V říjnu 1975 došlo k jedné z nejhorších leteckých havárií na našem území. Nešťastnou náhodou a obrovskou porcí smůly se jugoslávský DC-9 roztříštil těsně za okrajem skály nad Vltavou 02:17 LET JP-450 06:57 SUCHDOL 12:36 HAVÁRIE
Klasika. Výborný. Tak či tak (válečné či civilní) ta práce za tím je vidět. Nejen ta ale i zájem. Myslím že nejhorší co může člověka potkat je to že proč by jsem se měl dozvídat nové věci. Věřím že opak je pravdou. Nasávat co to jde jako houba. Myslím že dráha 6 a 24 ke konci videa bude stejná. Číslování drah je pokud se nepletu systémem natočení k povrchu zemskému, myšleno 360° stupňů. Tím pádem pokud měli přistávací dráhu například 24 měly se přibližovat pod tímto stupněm od dálného majáku. Ale jsem na tom jako asi jako vy. Jsem rád že mě zítra nečeká Leoš 🤣 a Vám s ním přeji ať to alespoň minimálně dobře dopadne. Díky za zajímavé obohacující video
Díky!! Ano, ona to je 24, ale tam je ještě jedna, kterou si doteď prostě nepamatuju, protože... :D Jinak jo, mě Leoš čeká pozítří :D My jsme kolegové /Filip/
To číslování drah se udává v desítkách stupňů. Vím to podle pardubického letiště, kde je jediná dráha přesně západo-východním směrem a jeden konec má číslo 9 a druhý 27. Znamená to kurs 90° ze západu na východ nebo 270° z východu na západ.
@@valcast V době nehody neslo označení drah na LKPR 07/25 a 13/31. Tzn. že DC-9 měl jít na přistání v kurzu 250° na kompasu. V roce 1993 došle ke změně značení a to z 07/25 na 06/24. V roce 2012 pak ke změně značení další dráhy, tj. z 13/31 na 12/30. Děje se to z důvodu změny magnetické deklinace Země a to sebou nese změnu magnetického směru dráhy. Prostě aby to hezky stále sedělo s kompasem. Ještě nedávno s námi na různé vánoční večírky apod. chodil vysloužilí kolega (sloužím u HZS na LKPR), který jako hasič zasahoval u této nehody, nicméně moc o tom nevyprávěl. To jen upřesnění, protože v mnoha dokumentech se vyskytuje označení RWY (VPD) 25.
No, osobně mi na tom nejvíc vadí, že jsem se vlastně nedozvěděla příčinu té nehody. Totiž, že se v těch místech zvedá terén málem jak zeď, to je fakt, Vltava je tam v nějakých 180m, kdežto o necelý 1km dále jsme v 260m n.m., jenomže ono to na druhé straně Vltavy není o mnoho lepší, dá se říct, že je to úplně stejné, navíc oni letěli téměř kolmo na řeku, čili strmost té skály tam absolutně nehraje roli. Jistě, kdyby tam nebyla, byli by nějakých 100m nad zemí a těžko by se rozbili, nicméně ten teren je tam víceméně spojitý, řeka do něj dělá velice úzký zářez, což vzhledem k její šířce a rychlosti letadla prakticky nehraje roli. Podstatné je, že piloti definitivně nevěděli v jaké výšce jsou. V této věci mi připadá kritické ILS, totiž, pokud ILS funguje v plné konfiguraci, tj. jak na VHF tak UHF pásmu, ukazuje sestup jak ve směru tak ve výšce, jinými slovy, při sestupu na ILS se výškoměr stává víceméně informativním a slouží toliko ke kontrole toho, zda se omylem nepodařilo chytit „reverzní glideslope“ ILS. Jde o to, že ty dvě UHF antény (v UHF běží u ILS navigace ve výšce) mají reálnou (nikoliv ideální) vyzařovací charakteristiku, která obsahuje nějaká sekundární maxima a ono může dojít k zachycení sekundárních maxim, což způsobí, že nahoru ukazuje směrem dolů a obráceně (technické vysvětlení za tím dokážu podat, ale bylo by to dlouhé). Tím chci říct, že výškoměr se v této situaci nestává nedůležitým, avšak čistě technicky vzato nic nebrání tomu, aby letadlo s funkčním