Ahoj mohl bych se zeptat jak se přesně měří ten ofset protože jsem to nějak nepobral a hlavně kde se měří a také co nám to říká jakožto k dalšímu použití . Děkuji za odpověď
Ahoj, offset se da merit primo mezi vstupy + a - operacniho zesilovace. Je to v podstate jeho nedokonalost. Bude li vstupni offset 1mV a zesileni tisic, tak se k zesilovanemu signalu na vstupu pricte a spolecne s uzitecnym signalem zesili. Vystup pak bude posunut o 1V. Pokud je offset prilis maly, da se orientacne zmerit i na vystupu. Nastavime velke zesileni a zesileny offset se objevi na vystupu. Potom vydelime zesilenim. Je potreba ale myslet na chyby mereni kvuli input bias current.
@@drirr9093 děkuji teď je my to jasnější ale ještě se zeptám , protože když bych připojil citlivý voltmetr na + a - nezměřil bych tím jen napájecí napětí ? Nebo jsem to jen blbě pochopil ? 😀
Stran těch kondenzátorů. Foliáky drží napětí, ale musí být kvalitní. Pokud se dovnitř dostane vlhkost (například proto, že je to staré a popraská to), nebo to někdo nastřelí, jde to velice rychle do háje. Keramiky se vždycky chovaly divně a to nejen v tomto ohledu. Totiž jejich kapacita celkem divoce cestuje s teplotou a ke vší hrůze ještě dokáží být mikrofonické. Jestli to spolu nějak souvisí nebo ne, to opravdu netuším.
TL071 - má to jfet vstupy, snese to ±20V v napájení, má to 9.8V/μs (mnou změřené číslo, ovšem použitý kus byl z GME, kde je všechno zaručeně pravé…asi jako na vietnamské tržnici…podle datasheetu má mít minimálně 5V/μs, typicky 13V/μs a je v tom celkem hokej) je to levné a není to úplná tragedie.Zkusila jsem teď objednat nějaké z Ali, jsem celkem zvědavá co příjde (hádám, že totéž, co z GME, pááč v obou pádech to má původ u nějakého pofiderního dodavatele v Shenzenu). Cena pod 1Kč/ks. Tyto operáky mají v mém podání určitou historii, totiž TL071/072 jsou prakticky v libovolném profesionálním audiozařízení (profesionálním, nikoliv hifistickém, v tom je velký rozdíl) a tudíž jsem jich doma musela držet neuvěřitelnou zásobu, neb typickým problémem prakticky libovolného zesilovače, odposlechu, komba, …, je to, že se prošvihne něco v lineárním stabilizátoru zbastleném z tranzistoru a zenerky, kterým dělají z >±80V oněch ±15V (tahle prasečina je v těch zařízeních naprosto běžná), což smete prakticky všechno, co je za tím, což jsou typicky tyto operáky. Když jsem pak tento byznys opustila, prostě mi zbyly ve velkém množství. LF356 - opět JFET vstupy, napájení snese ±22V (některé verze ±18V) a má to 21.1V/μs (opět mnou změřeno, datasheet deklaruje 12V/μs). Jejich pozitivní vlastností je, že výstup snese řekněme větší proudy, což se mnohdy hodí. Opět je to v mém pádě zbytek, nakoupila jsem to jako náhradu za MAB356 na repasování krámů ze ZPA, ovšem následně jsem naznala, že je toho (vzhledem k ceně) do takových prehistorických hrůz škoda a že se tam dají použít ty TL071, čímž mi tyto zbyly. Nemuselo by být od věci zkusit LF357, jelikož ty by měly chodit do 20MHz. OP07 - Výhodou této věci je nízký offset. Tedy pokud koupíte originály, které nejsou úplně levné, no ale máme GME (nebo spíše měli jsme…oni tam trochu zdražili…). Problém kopií je, že narozdíl od originálů nemají až tak nízký offset, avšak mají ho stabilní, takže člověk přidá trimr a dostrká to. Ten operák je relativně pomalý, což ale může být i výhoda. Ideální do umělých zátěží, zdrojů, termostatů a podobné DC drůbeže. LM311 - Toto není až tak moc operák, jako spíše divná věc, deklarované je to jako komparátor. Hodí se to v situacích, kdy člověk potřebuje z výstupu operáku jenom polovinu, v tomto případě se dá vybrat, jestli kladnou, nebo zápornou. Výstup dá 20mA, takže tím jde kupříkladu přímo budit optočlen. Protože to nemá kladnou (nebo zápornou) stranu, dá se výstupem přímo sahat do logiky a celkem to zjednodušuje situaci, kdy se mají potkat výstupy několika operáků (kupříkladu napěťová a proudová zpětná vazba ve zdroji), případně když se tím má budit nějaký další mocnější BJT. NJM4580 - Toto je také spíše divnověc, ale formálně je to kompletní operák a dá se použít jako operák. Výrobce (JRC) prohlašuje, že je navržený pro audio korekce, no a realita je taková, že je to asi to nejlepší nad čímž se dají postavit korekce. Když se podíváte na vtniřní strukturu, je to prakticky typické zapojení audio zesilovače, jen to nemá výkonové tranzistory na výstupu, takže použít tuto věc jako budič taky není zcela od věci.
