Zdravím, děkuji za video. Chtěl bych se zeptat, jestli by bylo možné natočit video s vysvětlením asymetrie měničů napětí pro fotovoltaické elektrárny. Jedná se hybridní systémy obsahující bateriové úložiště, ale v čechách je nějaký problém s měřením jednotlivých fází a měniče musí tu tzv. Asymetrii umět, jinak systém vykazuje odběr ze sítě a přitom to bere z baterky. Bohužel tomu moc nerozumím, ale je to pro mě dost zásadní obchodní téma. Budu velmi vděčnu za alespoň zjednodušené vysvětlení.
Pochopil jsem👍 mě vyhazoval proudový chránič bojler a to když protékala voda krz trubičku na termostat a vodiče. Tak jsem udělal místo měděné trubičky nerezovou a je klid 😉
Základom prúdového chrániča je súčtový transformátor a citlivé relé. Podmienkou je aby vodič PE nebol v žiadnom prípade pripojený cez chránič, inak to bude nefunkčné. Pokiaľ je pripojený spotrebič prúd tečie rovnomerne na každej strane obvodu. Ak dôjde k poruche (poškodená izolácia sa oprie o PE, dotyk na živú časť) dochádza k zmene intenzity magnetického poľa a relé zariadenie vrátane vedenia odpojí. Vypínací čas je ideálne 10ms a vypínací prúd nesmie prekročiť 30mA. Inak som rád že si upozornil že video je len informačné a hlavne že si to neskúšal na sebe. Jedno dementné video na youtube bohate stačí..
To že pán KUBA64 ohrozuje svoje zdravie a život je mi srdečne jedno. To ho ale neoprávňuje aby svoje výmysly dával ako návody bez akéhokoľvek varovania !
Jednou jsem si při práci na zahradě nechtěně sáhl na fázi - něco mě polechtalo po noze, sáhnu po tom a on to kabel, který je jaksi naseknutý. Samozřejmě předtím pršelo, takže vše mokré, moje korkové boty nasáklé vodou a prouďák odpojený, jelikož cca rok předtím začal blbnout a nikdo se nedokopal ho vyměnit. Jaká to náhoda, že zrovna dneska, kdy jsi vydal video, jsem koupil dodatečný prouďák v OBI do zásuvky :-D Musím říct, že předtím to opravdu NEBYL hezký zážitek... Něco mi říká, že jsem si tenkrát (díkybohu) sáhl pravou. Ani nevím, jak jsem ten kabel upustil.
25 mA je prúd hraničný kedy už začne dochádzať ku svalovým kŕčom, 30 mA si myslím že je trochu viac.. Avšak, stále je to lepšie ako nič.. Ono niekde som čítal, že chlapík to skúšal na vlastnej koži, že cez prúdový chránič ani nekopne a vypne.. :D No samozrejme ho to kopalo.. So všetkým čo si tu povedal súhlasím a pekne si to povedal, jasne a zrozumiteľne, iba si zabudol povedať, že prúd prechádzajúci telom človeka závisí od od odporu podlahy, odporu obuvy, odporu kože ktorou sa dotýka.. Takže môže sa kľudne stať, že človek sa dotkne, kopne ho a prúdový chránič nevypne lebo 0,03A cez neho v danej chvíli neprešlo. Takže nechráni zdravie ale chráni život.. :) P.S.: Podal si to pekne ako pre človeka, ktorý má aspoň základy elektrotechniky, žiaľ laik tomu ajtak nerozumie.. :D
0,5mA je mez vnímání, 5mA mez uvolnění, 30ma závažné negativní účinky - zpravidla smrt - ale u chrániče jde v prvé řadě o rychlost odpojení, což u RCD bez zpoždění to je kolem 20ms, takže po tu dobu tebou může protékat klidně i víc, ale odpojí tak rychle, že by se ti nemělo nic stát
V síti TN-S se ale objevuje jiný problém: uživatel se nedozví o přerušení ochranného vodiče PE, čímž je vlastně vyřazena funkce ochrany neživých částí před nebezpečným dotykovým napětím. Přerušení vodiče PE nijak nebrání provozu zařízení, a tudíž není zjistitelné pouze při revizi
Co je lepší dát proudovýc chránič na levou stranu lišty a jističe doprava a nebo naopak. Muj zpusob vzdy byl začínat odleva ale pak je problem pri propojení chrániče s jističi lištou protože mi tam překáží nulový modul chraniče který mi pak při přeskočení pisune sled fází na 2, 3, 1 takže když chci dal mit 3f jističe udělá mi to binec.