ILS přistálo bez výškoměru v nulové viditelnosti (jsou tu ještě nějaké předpisy, které tomu z dobrých důvodů brání). Systém bližná/dálná poskytuje informaci pouze v jedné rovině (podobně jako ILS s vypnutou UHF částí), to navíc s diskutabilní přesností, nicméně v kurzu ten let viditelně problém neměl, měl problém ve výšce, prostě byli níže než si mysleli že jsou. Toto mne vede k učitému zcela nepodloženému přesvědčení, že skutečnou příčinou nehody je QNH versus QFE. Výškoměr měří rozdíl nastaveného tlaku vůči tlaku vně letadla a tento rozdíl zobrazuje ve ft. jako výškový rozdíl. Tento referenční tlak se buď udává ve vztahu k rovině letiště (QFE), nebo nulové nadmořské výšce (QNH), nebo je to fixní konstanta (QNE). Podstatné je, že pokud se jako reference nastaví QNH, pak výškoměr po přistání ukazuje nadmořskou výšku letiště, kdežto pokud se nastaví QFE, ukazuje nulu. Z pohledu řekněme celosvětového se QFE se používá ve vojenském letectví, kdežto QNH v civilním, ovšem v ostblocku podle sovětského vzoru byla kritická infrastruktura toliko vojenská, takže prakticky celý ostblock používal výhradně QFE. V Československu ale vždycky byla určitá snaha o kompatibilitu, která dokázala přetlačit mnohý socialistický nesmysl, což mne vede k přesvědčení, že pražské letiště používalo QNH. Na tomto místě by bylo zajímavé, kdyby se v tom pohrabal nějaký historik. Podstatné je, že pokud na výškoměru nastavili QNH, ukazoval tento nadmořskou výšku, čili po přistání nevyhnutně musí ukazovat něco kladného, kdežto kdyby dostali QFE, ukazovalo by to nulu. Podle mého dostali QNH a chovali se k tomu jako k QFE, čili v místě nehody sice byli pod úrovní přistávací dráhy, ale pořád viděli na výškoměru nějakou hodnotu, čili žili v přesvědčení, že jsou nad úrovní dráhy, což v tomto případě znamená více jak 300m nad úrovní okolního terénu. V momentě, kdy přes mlhu uviděli terén, muselo je to k smrti vyděsit, avšak už s tím reálně nemohli nic dělat. Kdyby přistávali s ILS, tak by se tohle stát nemohlo, protože buď by byli příliš nízko aby vůbec ILS zachytili, nebo by ho zachytili a pak by je vedl ve směru i ve výšce. Ten terén je v tom místě pod úrovní letiště a ILS ukazuje k přímce v prostoru. Obecně vzato, těch rozdílů mezi (nejen) letectvím v ostblocku a ve zbytku světa je strašlivé množství, přičemž se to týká i velice kritických prvků jako je kupříkladu umělý horizont. Totiž v celém světě funguje umělý horizont tak, jak to z názvu plyne, tj. na tom indikátoru je letadlo fixně a to, co se pohybuje, je horizont. Jinými slovy, na tom indikátoru vidíte rámcově to, co vidíte když se podíváte z okna (pokud tam teda přes povětrnost/tmu/whatever vůbec něco vidíte). Socialistický umělý horizont funguje přesně obráceně - fixní je horizont a pohybuje se malá ikona letadla. Na této nehodě umělý horizont definitivně neměl žádný podíl, nicméně je to řekněme další nezvyk, se kterým byli piloti konfrontování, DC-10 definitivně není stroj z ostblocku. V podobném stylu by se dalo dlouze pokračovat, takže těch 5 a 6 tisíc hodin je také potřeba posuzovat v kontextu, tady je důležité i kolik měli na konkrétním stroji a současně kolik z toho měli do západního a kolik do východního systému. Toto mi prostě připadá jako jedna z mnoha nehod, kterou jde přičíst tomu, že když se něco v celém světě dělalo nějak, tak se to v ostblocku pro zmatení diverzanta (kterého ti blázni viděli za každým pařezem) dělalo přesně obráceně.
