Režie: Viliam Poltikovič. - Co opravdu potřebujeme ke štěstí? Klid mysli, opravdu tak málo.... SARVAMANGALAM v sanskrtu znamená "požehnání všemu, štěstí pro všechny". Průvodcem filmu je svámí Ram Kripalu, který žil 35 let ve vysokém Himálaji v oblasti, která je v zimním období zcela odřízlá od okolního světa na šest měsíců a kde teplota je kolem -30 až -40 stupňů Celsia. Žil tam téměř nahý a jen s trochou jídla. Ram Kripalu vysvětluje, že samota, klid a pozitivní energie, které v této oblasti jsou, zcela vyváží tvrdé životní podmínky. Těm se nakonec člověk může přizpůsobit. Stačí trochu vytrvalosti, síla rozhodnutí a nějaké cvičení a během 40 dnů je člověk připraven zvládnout i ty nejhorší klimatické podmínky. Lidské možnosti jsou mnohem větší, než si lidé myslí. Člověk může a dokáže cokoli, limity si klademe jen mi sami. Myšlenkové struktury a bariéry nás svazují velmi pevně a rozbít je není lehké. Ram Kripalu pochází z bohaté rodiny, jeho matka byla ministryní v jednom indickém státě, on sám studoval na prestižní indické univerzitě ve Váránasí, ale v 16 letech se rozhodl, že všeho nechá, odešel od rodiny a začal hledat duchovního mistra, který by mu pomohl najít podstatu sebe sama, podstatu všeho bytí. Svého duchovního mistra našel Ram Kripalu právě ve vysokém Himálaji u pramene posvátné Gangy. V posledních letech žije Ram Kripalu v Rišikéši na úpatí Himálaje, kam přesídlil na prosbu své matky. Ram Kripalu nás tedy provádí fascinujícími místy Himálaje oblečen jen do dvou kusů látky a obut do dřevěných sandálů. Během putování nás seznamuje i s životem osamělých jogínů v drsných himálajských podmínkách.
29 авг 2014
