Nemyslím že to vymysleli pro pobavení publika, je to teorie ke které se sám hlásím, dává plný smysl, jelikož vychází z toho, že cokoli víme, je zpochybnitelné. Nesouhlasím jen s krokem stranou, jelikož zpochybnitelná je i zpochybnitelnost sama. Nakonec tedy víme něco, ale to něco nemá žádnou pravdivostní hodnotu.
Právě proto použil "dvojtečkový operátor", který skutečně existuje v souvislosti s generováním vektoru a mlhavě si vzpomínám, že jsem s tím jako študák pracoval v maticích a submaticích. :) Ten "krok stranou" byl jen jakýmsi předznamenáním sjednocení, kterého se in natura docílilo zmíněným dvojtečkovým operátorem, tedy "krok stranou" byl pouze ilustrační věcí, aby následující diváci pochopili. Smoljak nebyl hloupý a věděl, že by jím vytvořený "cimrmanův" konstrukt nešel aplikovat sám na sebe a že to musí splácat z výše uvedeného, čímž docílil svého výsledného výroku. Smoljak se takto v podstatě vysmál filosofii solipsismu, kterou lze transparentně zpochybnit daleko jednoduššími nástroji, ale když blbost, tak ať stojí zato a o to přece v cimrmanech jde. :)
Je to tak. Z vědeckého hlediska je nutné nepředjímat a postupovat exaktně, pravda neexistuje, dokud ji nedokážeme. Není nic jako nepřesná pravda, tedy dokud nemáme v rukou pravdu, bavíme se o více či méně pravděpodobných hypotézách. Z tohoto pohledu je jasné, že potvrzený omyl je též vědeckým pokrokem, ve chvíli, kdy nedokážeme najít pravdu přímo, každá exaktně vyvrácená hypotéza nás pravdě přibližuje.