Ultra Low Cost: XX321/XX358 321 od cinanov sa daju kupit po 0.02-0.03e, MCP6V0X - chopper s velmi malym offsetom nizke napajanie (do 5.5V) cenovo cca2-3e, LTC2057HV (do 60V) chopper cenovo cca 4-5e
Opět skvělé video, víc k tomu asi není co dodávat. 🥰Akorát ... na tom osciloskopu ta hodnota Pk-Pk mohla být vztažená k tomu měření. Neber to jako výtku, ale spíš drobnost, která příště pomůže k lepší "čitelnosti". Díky moc, přeji hezký den.
Moc pekné videjko to bolo, ja som toho veľa s OZ nepostavil, pretože sa venujem najmä číslicovej technike (rád bastlím s TTL 74XX, CMOS 4XXX prípadne tiež s diskrétnymi súčiastkami bez IO), ale niečo málo som zbastlil aj s OZ, napríklad regulátor pre slnečné kolektory s LM358 alebo farebnú hudbu s LM324 (tam som ich použil viac kusov, lebo to mám riešené so žiarovkami, ktoré sú riadené tyristormi pomocou fázového riadenia, takže okrem spracovania zvuku slúžia tieto OZ aj ako komparátory pre riadenie tyristorov, na túto farebnú hudbu mi uverejnil video Paľo Valenta na kanáli Paul's Electronics), uznávam, že to nie sú nejaké moderné OZ, sú to už taký "deduškovia", ale mne to na moje účely stačilo.
Púzdro SIP používam hlavne z priestorových dôvodou. Je to I.O. na stojato. NJM2068L, SIP NJM2903L, SIP - komparátor NJM2904L, SIP NJM4580L, SIP Nevýhoda je to, že sa to dá kúpiť len v USA, obchode m-o-u-s-e-r.....c-o-m NE5534P nízky šum LM741 - nostalgia, klasika, cena, dá sa riadiť OFFSET.
Môj najobľúbenejší operák pre nf audio je LME49720NA. Špecifikáciu už takto z hlavy neviem, ale v súboji ďalších piatich typov tento vyhral. A to jak meraním, tak aj subjektívnym posluchom hudby.
