Italská provincie Apulie se zčásti nachází v "podpatku" Apeninského poloostrova, mezi největší města té oblasti patří Bari, Taranto, Brindisi a Lecce, všechna se zachovanými starobylými městskými jádry. Samozřejmě i tato italská oblast je protkána železniční sítí, na některých tratích však je řidší provoz než by mnozí čekali - např. pouze několik málo spojů z Taranta dále na jih do Kalábrie, jen o něco málo více spojů z Taranta směrem na Neapol...
... některé regionální tratě v dlouhodobé výluce s náhradou vlaků autobusy (byť v režii italských státních železnic - FS). Jiné regionální tratě (nemalá část v této oblasti provozována provinčním dopravcem FSE, tzn. ne státními FS) sice s vlaky, ale např. jen cca 2hodinový (ne)takt bez dalšího posílení a pozor - o nedělích a svátcích na některých tratích zcela či téměř bez vlakového spojení.
Co se týče dálkových vlaků (ať už vedených vysokorychlostní jednotkou Frecciarosa či soupravou InterCity s vozy klasické stavby), nejsilnější relací co do počtu je "pobřežní" trasa ze severu Itálie (tzn. Turín/Miláno) podél jaderského pobřeží s cílem v Lecce (většina vlaků jedoucí mezi Bari a Brindisi přímou trasou, ale jeden ze tří nočních vlaků ICN jede oklikou přes Taranto). Daleko méně dálkových vlaků jede z této oblasti do (byť relativně blíže umístěných) Říma či Neapole (pozn. stejně jako v celé Itálii, jsou dálkové vlaky - denní i noční - povinně místenkové).
Naprostá většina tratí v té oblasti je jednokolejná, vyjma hlavního tahu od severu Itálie přes Bari a Brindisi do Lecce. A až novodobě (od 90. let, poslední úsek od roku 2020) byla zdvoukolejněna trať Bari - Taranto, včetně několika rozsáhlejších přeložek.
I tuto hezkou část světa jsem pohříchu navštívil až v době, kdy jsem se už tolik neměl s kým podělit se zážitky z cesty, také v době, kdy leccos z výše uvedeného bylo již minulostí/jiné, a také ve velmi podivné době co do možnosti takovou cestu vůbec realizovat.
Nikdy předtím by mě nenapadlo, že někdy přijde chvíle, kdy se kvůli virovému onemocnění budou nejen že rušit hromadné akce (to by ještě bylo pochopitelné), ale že se budou zavírat i (byť menší a byť v menších městech) obchody se "zbytným" zbožím jako oděvy, obuv apod. (zato "nezbytná" květinářství budou moci být otevřena). A že i když nejhorší období bude již pryč (vč. dostupného očkování pro rizikové skupiny), tak mnohé restrikce (nošení roušek... ne, ty už nestačily... tak respirátorů... i v letním období, kdy šíření viru bylo nízké) přetrvají, ba i zesílí (taková, že kdo si nechtěl píchnout dvě "tečky", později vynuceně tu třetí, by nakonec nemohl ani bezproblémově chodit do práce, byť žádná "tečka" nebránila v šíření viru - rozdíl oproti snad všem jiným očkováním!).
To vše v situaci, kdy dávno bylo zřejmé, které skupiny jsou nejvíce ohroženy vážným průběhem covidu vs. u kterých je toto riziko (zejména při pozdějších mutacích) nízké. A právě Itálie byla (snad s mementem toho, že v některých severních částech země zkolabovalo v předjaří roku 2020 zdravotnictví) v tvrdosti restrikcí i v pozdním létě a na podzim 2021, kdy jsem její "podpatek" 2x navštívil, přeborníkem - lidé (ve věku 12+ let) bez testu nebo "očkování" či potvrzení o nedávném prodělání nemoci nesměli od 9/2021 jet dálkovým vlakem, navštívit muzea, zábavní parky atd.
Později se italský zákaz rozšířil mj. na veškerou veřejnou dopravu, poté již nepostačil negativní test a nakonec nestačily ani dvě "tečky", ale (protože po 180 dnech od 2. dávky tam došlo k "vypnutí certifikátu") byla potřeba třetí "tečka". A namísto chirurgických roušek byly nutné respirátory FFP2 či vyšší. To vše za souběžného měření tělesné teploty na velkých nádražích (mimo záběr též v Lecce, kde pracovnice obcházely jednotlivé cestující a "screenovaly" je bezdotykovými teploměry), "jednosměrek" ve vlacích/podchodech atd.
U jakéhokoliv očkování, pokud bych měl problémy po první dávce (jako např. stav, kdy jsem v další den vůbec nemohl zvednout levou ruku; v dalších dnech částečné zlepšení; po 2 týdnech návrat problémů v podobě brnění a částečné ztráty citlivosti v ruce; toto přetrvávalo několik dalších týdnů), bych se na druhou dávku vykašlal. Zde jsem nemohl, protože "chtěl jsem cestovat" a "chtěl jsem mít pokoj od restrikcí". Takže druhá dávka "náhradně" do levé hýždě a... od následujícího dne brnění + žilní zánět (později potvrzený urologem, ke kterému jsem se "dokopal" až po několika týdnech) v... daleko citlivější oblasti než by byla levá ruka. A některé nepříjemné pocity v té oblasti nezmizely ani řadu měsíců poté.
A když už v předjaří 2022 tyto restrikce nejen u nás, ale i v dalších zemích vč. Itálie (tam ale FFP2 ve veřejné dopravě přetrvaly - navzdory "vynuceně vysoké" tzv. proočkovanosti! - i v létě 2022; ke zrušení došlo až na podzim), skončily, přišlo... skřípnutí od ČD, a.s., vlivem kterého by tak jako tak mé delší pěší procházky jednotlivými malebnými centry měst (nejen) v italském "podpatku" byly (přinejmenším bez hole) nerealizovatelné...
24 май 2023
