ano, funguje mi to ve FVE geniálně třetím rokem a mnoha lidem taktéž. ale nemám kapacity toto jezdit lidem dělat skoro zadarmo, takže to raděj ukážu světu.
Pro nabíjení akumulátorů je vhodné použít zdroj s nastavitelnou limitací proudu. Lithiové akumulátory mají malý vnitřní odpor. Pri připojení zdroje k vybitému akumulátour poteče značně vysoký proud a na to běžný zdroj zareaguje tak že se vypne, protože ze zdroje tekl větší než jeho maximální proud. Při použiží zdroje s limitací proudu, si nastavíte maximální napětí a maximální proud. Zdroj po přípojení k baterii nastaví takové napětí, aby obvodem tekl maxímální nastavený proud. Po dosažení nastaveného maximálního napětí začne snižovat proud, aby napětí nerostlo přes nastavené maximum. Výsledkem bude ideální průběh pro nabíjení. Nejdříve konstatní proud a poté se konstatní napětí. Nebude trpět zdroj, ani akumulátor.
ve videu říkám, že zdroj musí umět připojení akumulátoru. Tyto zdroje se nevypnou a proud limitují vpohodě. vyzkoušeno. Bohužel jsou i zdroje, které vypnou na přetížení. Ty nepoužívat. Takové jsou většinou adaptérového typu. tyhle na DIN lištu do průmyslu limitaci zvládají, jelikož v průmyslu občas muže nastat situace, kdy je zdroj přetížen.
Já jsem ochranu proti vybití baterek LIFEPO4 25,6V vyřešil nabíječkou Victron Blue Smart, kterou mám nastavenou jako zdroj napětí 25,6V. Umí dodat až 16A a tak baterkám nedovolí vybití pod cca 20%. V zimnim období, kdy je hodně mizerná výroba z fotovoltaiky, používám paralelně ještě obyčejnou 20A LIFEPO4 nabíječku od VOLTu. Tu mám spínanou přes HDO, takže baterky nabíjím 8h nízkým tarifem. K jištění nabíječek jsem použil autopojistky.
Ahoj Milane, podobné řešení jsem měl na své první pidi FVE. Byl to ze sítě napájený toroid, připojený přes rozběhový NTC rezistor a za ním zapojené nabíječe schéma li-on od pana Zajíce(zajíc.cz) v mém případě místo BD244 jsem zapojení upravil pro P-mosfet. Pro snížení spotřeby je dobré mít napětí sekundáru akorát. Ohledně Schottkyho diod jen tolik: jsou to potvory sice mají v průchozím směru menší ztrátu, ale v opačném směru klidně pustí i mA. Raději řeším v případě větších proudů dvojicí mosfetu a nějakého smetí kolem. Funkce je pak stejná, ztráty takřka zanedbatelné. Teď tu mám druhou generaci, která sepne relé pouze při poklesu baterie pod nastavenou hodnotu a současně musí být přítomno síťové napětí (hdo). Relé nabíječky odepne při dosažení nastaveného napětí.
Já pokaždé demontuju baterku a měnič a hurá domu do teplíčka a pruběžne měřím a na alarm dávam olovo sodpojovačem a telefonem zavolá když má prázdnou baterku 😊
Tak tady se ti omlouvám, toto pozorně vyslechnu celé ,až budu mít něco více než tu mou sranda sestavu. Ale jinak si myslím ,že toto pomůže dosti lidem co v tom trochu tápou 🙂.
A opět jak jsem psal FVE je komplet , který by měl mít certifikaci ne na jednotlivé prvky, ale na celek. Bude trvat ještě několik let než si toho normalizace na základě zjištěných nedostatků a havárií všimne. Vy si také nesestavíte auto z jakých koliv dostupných dílů co jsou pro auta, ale jen z těch pro dané auto vyrobených a určených. FVE není Linuxová distribuce ani Android nelze kombinovat co vás napadne. To platí i pro dílčí revize na LPS nahoře 50V část dole a nn okolo.