To je uz starsi obvod, za mě nic moc. Libi je mi vic s jfet vstupem, třeba OPA1611/1612 , OPA1641 , OPA827 nebo OPA637. Překvapením byl i LT1122 ve sluchátkáči (posílený tranzistory). A pak tady mam samply od LT1028 , AD825, AD747, AD8065, AD8610, LME49880
Co je špatného na běžně dostupných panelových voltmetrech... jako třeba WAMPUM WPB5035-DV 199,9V z GME? BTW jsem si u starýho laboráku hrozně oblíbil, analogový ampérmetr... to co běžně na digitálu nejde ani postřehnout ten analog krásně zobrazí a už jsem to několikrát ocenil... kdejaký startup obvod se tím dá krásně diagnostikovat. ;)
@@ferisebok6678 Musí být pro každý zvlášť galvanicky oddělené napájení. Tzn. používám malá trafíčka se dvěmi výstupy. Zároveň těch 12v používám pro větráky a pro softstart (raději tam mám lc filtr protože větráky občas dělaj bordel na napájecí větvi). BTW už jsem zahlédl i celkem dobrej nápad... prostě na hlavní toroid uděláš pár závitů a vytvoříš si tím potřebný počet sekundárních napětí a to je prakticky zadarmo. ;)
Ahoj, díky za video. Asi bych byl pro procesor a kdyby se ten procesor dal použít i na digitální ovládání toho zdroje místo potenciometrů. Jde-li to vůbec.
Za tyhle peníze je použití takových IC úlet. Za zlomek ceny lze postavit lepší, pravda, bude práce s programováním. Třeba něco jako MCP3561 + blue pill. Větší výzva je se zamyslet nad dobrým řešením reference a nepřesnostmi operáků.
Až se sem vrhnou staromilové, bude to nepopulární názor, ale procesor (raději něco většího) a externí převodník. Předně. K modernímu procesoru můžeš použít moderni display. Tady je právě ten moment, kdy se vyplatí větší MCU, jelikož můžeš použít maticový display, což znamená generovat obraz, takže někde musíš mít uložené fonty atd. Pár linek, jednoduchá deska, jednoduchá výroba. Pokud bys použil nějaký 2×16 znaků paralelní display, nemusíš sice v procesoru generovat obraz, ale víc linek a horší čitelnost displaye. Sedmisegmentovky fakt ne, to je děs. Jsou v zásadě dvě možnosti, buď použiješ multiplexer, což se dá koupit i jako modul od číňanů, buď sedmisegmentovky, nebo sedmisegmentovky s klávesnicí (to mám použité v kalkulačce), nebo to nějak navěsíš na mnoho GPIO a začneš multiplexovat (čímž si vyrobíš kýbl zbytečného rušení). Tak jako tak to má nehorázný příkon. Externí převodník znamená to, že ho můžeš připojit přes optické oddělení, teda za předpokladu, že použiješ něco se seriovým rozhraním, doporučuji spíše SPI než I²C, protože je s tím méně práce při optickém oddělení (není tam obousměrná lajna). Pokud bys na druhé straně potřeboval sahat na hodně vysoká napětí, pak se data dají protlačit přes optické SPDIF vysilače/přijímače (stojí to pár korun) a prostě to propojíš několika optickými kabely, které zase stojí málem nic, protože je to všechno běžná spotřebka. Tam ikdybys dal malinu (což je definitivně overkill) s převodníkem a malým displayem, tak to ve výsledku vyjde levněji než nějaké historické převodníky k sedmisegmentovkám, u kterých nikdo neví jak dlouho je to kde skladované a kdy příjde moment, kdy to nebude k sehnání. Navíc seřízení té věci uděláš v softwaru, takže rázem odpadají problémy s mechanickou stabilitou nějakých trimrů, za které zase ušetříš. Navíc. Zdroj můžeš řídit přes D/A převodníky či elektronické potenciometry (což zase snižuje náklady a zlepšuje stabilitu), no a pak už by dávala smysl i ta malina, protože v tenhle moment to můžeš celé řídit/dohlížet přes ethernet. A mimochodem, čím větší máš řídící počítač, tím snáz se píše firmware. Podle mého toto má dvě řešení. Buď rezignuješ na přesnost a dáš tam dva ručičkové měřáky, které budou dohromady stát nějaká tři až čtyři sta, nebo to vede na řešení převodníky, větší procesor, moderní display. Tohle totiž otevírá další věc - přesnost. Pokud vezmeš desetiotáčkový aripot a vezmeš rozsah 0-200V, znamená to 18°/V na nastavovacím knoflíku. Pokud vezmeš Ø5cm knoflík (a to už je nehorázné bago), pak 100mV obnáší pohyb o 0.8mm na obvodu toho knoflíku, čili ukazovat 4 místa bohatě stačí. Čímž se obloukem dostávám k předchozímu, sice, že chceš-li to nastavovat řekněme s přesností na stovky mV, pak to bez D/A převodníku či elektronického potenciometru (což je v podstatě totéž) prostě nepůjde. A pokud ti stačí trefit jednotky V, pak zas nedává smysl tam ty stovky mV měřit.
