Diky za video, super prace. Je hodne funny, jak je videt rozdil v pristupech firem, zatimco BlueOrigin ma zbytecne komplexni a komplikovany vyklopny system nohou, SpaceX to proste udela jednoduse. Sorry, ale takovyto engineering fakt stoji za prd a zaslouzi si neuspet.
Děkuji! Taky mě to napadlo. Na druhou stranu pro nezaujaté pozorovatele je fajn, že zkouší něco jiného (to se vlastně týká i kormidlovacích plošin na mezistupni) a bude zajímavé sledovat, jak jim to půjde.
Jsem moc rád, že se vám Kosmické novinky líbí, ale prosím nepouštějme se do kritiky jiných tvůrců. Všichni máme stejný cíl, jen to každý děláme trochu jinak. Aspoň mají diváci z čeho vybírat.
K selhání sice došlo až na oběžné dráze a ne během startu, ale Elon Musk v souvislosti s motorem použil zkratku RUD (Rapid Unscheduled Disassembly) - tedy synonymum SpaceX pro explozi. Navíc SpaceX přišla o všech 20 družic Starlink (13 z nich s možností připojení mobilních telefonů). Myslím tedy, že výraz "havárie" se dá použít. Uznávám ale, že je trochu silnější, než výraz "nehoda".
😂Mne to celé prišlo, ako keby to vymýšľalo viac ľudí a predhanali sa, kto väčšiu blbosť povie 😂 stanica, nová raketa, let niečoho tak vzácneho pri prvom lete a nakoniec nová pilotovana loď 😂 ja mám dosť
Tak co třeba zrušit veškeré kosmické lety to by bylo ekologické ne???? Nebo nám v ekologii lžou a není to tak velký problém? Co třeba začít tím že se přestane lhát?
Co si vlastně představit pod onou "hranící životnosti" ISS? Myslí sem tím únava materiálu, zastaralost hardwaru? A je už plánovaná nějaká náhrada za ISS? Představa, že jedinou +- stálou posádku na oběžné dráze budou mít Číňané se mi moc nelíbí 🙂
Na integritu kostry stanice, pláště i dílčích systémů má negativní vliv řada faktorů. Nejvíc ale asi ten, že stanice se při obíhání kolem Země každý den 16x zahřívá a ochladí. Pak samozřejmě občasný náraz miniaturního kousku vesmírného smetí nebo mikrometeoroidu, vibrace a namáhání způsobené pravidelnými zážehy na úpravu oběžné dráhy, nebo běžné mechanické opotřebení (panely i radiátory neustále rotují, aby byly ve vhodné pozici ke Slunci). Občas je potřeba přičíst i nějakou nehodu či závadu, například když čerstvě připojený ruský modul Nauka nečekaně zažehl trysku a začal celou stanici na oběžné dráze otáčet. Stále častější jsou i různé netěsnosti a úniky vzduchu či chladící kapaliny (i když jsou malé a na bezpečí posádky nemají bezprostřední vliv). Některé části se samozřejmě dají opravit nebo vyměnit, ale něco zkrátka vyměnit nelze. Posádky už teď údržbou stanice tráví víc času, než vědeckou prací. Nevím, jak přesně si tohle NASA vyhodnotila, ale zkrátka došla k závěru, že kolem roku 2030 už bude situace neúnosná. Naštěstí už teď probíhá konstrukce soukromých stanic - například Axiom (která bude ze začátku připojená právě k ISS), stanice Haven-1 firmy VAST, StarLab, na které se podílí evropský Airbus nebo Orbital Reef, který chystá Blue Origin ve spolupráci se Sierra Space. Budou sice ze začátku menší, než ISS, ale bude jich víc a budou hlavně výrazně modernější. Věřím, že některé z nich do roku 2030 odstartují a kontinuita tím zůstane zachována.
Stanice je obří konstrukce a u každého velkého manévru hrozí riziko, že konstrukce nevydrží. Pokud se to stane při klesání do atmosféry, nebude to katastrofický problém, protože trosky brzy zaniknou. Pokud by se to ale stalo během cesty na vyšší orbitu, trosky mohou kroužit desítky i stovky let. Výhoda současné nižší orbity je, že vesmírné smetí kolem stanice rychle klesá kvůli atmosférickému tření a prostor kolem se vlastně sám čistí. Na vyšší orbitě by sice byla desítky let stabilní ISS, ale i to smetí. Případná srážka a vzniklé trosky by mohly zadělat na pořádný problém na mnoho let. “Uklizení” ISS do Tichého oceánu je oproti tomu bezpečný postup.