chránič v síti TN-S vybaví i když propojíte PE s N , pokud nevybaví je špatně zapojen,nebo nefunkční nebo PE je spojen s N. Ví vůbec lidi jakou soustavu mají v bytech? V síti TN-C nefunguje . Soustavu TN-C zná většina odborné veřejnosti. Není divu, vždyť jsou takto provedeny elektrické instalace snad všech panelových domů z dob minulých. Tato síť byla konstruována pro použití ochrany neživých částí „nulováním“ (podle ČSN 34 1010). Síť TN-C totiž využívá k vedení zpětných proudů - od jednofázových spotřebičů i pro správnou funkci ochrany před nebezpečným dotykovým napětím - jeden společný vodič, který se nazývá PEN. Tento vodič tedy jednak plní funkci pracovního vodiče vůči jednofázovým spotřebičům, jednak slouží pro vedení poruchových proudů při poruše (ochranná funkce). Vodič PEN (dříve nulovací vodič) je vždy spojen s uzlem zdroje.
Ahoj dobré video .., chci se zeptat máme v práci menší problém ..,asynchronní motor v CNCstroji (pohon) přípojený k převodovce která točí velké otáčky .., potřebujeme snížit otáčky bez zásahu do mechaniky takže jsme rozhodli pro frekvenční měnič.Jde o to že motor je výkonově stavěný na cca 150w , 1400otáček trojuhelnik/hvezda 230/400V, 1,18A/0,66A 3x400V. Ve stroji je trafo ktere mění 3x400 na 3x250 V je to prý britská konstrukce na jejich siť takže v mašině nemáme 3x400 ale jenom 3x250V .Frekvencní měnič potřebujeme aby nám reguloval motor plynule problém je v tom že měniče jsou na trhu jen 1x230 nebo 3x400 vstupní napětí motor je na jističi nastavitelným, teď je na 1A , výrobce neví jestli s tím bude problém aby měnič při vstupu 3x250V místo 3x400 na který je stavěný nedělal nějakou nelechu , nikdo u nás nemá s tímto žádné zkušenosti tak jsem se chtěl zeptat jestli nevíš co by to mohlo udělat bude fungovat a tak díky za odpověď kdyžtak doplním info...Další možností byla výmena motoru a nebo převodovky firma chce vše originál takže cena okolo 10-15k .., měnič oproti tomu cca 2-3 tisíce což je znatelný rozdíl :-)
U nas v praci mame take masiny, ja tam delam uklizece, ale kdyby ste mi poradili, jak programovat PLCcka, moc by mi to pomohlo. Stacilo by na zacatek Simatiky vod Siemensu. Zdar a predem dekuji.
Chmelator pokud je trafo před celou mašinou řady kW zvolil bych jednofázový měnič a zvedl hodnotu jističe na požadované jištění freqvencaku a zbytek jištění se dá nastavit už v parametrech měniče no a pokud je to ta horší varianta že mašina snímá proud před motorem no tak jedine z 250 mensima trafama zvednout na 3×400 a pak freqvenc a doufat že se to nebude hádat při menším příkonu tudíž nižších otáčkách přeji hodně štěstí
#om3tix >>>> PLC Simatik , doporučuju stáhnout program SIMATIK MANAGER a shlédnout pár videí o progromování od uplných začátků pže simatik je hodně obsáhlý pojem :-). Obecně u PLCčka musíte mít HW který chcete ovládat a přesně podle jeho možností potom se PLC programuje já jsem osobně dělal programy do PLC siemens opravdu jednoduché ovládaní světelných závor atp...primitivní programy.Ale třeba máme v práci taky stroj který běží od siemensem ,a tam už je to o hodně složitější ,opravdu doporučuju pro začátek skouknout pár videí o tom programování popř stáhnout ten SW a zkoušet simulace :-).