Vymýšlet pro běžný laboratorní zdroj takhle přesné měření, je z praktického hlediska ptákovina, už jen pro jeho přesnost dlouhodobé stability nastavení výstupů, ubytky na vývodových vodičích atd. kdyby to byl nějaký kalibrátor pro samo domo, tak dejme tomu. Toto video spíše beru jako příklad toho, jak by se dali řešit takovéto věci než něco praktického.
Taky mi to prijde jako vyhozene penize za maxe. Neni drazsi nez zbytek toho zdroje? ... dnes delaji paradni OLED znakove displaye (male, velke), pripojeni po i2c, velmi rychle. lahoda pro oci :)
Ahoj, ten MAX vyzera byt fajn, no je tu este viac moznosti: - Pouzit iba mikrokontroler (napr. STM32G030, ma HW prevzorkovanie na 16bit (inac 12 bit), s moznostou pripojenia externej referencie (2-3.3V), co by pri referencii 3V davalo rozlisenie 45uV) k tomu pouzit OLED/TFT pripadne LED display, s tym, ze sa potom da pocitat vykon, spotreba, min, max, ... Cenovo by BOM mohla vychadzat okolo 10-12 eur, bez displaya (uC = 2.7, REF=3, Vstupny delic+LDO+bizuteria+TIA=5, nepocitam precizne napatove delice, to by bolo 10krat viac len za delic). Nevyhoda by bola v potrebe flashovacich toolov pre STM32 a v komplexnejsej konstrukcii (vacsina suciastok SMD) - Pouzit mikrokontroler + externy A/D prevodnik (ADS1115, MCP3425, LTC243 (s moznostou ext. ref)), tu je vacsia variabilita, viac moznosti pri vybere A/D prevodnika, dost prevodnikov obsahuje pomerne presnu a stabilnu referenciu a PGA, teda by sa dalo za +-podobne peniaze dosiahnut 16 bit. rozlisenie + toto riesnie by sa dalo pekne skalovat v rozliseni a presnosti a vstupnom rozsahu. Nevyhoda je viac programovania
Ony vývojové nástroje na STM zase nejsou tak zoufale drahé, tedy pokud se nakupuje u alternativních výrobců. Originál STlink bych platit nechtěla, ale klon stlink v2 stojí na brivu 250Kč. V SMD problém nevidím, co můžu použít v SMD provedení to použiju v SMD provedení, protože je s tím polovina práce při osazování.
@@NikiBretschneider Suhlasim, (sam mam STlink V2 z ali), no ak smd aj v dnesnej dobe, vela hobbystov (aj zaciatocnikov) preferuje THT a to aj kvoli doskam (nie kazdy ma moznost dat vyrobit dosku do Ciny pripadne vyrobit doma dosku pre LQFP napriklad ... )
Pekné videjko, toto bude tiež veľmi pekná séria. Osobne nepatrím medzi typy, čo razia názor "MCU na všetko a za každých okolností", ale v tomto prípade by to asi bolo lepšie riešenie, MCU + ADC, lebo ten MAX je naozaj veľmi drahý, podľa mňa, keďže tam budeš mať externý prevodník, tak ako MCU by stačilo aj nejaké 8-bitové AVR-ko, ARM by bol aspoň podľa môjho názoru trochu overkill, ale to už je samozrejme na tebe, aký MCU použiješ a rád sa budem pozerať aj na ďalšie diely.
