Vypichování na soustruhu 

Zahnutý se používá pro vnitřní zápichy, třeba na o-kroužky a podobně. Do čela bych s tím asi radši nezajížděl.

Nejdřív jsem šel na 160 a nebylo to ono, potom jsem dal 340 a už to jelo. Vzhledem k tomu, že nůž je vybroušený od oka musí si to člověk ohmatat a poslouchat co ten konkrétní nůž dělá.

Ano to je ideální. Navíc obě strany mají pak krásnou hranu.

Přesně tak. A úplně nejhorší by byl plech 2mm a méně. To je hukot.

Když je to moc tenké, tak se vyplatí si to podložit. Většinou použiji kruhy z pertinaxu nebo i ze dřeva a pak se člověk nebojí. Daleko horší je když je materiál tak tlustý, že se to dělá z obou stran a dlouhým upichovákem. To pak zadek cvaká 6 drát. Ať se daří. @@MirekDvorak

Děkuji za připomenutí a celkově za podporu. S tou konzervou - myslím že nám to kdysi říkal náš učitel na Technologii. Měl spoustu historek a tipů z praxe a my ho doslova hltali. A jinak to plánuji zkusit... 😁

@@MirekDvorak Zkus to, fakt na tom nic není. Jen teda netuším, jestli dnešní konzervy už nejsou ze slabšího plechu než kdysi, ty s tím otvíráním pomocí toho tahacího očka mi připadají jak z papíru. Ono čím slabší plech, tím větší šance, že se to člověku místo postupného odškrabání propíchne hned skrz a namotá se to na nůž. Čím silnější materiál, tím jednodušší to vypichování je (samozřejmě do určité hranice). Je to dávno, al asi nejhorší, co jsem kdy dělal (a to bylo krátce po vyučení), bylo když mi přivezli k mašině bednu, v ní asi 100ks z plechu o tl. 1mm nastříhaných čtverců (dnes už nevím rozměr, ale odhadem 300x300mm) a vypíchej z toho kolečka 😀 Kdyby staří chlapi neporadili, asi bych u toho umřel 😀Upnout velkou (větší než průměr toho vypíchnuté kolečka) desku do univerzály, přerovnat čelo, aby vůbec neházelo, vzít další desku (kolečko) takové, aby jeho velký průměr byl co nejpodobnější tomu, co se má vypíchnout, pak se na upnutou desku položí plech, to menší deskou se přitlačí pomocí koníku a můžeme vypichovat. Když se do toho jen třením držícího plechu najede rychle nožem anebo se to zasekne, plech se pootočí, kus je na vyhození a o další zábavu, hlavně pokud se to dělá v úkole, je postaráno 😀 Jo, učitel na technologii, starý praktik, vyučený horizontkář (to byla kdysi šlechta mezi obory strojního obrábění kromě nástrojařů samozřejmě), ročník 1921, takže za války totálně nasazený. Historek mraky, některé hodně poučné, některé si taky pamatuju dodnes. Ať se daří!

pánové, na tu konzervu je takový trik, vlastně dva. Jen si to musíte zařídit aby vám u toho nikdo nekoukal přes rameno. Neprozradím, jen naznačím. Jeden trik spočívá ve správně připraveném noži a druhý v postupu. Tady ještě naznačím že podobnou cestou jde otevřít konzerva třeba betonovou dlaždicí nebo placatým kamenem.@@petrida3425

Míň otáček! Chladit,chladit,chladit!Stříkání nějakýho oleje je na hovno.

Ano, pomohlo by to. Určitě by to zabránilo vyosení toho středu při upíchnutí konce, aby to nesevřelo nůž. Na druhou stranu by to muselo být jen lehce volnější, aby se to na tom průměru "nezvrtlo".