Certifikace nic nevyřeší. Navic toto se tyka svepomocnych staveb. Fve, ktere maji nasi zakaznici funguji normálně a nabijeji se samy. Protoze to vyrobce zakomponoval uz do měniče
Ano také to tak provozuji, jako zdroj používám Smart nabíječku od Victron , v režimu zdroje s pevně nastaveným napětím na výstupu. Šikovné je na ní to že má bluetooth dá se spravovat přez aplikaci. A umí zobrazit i nějakou statistiku, počítá proud ampH atp...
Já mám za zdrojem ještě step-up s omezením výstupního proudu, proud nastaveny tak, aby výkon akorát kompenzoval spotřebu měniče. Výhodou je to, že at se to přepne na jakémkoliv napětí baterky, baterka se dal nevybiji a zůstává tam, kde došlo k přepnutí. Výstupní napětí step-up se přizpůsobí, vzhledem k omezení proudu.
@@amperak já přepínám ne na napětí, ale na konkrétní SOC, a kdyz prepnu třeba na 20%, mám napětí někde kolem 51V a nechci, aby mi měnič vyflakal baterku úplně do cutoff. Takže step-up, co kompenzuje spotřebu měniče, takže z baterky v tu chvilku nejde nic. Jo a nemám zapojeno ac-in, proto musím krmit měnič.
@@amperakjo ještě jsem zapomněl napsat, že to nepřepíná měnič, ale externí plc prioritně podle soc baterky, a jen když se soc rozjede, tak pak podle napětí. Proto je při přepnutí pokaždé jiné napětí na baterce. ;-)
Ahoj, skladam Victron FV. Mam pylontech US 5000 baterie este cez victron Smart Shunt. Mysliš že by mi tiež trebalo taky dobijač Meanwel NDR-120-48? ďakuje za odpoveď
Ak mam pylontech US 5000 baterku, možem na vystupu tohto bloku to priamo tento vylepšovak. Alebo tato rada sbor pre skladane baterky s BMS, kde tento vylepšovak sa dava medzi BMS a baterku?ďakujem
jestli tam máš gerbo nebo si to naprogramuješ v měniči, tak netřeba. U vidtronů bývá problém ten, že pylontechy se odmítnou zapnout že tam je zkrat na výstupu, jelikož vidí ohromný vybitýá kondenzátor měniče. na to ten zdrojík docela pomáhá hravě. Obecně bych zdroj přidal, když by byl potřeba.
Pefektní podání, nějaké takové řešení potřebuji. Jen nevím s tím zdrojem, napětí výstup ze zdroje 24V (mám 24V systém) podporuje paralelní zapojení a jaká má být výkonová řada? Nešlo by třeba napsat odkaz na nějaký vhodný zdroj at to mám jednodušší. Díky moc
dle klidové spotřeby FVE. pokud tam máš nějaký měnič, ber, že bere 3kW měnič axpert 50W. takže zdroj 100W. ten mi postačuje i na 11kW axperta. ten co mám v ruce je myslím 75W a taky sloužil na 24V FVE. pak se přešlo na 48V
No, předně, u schottky je potřeba hlídat reverzní napětí, protože typický strop je 40-60V. Ony existují i typy s větším reverzním napětím, takže použitelné to je, avšak je potřeba na to při výběru pamatovat. To s těmi ⅔ rozsahu máš z wikipedie nebo z idnes? Ona ne že by to nebyla pravda, ona je to pravda za splnění předpokladu, že je to ručičkový měřicí přístroj s magnetoelektrickým ústrojím vyrobený v Metře před rokem 1985, který není určen do průmyslu. Problém je v tom, že u číslicových systémů je všechno jinak. V tomto případě z A/D převodníku plyne kvantovací šum, aditivní chyba, multiplikativní chyba a chyba z nelinearity, což má ve výsledku vliv na dynamický rozsah převodníku. Vzhledem k tomu, že tam bude použit nějaký binární převodník (což se třeba u průměrných multimetrů