Ahoj, koukni na STM32F373 (+- 100kč), má vestavené 3 16 bit ADC. Alternativně bych šel cestou externího ADC a velmi levného ARM MCU. ADC ať už něco třeba od Ti, nebo bych experimentálně zkusil nějaké 24bit čínské s minimální cenou. Vzhledem k tomu, že je to jen voltmetr na zdroji, tak přesnost není nutně až tolik kritická. Pro běžného člověka bude víc schůdné si za pár korun koupit ST-Link a nahrát si program do MCU než platit 2x 200-800kč za MAX/ICL. Alternativně zkusít najít nějaký povedený klon těchto integrovaných předovníků, na LCSC jich je plno.
No nene. Vétvor :3 No kdo by to čekal. Rozhodně je to lepší než to, co mám já - má to totiž vypouštěcí ventil. To je vždycky horor stres když to vynáším do koupelny, jelikož mám strach, že zakopnu o kočku. A rozlít to s tím sajrajtem fakt nechci, extra když s tím jdu kolem postele, odkud ale zase s chutí vystřelují ty kočky, takže se obávám, že to tam jednoho dne zahodím a pak to bude zvláště veselé…teda pro všechny okolo. Taky už jsem měla ten úžasný nápad, že to nasaju do hadice a přepustím přepadem do flaše a nic se přenášet s kapalinou nebude. No skvělá myšlenka, dopadlo to jak muselo. Věřím, že nějakému vágusovi zvyklému na iron či okenu by to chutnalo, ale z mého pohledu to byl děsný hnus. Ne, tahle věc prostě musí mít vypouštěcí ventil. Možná, když tak nad tím přemýšlím, by bylo lepší nečekat na přírodní katastrofu a prostě koupit ten gerät od Vétvoru. Ale zase své okolí nechci připravit o obohacení slovní zásoby až se ta nehoda stane.
Ďakujem za toto pekné videjko. Tú dosku to vyčistilo celkom pekne. Inak aj Paľo Valenta (kanál Paul's Electronics) kedysi recenzoval podobnú čističku (tiež od Vevoru) a potom ju aj opravoval, pokiaľ sa správne pamätám, bolo tam pokazené vyhrievanie a vyhadzovalo to istič a musel jeden vyhrievací element odpojiť, takže to potom malo slabší výkon, ale aspoň to fungovalo.
Pekné video. Ku tej značke CE. Na jednom školení elektrotechnikov nám bola povedaná taká to vec. Tá značka CE je nejakým spôsobom braná ako ochranná známka. Nemá to len písmená CE ale aj tvrar písmen a rozmery. Čínske CE má medzi písmenami CE o jednu medzeru navyše. To si tam dali číňania aby neporušovali autorské práva značky a vyhlásili, že to ich CE znamená China Export.
Ahoj, video se celý nedívám, ale těhdle ULZ mám několik, v práci, v bývalé práci i doma... jedem s tím denní provoz a rok ještě ani jeden jediný nevydržel. Hoří tam většinou Tr. Ty trandy jsou padělky jako všechno. Ono číňani to jako padělek neberou, klidně se budou hádat a nechápat co po nich chceš. ... však to sám znáš.
Nepřekvapivě, standardní čínský výrobek z dynastie Si Ťin-pching. Jen pro upřesnění. Značka CE u všech čínských výrobků reprezentuje zkratku Chinese Electrocution.
Jen jedna blbost pro zasmání: Kde sakra Číňan viděl, že místo normálního WARNING, použili non-sense ADMONITION? To je významově spíš něco jako “výtka”… :D
Za mně má tadle firma docela Smolíka, páč jsem i tudle čističku viděl v nefunkčním stavu a paradoxně to nebyl zdroj co na tom odešlo. I tak díky za video, přeji hezký den.
