Dokument z roku 1955 o výrobě lokomotivy řady 556.0 Štokr a jak funguje. Více videí parních a historických vlaků najdete na www.malaaja.cz/parni-vlaky/
Tenkrát v jakých podminkách a s jakým vercajkem dokázali ti chlapi dát dohromady takové mašiny,to byli opravdoví MACHŘI !!!! Super film,dnes uz takového nic neexistuje...
Tak to je paráda! Dozvěděl jsem se o parních lokomotivách víc, než za celý život. Jsou to fascinující stroje. Dostalo mne, že automatické přikládání šnekem není výdobytkem moderních kotlů :-)
To vzbuzuje respekt před tímto uměním rád bych se projel na nějaké z tehdejších pozic kotlář pomocník se štokrem a další no prostě těžký respekt každému kdo pomáhal vytvořit a nebo řídit tuto lokomotivu a i strojvůdce to tehdy měl o dost těžší než dnes no prostě respekt
Spíš bych řekl že dnešní lokomotiva je jednoduchá, zatímco parní lokomotiva byla ve své době (hlavně v 19. století) naprostým vrcholem lidského důvtipu a invence a za každou novou 'vychytávkou' stála spousta náročných pokusů a bádání protože nic nešlo namodelovat na počítači ani laboratorně ověřit...
@@sharpshooterCZ200S Naprostý souhlas... Ještě bych dodal k těm náročným pokusům a bádání také nemálo lidských obětí z řad vynálezců, konstruktérů i dělníků, co ty stroje a stavby tvořili. A taky zpočátku obrovské nepochopení a obstrukce. Ale průkopníci to mají těžké v každé době, ani dnes to není jiné.
@@sharpshooterCZ200S No to nieje celkom tak ani vtedy a ani dnes. Ano v princípe je jednoduché všetko (aj jadrová elektráreň) aj parná lokomotíva , princíp je variť vodu robiť z nej paru a následne ju potom posielať v pravom okamžiku pod a nad piest parného stroja. Tak ako princíp elektrickej lokomotívy nieje tiež zložitý . Ale tých súčiastok a komponentov je tam tiež dosť. Záleží od doby vzniku a technológie použitej na riadenie a ovládanie a regulovanie elektrickej energie ktorá vo finále stále tak ako na počiatku tak aj teraz po možno 100 rokoch poháňa elektromotor a ten jednotlivé nápravy. A aby to bolo zložité používa sa viac druhov trolejového napájacieho prúdu, jednosmerný aj striedavý aj rôzne frekvencie a výška napätia . Používajú sa rôzne systémy napájania pomocných pohonov- chladiace ventilátory kompresory , nabíjač batérie. Každý má svoje výhody a lebo aj nevýhody .
@Raw Ball Pro toho, kdo chce opravdu pochopit jak ten stroj vypadal a fungoval, nestačí pár obrázků a animace v powerpointu. Dává to študákům skvělý obraz o rozdílu složitosti takového stroje proti dnešním lokomotivám jak z pohledu konstrukce tak z pohledu a řízení. Fakt to byl jinej level. Mimochodem ta podpora tahu dyšnou nebo bezpístové čerpadlo vody fungující jako fixírka v hodně větším rozměru jsou hodně dobré myšlenky, které se študákovi můžou hodit i v úplně jiných projektech.
@@PhonoDirect Asi nerozumies po slovensky. Predmetom zdelenia je kvalita dokumentu. Veľa dnešných dokumentov (napr. o vyrobe optickych vlakien) nedosahuje takú kvalitu akú dosahuje tento dokument (o vyrobe parnej lokomotivy). S cim mas problem?
A hned na začátku videa, depo Praha Vršovice. Jinak 556.090 byla v turnusu na nákladních vlacích do Plzně, Nymburka, Ústí nad Labem Střekov, a dva páry nákladních vlaků z nákladového Vršovice do Karlových Varů pro písek, který se tehdy dovážel do Prahy na stavbu nových domů.
Určitě velice záslužný čin, publikovat tento dokument. Like. Já se snažím taky nahrávat z televize různé pořady a dokumenty o železnici. Z pořadu "Hledání ztraceného času" mám například nahraný dokument o výrobě parní lokomotivy řady 354.1. To je dokument z první republiky. TV Československo neznám a mám obavu, že ji ani nenaladím.
Zaujímavy a hlavne náučny dokument kľudne by som to pustil deckám ako rozprávku pred spaním nie tam teraz pozerajú niaké hovadiny z ktorých sú akurát priblblé.
Dobry den! Myslim, ze mate pravdu. Nedokazou to. Nemaji totiz na takove primitivnosti cas. Vyrabeji vesmirne dalekohledy, druzice k Plutu, staveji tunely, dlouhe desitky kilometru, a jeste nosi zenam vyplatu az do pohodli jejich domova...
Myslím, že vymyšlať každý rok koleso, by bola degradácia tohoto povolania. Dnes riešia zložitejšie veci, ako dvojcestny ventil (šúpatko) ovládajúci valec. Ja viem pre mňa je tiež v jednoduchosti krása. No stroje a mechanizmy s ktorými pracujem ja za posledných 5 rokov prešli takými zmenami, ktoré voľakedy trvali desaťročia. Dnes musíte byť stále krok pred konkurenciou.