No..jenže ono v případě letecké nehody není pouze jedna jediná příčina, která o všem rozhodne. Téměř vždy je tou řetězec další chyb a vad, které rozhodnou o fatálním výsledku. /Filip/
Letectvo v Československu až do roku 1992 používalo QFE ako základne nastavenie vyskomeru pri přiblíženi a pristati. V bývalej Juhoslávii dopravně letectvo väčšinou pozostávalo z lietadiel západnej proveniencie.
Příčina nehody je celkem jednoduchá. Ukázkový CFIT. Chyba posádky kdy výrazně podklesali minima a i přes mlhu nepřerušili přistání. Podle všeho neměli tušení kde jsou a pak už bylo pozdě.
Letectvím se živím přes 35 let a to co zde popisujete jsou základy, které zná každý, kdo má alespoň základní pilotní výcvik na větroních a praxi u stíhacího letectva. Jako máte veliký přehled a tedy nechápu, co vám zde není jasné? Znáte pojmy jako letecká nekázeň, nevyhovující zdravotní a psychická kondice pilota? Prostě druhý pilot a ještě zkušenější, než kapitán, který usnul, přestal letět podle přístrojů a přešel na vizuál. Odklonil se od kurzu dráhy o pár stupňů a začal přistávat na osvětlenou ulici. Toho si všimli i někteří přeživší cestující, že pilot je magor a přistává mimo letiště. Pak pilot samozřejmě pochopil svůj omyl a dal plný plyn. Sama jistě chápete, že bylo pozdě. Kopyta, tedy podvozek venku, klapky a spoilery na přistání. Tomu se říká konfigurace, která probíhá již při přiblížení. V konečné fázi to letadlo v podstatě padá za podpory motorů, aby si udrželo vztlak. Podobně fungovaly i MiG-21. Tam na plné klapky jim fungoval systém SPS, který dodával od druhého stupně kompresoru proud vzduchu přímo na ofukování klapek v této pozici. Navíc po zkoumání těl neměl kapitán zvýšenou hladinu adrenalinu. Tedy asi spal. Druhý pilot měl infarktový stav. Zdravím a přeji hezký den.
Skvělá práce, jako vždycky. Můj děda mi tehdy o tom povídal, říkal že jeli na návštěvu k tetě do Podbaby a cestou byla silnice zastavená policií , všude spousta a sanitek a hasičů a celá zahrádkářská kolonie rozfoukaná na kusy letadlem
Byl jsem vedle Kulaťáku na přednášce. Jezdilo neskutečné množství sanitek. Povídám, že snad někde spadlo letadlo. Ostatní mysleli, že jde o cvičení. Druhý den spolužák ze Suchdola říkal, že letadlo letělo nízko nad Vltavou. Údolí se tam stáčí doleva, letadlo nejdřív někomu pobořilo garáž, ještě se odrazilo, poskočilo a pak rozrylo zahrádkářskou kolonii až k domu 238/10. Motor ležel vedle domu, někde mám fotku, ten dům je tam dodnes. Po 40 letech tam byla umístěna cedulka. Nízký přelet tam prý občas byl, jednou těsně nad Hnojárnou (VŠZ), motory naplno, až drnčela okna. Tentokrát to nevyšlo.