Já si myslím, že v poměru cena/výkon to je v pořádku… navíc Vevor, když mu někdo něco vytkne, nebo si stěžuje, tak to vždy horlivě řeší - doslova podlézají… Interface je shit - o tom žádná… ty piezobloky jsou podle mě v pořádku… určitě by to šlo nějak poladit… Co je VELKÝ ŠPATNÝ, tak je ten ohřev… to je prostě fail… tam bych se nevyjadřoval… :D Ta vana z nerezu je … jenom je… materiál horší průměr… ale Číňan mi dal za 30l dvoufrekvencni takovou slevu (a šlo to z Francie už proclený), že nemám námitky…
Za mě jen poradím: Do té vany jenom vodu - nejlépe destilku, ale demineralizovaná je ok… do té pak stačí dát zip sáčky a do nich ten čisticí prostředek - je to levnější a celkově praktičtější… :D viz. Metodický Návod NASA… viz ntrs.nasa.gov/api/citations/19690000520/downloads/19690000520.pdf
Co se krystalu týče, zatím jsem o žádný nepřišel (taky jsem na tohle narazil - ale nemůžu posoudit, jak to doopravdy je)… repro, piezo, mikrofony nebo různý titěrný senzory - tam to je lepší sundat, nebo se smířit s tím, že to půjde na 99% do koše, takže stejně předělat… :D
Když vidím NE5532, děs na mne sedá. Buď se mi podařilo koupit vadnou serii, nebo ten operák dokáže v unity gain tahat kladným vstupem k V-, jinak si totiž nedokážu vysvětli to, co mne potkalo. Nic složitého, NE5532, symetrické napájení, výstup tažený zpět do invertujícího. Do neinvertujícího obdelník 2Vp-p z generátoru, pochopitelně na konci vedení z generátoru do attenuatoru (aby vedení nemršilo hrany) a na vstup OZ navázáno přes 3k3Ω rezistor. Ta mrcha mi na náběžné i sestupné udělala hrb. A to jak na vstupu, tak na výstupu. Zkusila jsem to nahradit jakýmsi šíleným JRC, hrb zmizel a chovalo se to mravně, totéž s TL072. Doteď nechápu co to bylo. Mimochodem, hrkací úhelník mám taky, jak je to vyrobené ze dvou kusů, tak se to prostě po určité době stane a pak už se člověk jenom diví. Takže mi nezbylo než si koupit nový, vyrobený z jednoho kusu. Objednávala jsem u číňanů (protože už jsem tam brala nějakou kosmetiku, tak nebyl problém ho přidat, navíc 30Kč, to jsem naznala, že risknu), no měla jsem z toho strach, může to být křivě vyrobené, ale přišel zdravý kus, takže spokojenost. Pinzety mám nasourcované staré lékařské, byla jsem ve správný moment na správném místě. Co jsem koupila v hobby obchodech stálo za prd, bohužel. Stranovky mám od Pro's kitu koupené před 20 lety…tehdy ještě vyráběli výhradně na Taiwanu.
Jo super video to musím říct. Má to sice jisté nectnosti to jo ale rozhodně to není nějaká VAKLIE TALKIE byly to jednokanálové párové vysílačky a před 34 lety stály 800 korun to byl klump dobře tě vidím špatně tě slyším. Na rozdíl od někoho vím jak se z takovou radiostanicí zachází a moc dobře vím co se může a co už ne. Hele dej odkaz koupím klidně dvě. Za ty peníze co by člověk nechtěl krevety? To snad ne. Co se mě týká já mám BAOFENGI tak též jsou to PMR stanice mají 16 kanálů světýlko skwelch v tlačítku akumulátory otočný přepínač kanálů. Do konce i mluví řeknou anglicky i číslo kanálu a zda li sou zapnuté a nebo ne. Sou párové a stáli mě pouho pouhých 500 korun. Mají akorát jednu nevýhodu a to sice tu že neumí skenovat po kanálech. Docela by mě pobavilo to kdy by ten akumulátor byl schodný s tím vašim BAOFENGEM.
Moc hezké video. Asi toto zapojení s IL300 využiji. ... Teda jak uvádějí níže, tak se mi zdálo, i z videa, že používá dva OZ v jednom pouzdře. Rád bych se zeptal - je to tedy mimo - jestli mi stačí izolační mezera mezi NEBEZPEČNÝM NAPĚTÍM 230V a bezpečným napětím ... 2,5 mm. Je to asi něco jako vzdálenost optočlenu mezi diodou a tranzistorem, když to vztáhnu k pouzdru. ... A optočlen se asi bere vzdálenost jako bezpečná, jinak by to třeba ve spínaných zdrojích nedávalo smysl použití optočlenu. ...
