Mohla bych poprosit dovysvětlit úlohu 22, myslela jsem že zrychlení je změna rychlosti za změnu času, tj dosadila bych a=10/3,6, proč dosazujeme do vzorecku pro zrychlení rychlost v1? Moc díky.
Ahoj, je tam chyba, ten příklad 22. by se měl celý přepočítat. Za zrychlení by se mělo dosadit a=Δv/t=v0-v1/t=15-5/3,6=10/3,6. Vztah pro dráhu bude potom tedy: s=v0.t-1/2.a.t^2=15.3,6 - 1/2.10/3,6.3,6^2 = 54 - 18 = 36 m. 🙂
Celková energie soustavy je definována vztahem E = Ek + Ep + U a to se zachovává dle zákona zachování energie. Pokud tedy spadne míček s Ep1 z výšky h1 a odrazí se do nižší výšky h2, má nižší potenciální energii Ep2. Takže jeho potenciální energie maximální klesla, ale energie se zachovává. Ten úbytek té potenciální energie se totiž přemění na vnitřní energii podložky a míčku. Proto se míček už neodrazí do takové výšky, protože při styku ploch míčku a země se přemění ten rozdíl potenciální energií ve vnitřní energii podložky. :-)
@@davidkalenda6250 Ahoj, jestli že se ptají na celkovou energii míčku a podložky, neměla by energie zůstat stále stejná? Všechna energie co se předá z míčku, se předá podlaze, takže celková energie by se neměla změnit.
@@sector2822 Zde prosím jen pozor - ptají se na (změnu) vnitřní! energie. Do této energie se ale nezahrnuje kinetická nebo potenciální energie tělesa jako celku. Vnitřní energie je dána součtem kinetických energií částic, které těleso tvoří + potenciální energie vazeb mezi těmito částicemi. V tomto případě si vnitřní energii můžeme představit jako teplo, na které se přemění původní kinetická energie. Celková energie soustavy se ale samozřejmě nemění - to píšeš správně. Pro úplnost (to ale pro medicínu není podstatné) - celková energie soustavy by byla dána vztahem odvozeným z E=m.c2 - en.wikipedia.org/wiki/Mass%E2%80%93energy_equivalence#Extension_for_systems_in_motion