No uplně přesně je to takto pane :-))) ********* "Je-li je přitékající proud I1 roven odtékajícímu proudu I2, zůstává relé sepnuté (normální stav kdy je na pracovních vodičích proud v součtu roven nule). V okamžiku, kdy dojde k poruše a část proudu (I3) začne téci do země (jinak označováno poruchový proud), změní se intenzita magnetického pole vytvářeného superpozicí magnetických polí dolní cívky a horní cívky a dojde k rozepnutí kontaktů. " ******** upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/DifferentialSwitch.png
Mne v škole majster hovoril že niekedy sa môže stať že chránič vyhodí aj keď len meriam v zásuvke skúšačkou fázu a musím sa držať toho bodu na tej skúšačke aby svietila. Keďže cezomňa potom tečie prúd tak je to logické ale neviem či až 30mA. Osobne som to ešte nikde nevidel a ani doma to nemôžem skúsiť keďže nemáme prúdový chránič.
Myslím si že to je nesmysl, protože tou doutnavkou, je-li zkoušečka v pořádku, protéká proud maximálně v řádu jednotek miliampér, tudíž by neměl vybavit ani chránič 10mA. Osobně se mi za téměř 20 let praxe NESTALO že by chránič vybavila samotná doutnavka...
doutnavka ne.. staré vadasky to vyhazovali cívkou bezpečně... ale stalo se mi to i s novou digitální.. Normálně nebrala skoro nic ale na začátku měla špičku 45mA a vyhazovala naprosto bez problémů...
6 лет назад
Pokud si pamatuji tak čas je 10-20 milisekund. Prý rychleji než srdeční akce takže nás proud nezabije 😁
"Běžný 30mA proudový chránič musí podle norem ČSN EN 61008-1 ed.2 a ČSN EN 61009-1 ed.2 tento proud vypnout v čase menším než 100ms (150mA musí vypnout do 40ms, tj. ještě v oblasti AC-2). Je tedy zjevné, že se vždy pohybujeme pod křivkou LC." Autorský článek, ze dne: 11.10.2017 elektrika.cz/data/clanky/zdroje-schrack-princip-funkce-proudoveho-chranice Zdravím Klatovskou Rozvážkovou :-) to o čem píšeš je tzv. vulnerabilní fáze srdečního cyklu. Je to speciální okamžik, kdy je srdce velmi citlivé na zásah elektrickým proudem. Podle skripta viz níže se ale vulnerabilní fáze začíná projevovat až při větších proudech kolem 1 A, které v normálním suchém prostředí a při napětí 230 V nenastanou. K fibrilaci může dojít, ale až po delším působení proudu, kdy je vulnerabilní fáze zasažena dvakrát a prahová hodnota proudu v tom případě snížena asi desetkrát. A to už zvládne i běžná síť a normální podmínky (relativně suchá kůže atd.). Takže ano, měl jsi v podstatě pravdu, musí to být rychleji, než je jeden srdeční cyklus, akorát to není 10-20 ms, ale 0,8 s. U zařízení s napětím >1000 V je nebezpečný dotyk i kratší, protože díky vyššímu napětí může být proud hned v první vulnerabilní fázi přes 1 A a může dojít k fibrilacím. Více zde Cipra, Kříž, Kůla: Elektrotechnická kvalifikace, ČVUT 2018 bezpecnost.feld.cvut.cz/index.php?obsah=literatura&lg=cz kapitola 2.2 až 2.3
Bludy to určitě nejsou, ale asi trochu něco jiného, než co myslíte Vy. Každá z těch norem asi řeší něco jiného. Pokud to bezpečnostní normy omezují přísněji, jak píšete, pak samozřejmě by to proudové chrániče měly splňovat. Ten článek je o vlivu na organismus a tam skutečně platí, že proud 30 mA lze odpojit za 100 ms zcela bez následků. Příjemný zážitek to ale asi nebude a to by mohl být důvod, proč je to omezeno přísněji. Proud 500 mA je spodní konec křivky c1, kde už žádná bezpečná zóna a žádný bezpečný čas k odpojení není. Škoda, že zmíněné normy nemůžeme porovnat. Bohužel, české normy jsou takové poklady, že se na ně nedostanu ani přes studentský účet v Národní Technické Knihovně (na rozdíl od drtivé většiny vědeckých prací za posledních xx let na celém světě).