Jedná se o demonstraci zapojení. Dvě poloviny OZ v jednom pouzdře mají společné napájení (v případě některých násobných OZ dokonce nejen napájení, tak jako tak se s tím musí zacházet opatrně), takže v tomto demonstračním zapojení se asi nic izolovat nebude. V rámci reálného použití je třeba oddělit oba OZ včetně jejich napájení. Pro demonstraci funkce to ale nedává smysl, protože obě strany jsou tak jako tak spojeny přes země osciloskopu, takže použil dvojitý OZ. Reálné použití vyžaduje dva oddělené OZ s odděleným napájením. Každý optočlen má v datasheetu deklarovánu izolační pevnost, v tomto případě hned v třetím řádku datasheetu a to na hodnotu 4420 Vrms. U tohoto konkrétního mají i odkazy na certifikáty od autorit, ale s tímto je potřeba zacházet velmi opatrně, především je třeba znát normu, na kterou se certifikace odkazuje. U izolačních vzdálenosti obecně záleží na mediu, které izoluje, na jeho elektrických vlastnostech a také na prostředí. U DPS do toho vstupuje obecně mnoho faktorů, jako je materiál, povrchová úprava atd. Osobně bych od 2.5mm na FR4 nečekala více než řekněme nějaké menší stovky V. Dá se tomu hodně pomoci vyfrézováním různých slotů, jenomže tím si zase zakládáte na potíže z hlediska mechanické pevnosti. Obecně jde o to, jakou izolační pevnost potřebujete mezi částmi toho obvodu dosáhnout. Na napětí 230V věru není nic nebezpečného. Pokud jde o nějaký kontakt se sítí, pak záleží pro jaký region a v jaké zemi to budete certifikovat, též pro jaký účel. Bastlíři se to obecně snaží dávat nejdál od sebe jak to jen jde s tím, že nechodí pod 6mm. Není to úplně dobré pravidlo, spoustu věcí to nerespektuje, ale je to nejspíš lepší než nic. Přinejhorším se to vylepší samolepkou „Véry dándžerůs of kórs“ a „Elektrulla - Nedotükarat!“ :3 :3
ahoj, věřím, že by to šlo třeba přes ebay. Jen doporučuji opravdu koupit z Japonska. Číňani velice rádi kopírují a nejsem si jistý zda bude kopie stejně vydařená.
Jo praotcem ICL7106 byl Intersil. Dělaly se později ještě pod různým doplňkovým značením ( C/D, CDL, CLJ, CM44 a bůhví kýho čerta ještě) Veškeré napodobeniny např MHB aj. trpěly na zvýšenou kazivost. Tuším že ty MHB dokonce jednu dobu byly staženy z výroby a až po vychytání much se produkce znova rozjela. Vtehdy to vyráběl kdekdo v RVHP. Na přelomu osumdesátek a devadesátek jsme pro ty origo jezdili do Polska... ne opravdu to nebyly nějaké fake šunty ale originály od Intersilu 😋 Dodnes mám stařičký Metex u kterého umřel čínský klon 7106, výměna za origo ICL a měřák měřákuje dobrých 25 let bez protestu.
7106(7107) si drží svoju cenu. Už za socíku sa predávali pod názvom MH7106(neskôr MHB7106). Prvá séria bola dosť poruchová a aj preto spústa multimetrov PU510 šla ihneď na reklamáciu. Existovala aj stavevnica s týmto obvodom ADM2000(ADM2001). V dielni používam jeden vyrobený merák s týmto obvodom a stále je presný.
Ty co byly ve videu jsou kalibrované. Jedinou možností je asi srovnat úhelník s úhelníkem kalibrovaným :( koukal jsem po přesných úhelnících Mitutoyo Japan ale to je tak 10 000kč a víc
@@miroslavgargulak5005 záleží co s tím úhelníkem děláš, pokud je to tesařina / zedničina, je to asi fuk, ale pokud děláš precizní mechaniku, může to být problém