Moc díky za doplnění! Právě jste jinak potvrdil správnost mých tvrzení jednomu z místních diskutujících. Jak říkate, dům 238/10 je solitérem místní zástavby a měl neuvěřitelnou kliku. Trup DC-9 vlastně prohučel kolem něj a bylo velkou klikou, že se nic víc nestalo. Jinak jo, cedulka tam je, ale to je tak všechno. :) /Filip/
Dávám jako po každém tvém videu 👍Určitě se nenechej demotivovat blbouny, si nenatočí ani co ráno hodili do záchodové mísy se super komentem bez přeřeků a ještě lepší hudbou a propracovanou režií s vyladěným zvukem. Všem těmto chytrolínům posílám🖕🤏. Filipe, video bylo fajn ! Ještě by mě zajímala jedna věc ---------> Sejmul tě za to Leoš? :D
13:50 ... kdyz si najdes libovolnou leteckou mapu letiste, mas na ni vyznacenu tzv "bezpecnou vysku", pod tu nesmi zadny stroj klesnout, pokud nevidi drahu. Kazdy stroj/letecka spolecnost ma zaroven definovan minimalni dohled, pri kterem je jeste mozne pristat. S posledni verzi ILS lze pristat i pri nulove viditelnosti, na ruzyni tusim jen 24. Tudiz to piloti totalne podelali. 19:35 ... tak si ten podvozek premer, zasunuty podvozek by nemel vubec zadny vliv, desitky sekund trva jen to, nez nabehne vykon motoru, klesani je daleko rychlejsi. Naopak, vysunuty podvozek funguje jako pomerne dobry tlumeni narazu. 27:08 ... kdyby sis dobre prohlid tu fotomapu kterou si vlozil (nebo klidne i tu soucasnou) tak tech drah tam bylo vic nez je aktualni stav. Ve skutecnosti muzes na fotomape videt RW 22 dnes pouzivanou jako stojanku, ale to neni vse, z jejiho krizeni s 31 vychazi jeste dalsi pozustatek RW. Jenze to nic nemeni na veci, ze i kdyby byli mimo smerove, podelali predevsim tu vysku.
Podvozek by ti v této situaci rozhodně nepomohl. Mluvíš hezky, ale trošku od věci. Piloti se vychýlili od osy přistání a zřejmě se soustředili na vizuál a rádiovýškoměr vůbec nesledovali. Nejspíš měli i vypnutou sirénu, která by jinak řvala. Prostě omylem na vizuál přistávali na pouliční osvětlení. Svoji roli mohl sehrát i alkohol. Tím nemyslím, že by piloti byli opilí, ale mohli být po tahu. Tomu by odpovídala tato situace, kdy kapitán musel spát za kniplem a první důstojník si přistával mimo letiště. Hladina adrenalinu tomu odpovídá. Kapitán měl 0 a druhý pilot infarktový stav. Jinak máš pravdu, že zasunutý podvozek by nic nevyřešil v této situaci. Ale podvozek má veliký vzdušný odpor a tedy silně brzdí. Tedy šance by zde byla, pokud by druhý pilot zapomněl vysunout podvozek. Ovšem nikoliv kvůli velikosti podvozku, který je velikostně zanedbatelný, ale kvůli jeho podstatnému aerodynamickému odporu.
Příčina havárie je nedodržení předepsaných postupů pro přiblížení za špatné viditelnosti a nedodržení stanovené minimální výšky sestupu, zřejmě vinou nesprávného nastavení výškoměru posádkou...
V ABC byl o tom nataceni Sanitky clanek kde byl titulek Kterak formela v rukou minéra, předčí i Herkula. což mi jako cerstve se učícího čtení, zamotalo hlavu tehdy
@@valcast to je jisty 😀 mam pocit ze to byl Iliusin 16 co stal vyrazeny ve Kbelich Pan Adamec v jednom rozhovoru rekl ze se radil s odborniky na vysetrovani leteckych nehod a ti mu poradili ze aby dodal scene autenticnost tak maji na place rozhazet papiry a tech je tam vic nez trosek pry cely kamion
Ahoj Filipe. Dnes zajímavé téma. Faktické a technické chybičky úplně v pohodě. Laikovi vysvětleno dostatečně. Mám dnes ale jednu připomínku, nebo radu. Mám rád tvoji prezentaci textu, ale myslím, že bys měl trošku ubrat na květnatosti. Některé slovní obraty tahají za uši. Letadlo leželo v letové hladině, posádka ležela ve výšce, přiblížení ku dráze (používá se spíše obrat ' na dráhu ' ,časový údaj bych určitě řekl prostě jen jako' v čase 9:21' a neskloňoval bych číslovky. Snad se tě moje podněty nedotkly a budou ti jako zpětná vazba ku prospěchu. Díky moc za video a budu se těšit na příští. Pavel 👍👍👍PS: kdybys někdy potřeboval osvětlit některé jevy, nebo procesy z oblasti jaderné fyziky, mohl bych tě spojit s odborníkem. Hezký den.
