Tady autor písně a zároveň"strejda s kytarou,který vystoupí v Trpíku na perón z patníků".V této oblasti jsem vyrůstal,takže ji znám jak své boty a na zábavy jsme chodívali vždy do "Třebovic a ne do Třebovice".Dej si do vyhledávače název této obce a hned v úvodu,ve třetím odstavci,tě o tom přesvědčím.Ono je asi obojí správně,ale to se v písních neřeší-chápeš?Podstata je úplně někde jinde...správně není ani "železniční semafór,ale návěsť,Tohle není slohová práce,ale písnička,která má potěšit...
Děkuji za úžasnou písničku, celou trať z Prostějova až do Třebovic (kolega mat1mt promine) jsem znal jako svoje boty a vím, že moje odpověď bude nejspíš už pasé, ale... U názvů obcí a měst je velký problém, že mnohdy se neshoduje pohled Ústavu pro jazyk český a tzv. úzus (viz např. Olomouc, spisovný je ženský rod, v místním nářečí se užívá jen rod mužský). A s mluvnickým číslem je to ještě problematičtější. Na tratích někdejší Moravské západní dráhy se nachází deset míst, jejichž název končí příponou *ice. Skloňování v jednotném čísle se používá u Konice, Skalice nad Svitavou a Třebovice , množné číslo pak u Chornic, Linhartic, Biskupic u Jevíčka, Velkých Opatovic, Cetkovic, Knínic u Boskovic, Boskovic a Třebovic. Ad Chornice Správný tvar je v množném čísle, živě si ale pamatuji, že když se ještě v Prostějově na hlavním nádraží hlásilo tzv. ,,na hubu", tak se zcela běžně hlásil ,,osobní vlak 24 7xx do Prostějova místního nádraží, Kostelce na Hané, Ptení, Konice, Dzbele a Chornice". Ad Třebovice Na obhajobu autora musím říct, že můj děda jezdil jako strojvedoucí s motoráky po trati 262 více než 15 let a v životě jsem ho neslyšel říct ,,do Třebovice", vždycky ,,do Třebovic". Ono i Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český říká, že: ,,Název obce Třebovice lze užívat v jednotném i množném čísle, název městského obvodu se užívá jen jako pomnožné jméno."
