Šel jsem ulicí. Byl večer. Byla tma. Nikde nikdo. Ale nepřipadal jsem si sám, protože mi bylo dobře. Prošel jsem kolem dveří nějakého klubu. Vrátil jsem se. Bylo otevřeno. Nikdo u vstupu. Sešel jsem dolů po schodech, pak do sálu, kde bylo docela dost lidí. Vltava hrála Čaroděje. Stoupl jsem si a poslouchal. V tu chvíli mi nemohlo být líp...