Ahoj ahoj, toto je tvé první video, na které mě dovedl YT algoritmus. Vysvětlení krásné, ilustrace taky povedené, nicméně škoda množství přeřeků, nebál bych se více stříhat, můžou se použít ilustrace, aby to nebylo tolik vidět. Jinak dobrá práce, jen tak dále 👍
Super,díky.A teda důvod byl jaký,že pilot uhnul z kurzu a byl nízko.Kdysi jsem slyšel,ale bude to asi blud,že výškoměr letadla byl nastaven podle Jaderského moře a operátoři na Ruzyni operovali s výškou počítanou od Severního moře a to prý byla ta chyba.Ale nevím zda je rozdíl hladin těchto moří tak veliký,aby zapříčinil tak fatální chybu.
...Teoreticky jo. Jako je moje velká chyba, že jsem se tímhle nezabýval. Ale to furt nevysvětluje ten odklon skoro o kilák a půl. Když jsem se tam byl podívat, tak DC-9 musel uhnout z kurzu ještě někdy před Bohnicemi. /Filip/
Video pěkné i proto že tohle není úplně vaše parketa. Ale snaha se cení. A co se týče některých komentářů co jsem přečetl tak by mně zajímalo jak by to to někteří jiní zvládli v omezeném časovém prostoru a s množstvím informací
Na internetu jsem narazil na obdobné video myslím od uživatele Hunac věnované leteckým katastrofám u nás. Je tam zmíněna i havárie u Suchdolu a i podle něho se udála havárie jak popisuješ tedy že jugoslávci se chystali na přistání proto vysunutý podvozek ale z nejasných důvodů se odklonili. Jen uvádí že jeden z majáku byl v té době mimo provoz
Zvláštní, já jsem o tom majáku už tedy neslyšel. Ale fakt je, že prostě Jugoslávci určitě nezkoušeli přistát kontrolovaně na zem, to tady někde proběhlo taky... Díky za doplnění. /Filip/
Špatně si uvedl výšku 3000m jako 3000m/hod. Každý se může překecnout a upřímně sis to mohl po sobě zpětně překontrolovat a opravit. Jinak video se mi líbilo a umíš diváka zaujmout. Mluvíš přirozeně a dokážeš vytvořit pohodovou atmosféru a zároveň sdělit mnoho zajímavých informací. Jsi šikovný a pracovitý. Toho si u mladých lidí vážím nejvíce. Zdravím s palcem nahoru a děkuji za zhlédnutí.
zajímavé.. jo vybavení bylo takové a makové .. ale trošku si to nedokončil a víc to mohl rozvést. Já dávám palec nahoru..1203 byla vybavena jak komunikačně atd.. udělal bych další díl za mně bomba
UFFF když chceš dělat videa která se zabývají velmi dobře popsanou historickou událost musíš si nastudovat to jak se řídí letadla včetně jejich navádění ba přistání. Doporučuji si nastudovat například knihu "Nehody dopravních letadel v Československu 1961 - 1992 4. díl" kde je tato nehoda velmi podrobně popsána ma základě vyšetřování ÚZPLN (jeho předchůdce). Příčina dopravní nehody je jasná. Jedná se o CFIT (Controled Flight Into Terrain).
CFLIT to úplně nemůže být už jen proto, že dole byla hustě zastavěná oblast. A z komunikace mezi ŘLP s DC-9 úplně nevyplynulo, že Jugoslávci by tuto proceduru chtěli provést/Filip/
@@valcast naopak je to klasický CFIT. CFIT znamená "Controlled Flight Into Terrain" a označuje situaci, kdy je funkční letadlo pod plnou kontrolou posádky a přesto dojde k nehodě kvůli nárazu do terénu. Což tu přesně odpovídá. Letadlo bylo technicky naprosto v pořádku. Nedošlo ani k žádnému extrémnímu meteorologickému jevu. Chybu řídících úřady také vyloučily narozdíl třeba od letu OK-897 2.1.1977. Jugoslávci se prostě klasicky ztratili podklesali minima a pak už je jedno jestli zachytili podvozkem o chatku nebo o stromy. Podobnou nehodu máš třeba nejtragičtější průšvih ČSA OK-540 ze srpna 1975. To byl mimochodem taky ukázkový CFIT.
