Radek Ptáček: Pozor na šmejdy v psychologii, v mnoha případech lidem uškodí 

Tak nám psychologa nebo psychiatra dobře zahrají herci ? Kdysi to docela uměli zahrát. 😂😅

Me vzdy lepe poradil/pomohl obycejny clovek z lidu, jedno jestli reditel, autmechanik nebo nekdo zcela nahodny "na ulici". Tady ty blaboly ze je nekdo smejd jsou samy smejdacke. Ano existuji i smejdi, ale pak se muzeme bavit o svepravnosti tech kteri jim nalitli. Nikdy si nenechavam radit a nesdilim s nekym kdo mi je odporny, slizsky.. ehm pan Cimicky mel 20 titulu 150 certifikatu a na konte xy znasilnenych zen.. Tak kdo je teda ten šmajd?

Dobrý den, souhlasím, že je problém v dnešní době sehnat dobrého psychologa či psychiatra, jen tedy musím říct, že studium psychologie a odborný výcvik ještě není zárukou toho, že nám daný člověk s naším problémem pomůže. Je to také trošku o chemii mezi klientem a specialistou (ostatně jako v jakékoliv jiné interakci - ať už s lékařem nebo třeba s kolegou v práci). Lidi si zkrátka musí sednout, když spolu mají nějak úzce spolupracovat a najít společnou řeč/cestu z nějakého problému. Takže je třeba hledat. Je mi naprosto jasné, že když jsou dlouhé čekací lhůty, tak je to náročnější, ale i tady bych si dávala velký pozor na to, jestli mi práce s daným psychologem/psychiatrem sedí či nikoliv. Vnímám to tak, že i takovýto, sic odborný, ale zato špatný vztah může ublížit. A druhá věc jsou koučové. Tady vidím velký problém v záměně pojmenování. Kouč nerovná se psycholog/psychiatr/terapeut. Principy koučování jsou úplně něco jiného než principy terapie. Do koučovacího procesu by měl vstupovat člověk, který nemá diagnostikovanou žádnou psych. potíž. Koučování je spíš o hledání cesty z nějakého problému, zacyklené situace apod. Je to řízený rozhovor, kdy na základě správně zacílených otázek hledá koučovaný odpovědi na svoji situaci a kouč je tam proto, aby držel prostor, aby se to celé tzv. nerozplizlo a našlo se východisko/konstruktivní řešení. Protože jak víme, když jsme v nějakém problému, řešení málokdy vidíme a potřebujeme nějaký náhled zvenčí, který nám umožní přijít na odpovědi. Jako dobrý příměr mi přijde přísloví „pro stromy nevidí les“. Ano, mohlo by se říct, že někomu stačí pokec s kamarádkou/kamarádem a řešení je na světě a je to tak v pořádku. Někdo chce jít cestou pomoci někoho, kdo bude mít odstup a nebude vůbec v dané situaci zainteresovaný a je to také v pořádku. Myslím se, že je zkrátka třeba hledat zdravou míru toho, kdy to ještě vyřeším na přátelské úrovni a kdy už potřebuji něco víc. A dodala bych k tomu, že koučovat také nemůže jen tak někdo. Aby se člověk mohl označit koučem, potřebuje mít výcvik. Ten je certifikovaný a je třeba mí hodně odkoučovaných hodin, než může daný člověk složit zkoušku. P. S.: Nejsem kouč, jen s nimi mám osobní zkušenost ☺a jelikož mi spolupráce pomohla, nemůžu říct, že je jejich práce špatná. A i tady platí, že si musí člověk s koučem sednout, jinak spolupráce nikam nevede a je to vyhazování peněz i ztráta času obou zúčastněných.

Dušek je víc plagiátorský podvodník, než dobrák, vydělává na hloupých lidech. O ostatních se vyjadřovat nebudu.

Já bych v těch lidech, které jste jmenovala trochu rozlišovala... V tom smyslu, že např. Jaroslav Dušek není žádný "kouč" - pouze byl vytržen z dlouhého rozhovoru nějaký jeho názor na rakovinu v souvislosti s psychosomatikou... On nikomu neříká a nenařizuje, co má dělat ať už v souvislosti s rakovinou, či jinou problematikou (není žádný kouč, je to moderátor a improvizátor herec)...a v rozhovorech pouze mluví o svém pohledu na život jako takový (sleduji jeho Duše K mnoho let, tak vím, o čem píši...). Každý člověk je podle mne svéprávný, a může si zvolit vlastní cestu životem (někdo např. při jakémkoliv zdravotním problému ihned běží k lékaři a chce chemický lék, někdo spíš volí opak a přemýšlí nad tím, proč se to stalo a co tu jeho nemoc způsobilo, a někdo je někde mezi a bude čerpat z obého pohledu). Co se týká např. paní Boudové - v jednom rozhovoru nedávno mluvila o tom, že v době covidu složila nějaké zkoušky a vystudovala psychologii... Já osobně bych k ní nešla, protože je to i o určité vnitřní sympatii a důvěře, a ona ji ve mně nevzbuzuje a nějaký rychlokurs by mi u "kouče" nestačil... Ale někomu to stačit může. Posuzovala bych každého individuálně... Nepaušalizovala bych. A dále jmenovaná Simona Babčáková, nebo mne ještě napadá Sandra Pogodová, které se prezentují jako koučky, a které lidem za peníze radí po té, co údajně vědomě procitly... a sdělují jim svou zkušenost... Zde nevím, pro mne je to velmi málo...a možná bych je brala jen jako inspiraci v tom smyslu, že si poslechnu, co pomohlo jim...a to by bylo vše. Já osobně velmi ráda poslouchám názory a zúčastnila jsem se i několika přednášek vystudovaného psychologa a psychoterapeuta Pjéra La Šeze, který nabízí velmi netradiční pohled na svět a přivedl mne na mnoho myšlenek a přemýšlení nad životem úplně jinak, než je pohled tradiční, tzv. normalizační psychologie... Je dobré si vybírat různé směry a pohledy více lidí a pracovat na sobě nejlépe sám. Hledat, co komu sedí...

Přesně tak.... ne každý vystudovaný je dobrý psycholog. A mnohdy"jen" terapeuti a kouči mají lepší výsledky než VŠ. psycholog. Pokud má někdo deprese tak stejně už psychologovi nepatří. Je poslán k psychiatrovi.

F

..

To je pravda jenom z půlky.

Ja si poviem,ked mi je tazko,ze tu nie som navzdy a kazde trapenie raz skonci..o 100 rokov nebudeme mat ziadny problem..teda podla veku🤣

...v Slovenskom Rudohorí existoval ekvivalent "repy" - "do baňe s nimi"!