Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
...Szpilman byl talentovaný hudebník a uznávaná osobnost polské hudební scény před druhou světovou válkou. Všichni členové jeho rodiny včetně matky, otce, bratra a dvou sester však byli v roce 1942 deportováni do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byli zavražděni. Szpilman si ve Varšavě našel úkryty a přežil s pomocí svých přátel z Polského rozhlasu a kolegů hudebníků. Po povstání v létě 1944 bylo polské obyvatelstvo z města vystěhováno a Szpilman zůstal sám, skrýval se v troskách zničeného města, hladový, promrzlý, vystrašený a bez jakékoliv podpory.
Hosenfeld narazil na Wladyslawa Szpilmana v opuštěné budově v srpnu 1944 při rutinní prohlídce varšavského ghetta. Ke Szpilmanovu překvapení ho důstojník nezatkl ani nezabil. Místo toho, když zjistil, že je vyhublý Szpilman klavírista, požádal ho Hosenfeld, aby něco zahrál na klavír, který byl v přízemí. Szpilman zahrál Chopinovo Nokturno cis moll. Poté mu důstojník mnohokrát přinesl chléb a marmeládu. Nabídl Szpilmanovi také jeden ze svých kabátů, aby se v mrazu zahřál. Díky zásobení od Hosenfelda se Szpilmanovi podařilo přežít během kritických posledních týdnů před osvobozením.
V lednu 1945 se Hosenfeld vzdal Sovětům v malém polském městě Błonie, které leží asi 30 km západně od Varšavy.
Pravdivě uvedl, že sportovní kancelář, kterou vedl, byla organizačně podřízena tzv. lc oddělení. Tato informace se mu stala osudnou, protože kromě pomoci vojákům plnilo toto oddělení také zpravodajské úkoly. Aby Hosenfelda donutili poskytnout informace o jeho údajné špionážní činnosti, byl v minském vězení podroben brutálnímu výslechu. Po šesti měsících mučení a věznění na samotce byl zlomený a prodělal první mrtvici.
V dopise své ženě v Západním Německu z roku 1946 Hosenfeld jmenoval Židy, které zachránil. Prosil ji, aby je kontaktovala a požádala je, aby zařídili jeho propuštění.
Dne 7. května 1950 ho vojenský tribunál v Minsku v Bělorusku odsoudil za domnělé páchání válečných zločinů k 25 letům nucených prací a poslal ho do sovětského zajateckého tábora. Soudní proces, jak stálo v jednostránkovém rozsudku, se konal v nepřítomnosti obhajoby. V rozsudku bylo uvedeno, že Hosenfeld osobně vyslýchal vězně během varšavského povstání a posílal je do vazby, čímž posiloval fašismus v boji proti Sovětskému svazu.
Šest měsíců po procesu, v listopadu 1950, přijel Leon Warm, který Hosenfeldovi vděčil za svůj život, navštívit Hosenfeldovu ženu do německého Thalau. Vyhledal ho polský kněz, který se s Hosenfeldem setkal v zajateckém táboře, a vyprávěl mu o těžké situaci jeho zachránce. Warm, který se chystal emigrovat z Evropy, také napsal dopis Szpilmanovi do Varšavy.
Když se Szpilman dozvěděl jméno německého důstojníka, který mu zachránil život, okamžitě jednal a kontaktoval šéfa polské tajné policie Jakuba Bermana. Berman navštívil Szpilmana doma a řekl, že nemůže nic dělat. Berman dodal: "Kdyby byl váš Němec ještě v Polsku, tak bychom ho mohli dostat ven. Ale naši soudruzi v Sovětském svazu ho nepustí. Říkají, že váš důstojník patří k oddílu, který se zabýval špionáží - takže s tím jako Poláci nemůžeme nic dělat a já jsem bezmocný."
Wilhelmu Hosenfeldovi bylo 57 let a byl částečně ochrnutý, když 13. srpna 1952 zemřel ve stalingradském zajateckém táboře. Zemřel na vnitřní krvácení způsobené mučením a hrubým zacházením.
V roce 1957 Szpilman navštívil vdovu po Hosenfeldovi v Thalau a řekl jí, že její manžel byl hrdina, který mu zachránil život.
V roce 1998 Szpilman požádal Yad Vashem - izraelský oficiální památník obětí holokaustu - o uznání svého zachránce. V té době už Leon Warm zemřel, ale jeho dopis Szpilmanovi se zachoval a jeho sestra napsala do Yad Vashem z Austrálie a potvrdila v něm bratrovu záchranu. Než mohla Komise pro jmenování spravedlivých udělit titul, muselo být ověřeno, že se Hosenfeld nepodílel na válečných zločinech. Jakmile byly jeho deníky a dopisy zveřejněny, byl případ Komisi předložen k posouzení.
Yad Vashem také obdržel potvrzení od polské komise pro vyšetřování nacistických zločinů, že Hosenfeldovo chování bylo bez poskvrny.
Dne 25. listopadu 2008 Yad Vashem uznal Hosenfelda posmrtně Spravedlivým mezi národy. Dne 19. června 2009 předali izraelští diplomaté v Berlíně ocenění Hosenfeldovu synovi Detlevovi.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: / @worldhistoryvideoscz
#historie
#dejiny
#holocaust
#ww2
#worldwar2
24 янв 2024
