Jen tak dál! Lampy izolátory sbírám taky. Kdyby jsi chtěl pokecat. Těm izolátorovým svodům se říká štajnbušky, každopádně toto je už telefonní sloup z cca 20. let minulého století. Co se týče telegrafních, ty měly izolátory tzv. předrakušáky, podobně staršímu telefonnímu rakouskému typu anebo tzv. velkohlavy, které ačkoli byly rozšířené od 40. až 50. let do 90. let 19. století po celém Rakousko - Uhersku, dnes by šli sběratelé co je vlastní v ČR spočítat na prstech rukou. Nejstarší ze 40. - 60. let 19. století ještě ani nebyly porcelánové, ale kameninové, které pro nevhodný výběr materiálu rozpadaly. Dochovaly se jen 2 možná v celé Evropě, na fasádě domu byly 2 z kameniny a 1 z porcelánu. Kolega je ulovil, ale měly štěstí, že na sobě měly ponechaný úvaz. Jinak by se asi rozpadli taky.
Díky za koment, pár otázek co se týče původu nebo použití bych měl, třeba tu mám dva z malé vodárny od tratě, a ty mají zelený pruh, zajímalo by mě jestli měly nějaké speciální využití, pak by mě zajímaly i zkušenosti s jejich sundávání z domů... atd. písni na mail, docela mě to zajímá :) rapa.1953@gmail.com
já mám taky pár izolátorů, až se budu nudit, tak je navrutuji do sloupků pergoly a budou na nich viset květináče :) ted zavazej v regálu v garáži :) Každopádně hezký úlovek :) Dost takových najdeš kolem tratí v lesích, kde sloup uřízli a zahodili dolu ze svahu.
S tou pergolou je to skvělý nápad :D jednou bych ho mohl taky realizovat, konzole na obě strany každého sloupu, hmm to zní skvěle. O sloupech někde v lese jsem ještě neslyšel, otázka jestli se to nedělalo jen někde lokálně ... ale díky za tip :D
týjo, to musel být hukot když tam byli všechny ty dráty, tady k nám na vesnici vedly pouze čtyři dráty a jako malý sem vždycky poslouchal s uchem naraženým na tom sloupu a jak ty dráty hučeli připadalo mi že tam slyším jak spolu mluví všichni lidé z celé zeměkoule, ještě bych někdy chtěl ten zvuk slyšet, ale nejde to, dětství už skončilo a už by to byl stejně jen nějaký zvuk beze smyslu apropo krásné izolátory a nejvíc se mě líbí ty průchodky, já pár izolátorů zachránil když u nás telefoní sloupy skáceli tak sem tam nějaký odpadl a válí se v trávě u silnice tak ho vezmu domů, docela mě mrzí že když dělali v obci novou elektriku že ty staré izolátory sem nevzal ze zmoly kam to všechno nasypali, to byli taky vzácné kousky ještě z první republiky, různé i pojistkové izolátory a ty tabulky NEDOTÝKATI SE DRÁTŮ NA ZEM SPADENÝCH a nebo za války když to tam bylo v němčině BERÜHREN SIE KABEL NICHT, DIE AUF DAS LAND FALLEN, všechno je to 5metrů pod zemí zasypáno rumištěm i s těma sloupama to akorád ty měděné kulatiny (dráty) to se někam ztratilo
Smutná, ale na druhou stranu fakt hodně zajímavá vzpomínka, třeba mě by nenapadlo, že by mohlo být při provozu z těch drátů něco slyšet, děkuji za koment! Taky bych to chtěl zažít, uvidíme, třeba se mi (nám) to někdy ještě podaří. Třeba v nějakém muzeu.
@@RAPAprojekty On je problém v tom, že v určité době dojde člověk do stádia, kdy si uvědomí, že podstatná část jeho sbírky jsou bezcenné krámy. Vím o čem mluvím, u mě to byla jedna místnost naplněná od podlahy, až ke stropu (rádia, audiotechnika, měřící technika). Nechal jsem si jen to nejcennější a ostatní vyházel , prodal, nebo někoho podaroval.
No samozřejmě,pozůstatek drážních telefonů a telegrafu.Ještě si to pamatuju,když ho na nádraží používali(cca 50let)ale to ještě jezdily parní lokomotivy,starý motoráky s dřevěnými lavicemi a s elektrifikací se teprve začínalo.
Já myslím že to bude chybět více lidem, mluvím o takových těch konzervativních důchodcích, kteří když zjistí, že člověk něco zapomněl třeba jen uklidit hnedka by člověka ukamenovali. Naštěstí takový nemají kompetence mě zastavit :D :D :D