Pohlížím s obdivem na to, jaké nadšení a šikovnost vládla při tvorbě tohoto a podobných didaktických materiálů. Nedivím se, že hudební skladatel Antonín Dvořák by býval prý dal část svého hudebního génia za to, kdyby dokázal sestrojit parní lokomotivu.
Antonín Dvořák byl velkým obdivovatelem železnice a lokomotiv (v jeho době jiné než parní nebyly). Tak trochu mu i závidím dobu, ve které žil. Ale asi není škoda, že neuměl zkonstruovat parní lokomotivu.Určitě tu bylo víc šikovných konstruktérů lokomotiv než geniálních hudebních skladatelů, jako byl on. Nakonec, co si budeme namlouvat - ve světě není slavnějšího Čecha než byl právě on. Jako konstruktér lokomotiv by nejspíš náš národ a naši zemi tak neproslavil.
@@sharpshooterCZ200S Ahoj, Antonín Dvořák zemřel v roce 1904. Pokud je mi známo ze železniční literatury, poslední lokomotivní řadu, kterou u Nelahozevských tunelů pozoroval, byla KkStb 129 nebo 229, čili naše řada 354.0. Je pravda, že Siemens postavil první elektrickou lokomotivu v roce 1879, ale z českých továren vyjela první až v roce 1926. Tažko říct, jestli Dvořák elektrickou trakci obdivoval nebo ne. Určitě by obdivoval elektrofonické varhany Laurense Hammonda, ale ty přišly na scénu až v roce 1935. Ale to je zase úplně jiná story :-)
Co dodat, jen kdyby měli dnes ty mladý ve školách takové výklady k probírajícím látkám, nemuseli by na některé věci koukat s otevřenou pusou. Jak tak pozoruji měli jsme více informací než mají oni nyní. Moc hezky zpracováný dokument.
Zaujímavé video o výrobe krásnych strojov. Ale mňa by zaujímalo, koľko toho vidí strojvodca dopredu z malého okná, keď ma pred sebou 10m kotol. To musel byť nonstop vykloneny z okna ?
Jedna s posledných vyrobených, samozrejme, že kvalita dokumentu musí byť na úrovni a aj je skvelá. No je to spôsobené hlavne dobou v vzniku, keď už tzv.,, západný svet '' prechádzal alebo bol nastavený na iné pohony. V tej mašine musela byť pekelná robota a to množstvo údržby a degradacia materiálov. Ekvivalent technickej zastaranosti v dnešnej dobe sú parné katapulty na lietadlových lodiach.
ja pracujem v strojarine na cnc stroji .. takze to viem ocenit zo strojarenskej stranky . Je to naozaj uzasne take nieco vyrobit po mechanickej stranke v tej dobe ,ked sa vsetko robilo rucne s takou presnostou ,ze to doteraz funguje ,ked sa to udrziavia . Dneska je to vsetko pocitacovo riadene ,, no pred 75 rokmi o tom ani nesnivali . Ono sa to zda ,ze je to zlozite ,,ale je to v podstate velmi jednoduche bez akejkolvek elektroniky .
Vtedy to bolo asi aj o nejakom cite predsa len aj dnes ak niečo sústružíš na bežnom ručnom sústruhu je to iné ako keď to robí stroj . Predsa len to cítiš ako sa ten nôž zarezáva do materiálu . Aj jazda na parnej mašine bola o cite. Bolo to doslova cítiť jak sa pri rozjazde celý rám krúti do namáhania.
Vyrábějí se kotle a turbíny do elektráren, což jsou mnohem složitější a výkonnější zařízení. Největší problém dnešní výroby by byl v tom, že by se jednalo o kusovou záležitost a bylo by potřeba nejdřív znova vyrobit i všechny přípravky pro vlastní výrobu.
Proč by to mělo být nemyslitelné? Zrovna vyrobit. Nejsložitější by na tom bylo sehnat nýtaře. Jo, takhle vymyslet a spočítat bez výpočetní techniky, ale ani o tom bych netvrdil, že je to nemyslitelný.
a nejhroznější je fakt, že si pamatuji, jak podobná parní mašina jezdila na pravidelné trase! No jistě, byl jsem malé děcko a nemůžu si uvědomit jak malé .... ale pamatuji si to. No teda, mladí je už asi v prdeli! :-D Video parádní!
Dneska nedokážem udělat otvírák na pívo dělají ho v Číně.Nejsme vyspělá průmyslová země,ani zemědělská lokalita jen montovna bez učňovského dorostu a technického vzdělání.
Tož to jste jim říkali špatně, jelikož vodoměr je technické zařízení sloužící k měření množství protékající vody, zatímco k měření výšky hladiny vody slouží vodoznak. Zkrátka stejný nesmysl jako když v Plzni Štokru říkají Bugatka.
Skvělý dokument. Pro laika složitost výkladu tak akorát. Jenom ten závěr "s sssr (III. , IV. říší) radostně vpřed zpátky ni krok", to trošičku shazuje.