Ani proudový chráníč není všemocný, pokud si chytnete do jedné ruky fázi do druhé ruky nulák a budete odizolováni od země, tak není moci, která ho vypne
tohle je jistě na delší debatu , ale troufnu si dotaz. sám si nejsem moc jistý jak se zachová chránič když bych se dotkl faze po tom co držím v druhe ruce nulák (myslím si, že by nezareagoval ani kdybych stal na (suche) podlaze bosej, kdyby někdo objasnil budu mu velice zavázán .
Škoda že jsi nezmínil jednu ze ze zásadních chyb kterých se dopouští samo opraváři a to tu že pokud se někde potká modrej a zelenozlutej Ficko to hodnotí při větším příkonu jako chybu a blbě se to hledá když už tam před tebou pár lidí bastlilo 😂😂😂😂
Su rozne typy prudovych chranicov, nie kazdy vybavi jednosmerne napatie, pozri bod 2 www.oez.sk/aktuality/prudove-chranice-ii-delenie-podla-ochrany-a-rozdieloveho
@@jurajmanduch7 Díky za odkaz na článek. Nicméně článek neodpovídá na podstatu mého dotazu. Svůj původní dotaz musím ale změnit/upřesnit na: Proč může stejsnosměrná složka vyřadit pr. chránič z provozu (u typu pr. chrániče, který nedokáže detekovat stejnosměrný proud) ?
A ešte jedna vec, existuje dokonca aj napäťový chránič, ktorý dokonca sleduje navýšenie napätia napríklad pri búrke, aby nedošlo k zhoreniu zariadenia pripojeného k inštalácii ale zase to je iná téma, lebo blesky sa rôzne chovajú. No napäťový chránič je dobrý pre výkyv napätia na vstupe od elektrárne alebo suseda, na ktorého vetve sme napojený a ten púšťa napríklad cinkulár každý deň, kde pri nábehu jeho cinkulára sa nám v zásuvkách na okamžik dvíha napätie, no to sú už ale celkom drahé vecičky.. :)
Pane technik, to si ale pletete napěťový chránič s přepěťovou ochranou, případně se svodičem přepětí. Jsou to ale dvě naprosto odlišné věci sloužící zcela rozdílným účelům.
Jako zajímavost snad, ale za mne napěťový chránič v praktickém použití zásadně neřešit a toho kdo jej snad ještě někde má dokopat, je-li možno, k výměně. Napěťák je dnes naprostý anachronismus jehož spolehlivost je závislá na příliš mnoha proměnných...
Mám dotaz ohledně nesprávného použití proudového chrániče v soustavě TN-C. Vždycky se mi dostane odpovědi ve smyslu, že se to nesmí, protože se to nesmí. To mi ale nepřijde jako odpověď. Jeden důvod vidím v tom, že pokud bych například stejně jako ve videu propojil levou zdířku s kolíkem, tak by se nic nestalo, protože fázovým vodičem by protékal stejný proud jako vodičem PEN. To už je dost vážný důvod, protože je to kritický nedostatek. Ale mě to zajímá dál. Kdybych přes zátěž propojil fázi se zemí jinudy, než přes kolík, třeba přes vadasku a na uzemněný radiátor, tak by chránič vybavit měl, že jo? Fází poteče větší proud, než PENem, tak proč by neměl vybavit. A ještě by chránič samovolně vybavoval. Ale proč? Tomu nerozumím. To bych musel někde za chráničem PEN připojit na zemi. To se normálně dělá? Nebo by mi musel proud částečně unikat přes neživé části. Nebo jak jinak způsobím rozdílné proudy ve fázi a v PEN?
Zdravim v byte v bytovke mam trojfazovi prud.chraňič moja otazka znie ked zapojim tento prud.chanič spotrebič ktori pojde na dve alebo tri fazi ze nebude prechadzat prac.nulov nič vibije ten prud chranič?
Zdravím, raz nám profesor spomínal historku, kde robil revíziu, niečo chcel zmerať tou vadaskou, lenže sa cez ňu a cez neho niekde uzemnilo a niekde vyletel, chránič, keďže to nejaká fušerina bola a budova dosť veľká, tak ho hľadali niekoľko hodín, lebo ho niekam za ističe namontovali, takže bacha na niektorých elektrikárov a aj na vadasku 😂