@@valcast Filipe máš pravdu. To samé co jsi uvedl ve videu mi kdysi vyprávěl můj táta, který byl také pilot. Jugoslávci udělali tu nejhorší pilotní chybu, kterou mohli udělat. Zmátl je vizuál a přestali věřit přístrojům. Tomu odpovídá změna kurzu a jejich další postup na přiblížení a následné finále. Oni měli okamžitě při své nejistotě informovat ŘLP a nepokračovat dle svého na sestup. Dnes se již takto nelétá, ale ještě před 24-ti lety se mi zabili dva kolegové a kamarádi od stíhacího letectva.
@@viktoradam3195 Jo... mně se to tak prostě zdá! Nebo takhle, přijde mi to jako nejrozumnější vysvětlení a vede mě k tomu to náhlé přidání plynu a zvednutí předku. To vypadá jako snaha nabrat výšku, ne jako pokus dosednout na zem... /Filip/
@@TupolevCZ Oni byli zmateni a přestali věřit přístrojům. Tomu odpovídá změna kurzu a jejich sebejistota. Stačilo pouze ohlásit ŘLP své pochybnosti a ten by je uvedl z omylu. V případě nespojení s ŘLP nepůjdu na finále jako idiot, ale budu vyčkávat na letové hladině, vyšlu nouzový signál a budu vyčkávat další pokyny.
Natoč lepší. Začni tím, že se naučíš psát. To je ostuda!!! Filip se snaží nám lidem od letectva a jiným fandům udělat radost a přinést nějaké další informace a zajímavosti. Má s tím mnoho práce a dle mého žádné peníze. Musíš být takové hloupé vemeno a kazit mu jeho práci? Kup si něco pro děti a nevopruzuj.
Bohužel vaše teorie o podvozku jsou naprosto zcestné, záběry na skály jste udělal hezké, ale bohužel na zcela jiné, záběry na místo havárie nejsou na místo kam letadlo dopadlo, seriál sanitka byl totální vylhanej shit, sestupovat na výšku 3000km /h je opravdu zajímavé :) :) :) a nechápu proč komentujete něco, čemu evidentně nerozumíte. Co se týká největší havárie u nás, tak jestli se nepletu, tak to byla havárie TU 154 na prahu dráhy letiště Ruzyně.
Nene, místo je přesný, ale kolonie je zavřena, čili nezbývalo než natočit osu havárie. Místo, které je na fotce s podvozkem je dneska už úplně jiné a stojí tam chatky. /Filip/
Filipe, určitě dělej tvorbu dál protože je to zajímavé ale vždycky na začátku podtrhni to že je tvůj názor na tu věc a že si těžil z těhle a těhlech info.. Máš tam i pár přeřeknutí jako například …. Letadlo klesalo z 6 tisíc do 3 tisíc kilometru za minutu ….
Das KATASTROFEN. Pan toho asi mnoho nenacetl. Leda tak vkladni knizky 😂 Slovni zasoba uboha a slovosled jeste horsi. Radsi bejt ticho a kameru ani nekupovat 😂
@@valcast Příběh byl hezký, ale byl v tom chaos a pro příště by si to chtělo lépe připravit scénář. Navíc by to od Vás chtělo více pokory, vůči kritice, navíc která zde byla oprávněná. Možná po kvalitním scénáři by si to chtělo několikrát přečíst na nečisto. Jinak téma super, jen to příště vyladit, aby se to dalo poslouchat, bez řečových vad a informačních nedostatků.
@@davidkadlec8797 Já ale nemám problém s kritikou, vůbec. Já mám problém s jejím podáním. Tohle je jediný slušný komentář, který tady po pánovi zbyl... /Filip/