nepoužívá), bude do indikované hodnoty mluvit ještě zaokrouhlení (lépe řečeno nezaokrouhlení). Hloupou vlastností desítkové soustavy (desítková soustava nemá jiné než hloupé vlastnosti, horší už jsou snad jen římská čísla) je, že při běžných děleních, tj. dvěmi a třema, expresně utíká do desetiného rozvoje. Protože ve dvojkové soustavě je základem dvojka znamená to, že konečná a současně i relativně krátká mantisa ve dvojkové soustavě vyprodukuje obrovskou (ale zaplať výbuch konečnou) mantisu v desítkové soustavě, což, není-li při indikaci dostatečně kroceno zaokrouhlováním, vzbuzuje pocit obrovského dynamického rozsahu. Projevy nejsou na první pohled úplně zřejmé, nicméně pokud nechám takovým přístrojem indikovat lineárně rostoucí signál, nejsou indikované přírůstky lineární (protože zaokrouhlování) a současně jsou k vidění určité kroky, jinými slovy, indikovatelných hodnot je výrazně méně než variací s opakováním nad zobrazovanými znaky, prostě určité hodnoty neuvidíte. Příklad. Použiji rozsah ±60A a 10bitový A/D převod, podotýkám, že se nejedná o dvojkový doplněk, jelikož A/D převodník ze své podstaty má kladnou i zápornou nulu. Nejmenší indikovatelný proud je tedy v tomto případě 0.1171875A (toto je ono výše zmíněné kouslo desítkové soustavy), což patrně bude indikováno jako 0.12A (toto je nic než odhad). Pokud budu proud zvolna zvětšovat, bude následná jiná indikovaná hodnota 0.23A, posléze 0.35A, 0.47A, 0.56A, 0.70A, 0.82A atd. Asi už vidíte v čem je problém, z indikovaných čísel máte pocit, že vidíte na desítky mA, ale ve skutečnosti vidíte ve 117.1875mA krocích, což jsme řádově jinde. Toto je poměrně častá návrhová chyba. Další věcí je integrace versus aditivní chyba, jinými slovy, nula nemusí být úplně nula a suma mnoha malých čísel dokáže být celkem velká, jinými slovy, v integraci se aditivní chyba násobí časem a roste nadevšechny meze. Aditivní chybu nelze vyloučit, její působení bude viditelné i v případě, že se bude pravidelně nabíjet a vybíjet, musí se tedy zavést nějaký systém na její korekci, u nějaké nabíjející se baterie je nejsnadnější chytit se napětí a řekněme nějaké empirické závislosti mezi elektromotorickým napětím baterie a uloženým nábojem, jinými slovy, pokud spadne napětí pod nějakou hodnotu, prohlásíme baterii za vybitou a vynulujeme integraci, což je trochu nešťastné řešení jehož důsledky známe všichni, ono je krásné, když ze 100% baterie telefonu toto rázem spadne na 2% a ta věc se vypne, bohužel přesně tohle je jediný způsob korekce aditivní chyby v integrovaných parametrech a nedá se s tím nic moc dělat. Ikdyž něco přece, jak psali v učebnicích civilní ochrany - nemůžeme-li zasaženému zachránit život, zachráníme mu alespoň zdraví, což, upřímně řečeno, dodnes nechápu jak kdo myslel, nicméně obráceně by to už smysl dávalo a přesně to se dá udělat v tomto případě, totiž čím přesnější ono měření bude, tím pomaleji chyba integrace poroste, jinými slovy, dynamický rozsah je u takového měření docela kritický.
Niki, čekal jsem, že se toho chytneš. Já potřeboval laicky lidem, kteří nechápou rozdíl mezi kW a kWh vysvětlit, proč jejich baterie blbě vidí proud. a tvůj popis je za mne hodně odborný, ačkoliv správný. popsat to šlo asi tak, že pomocí krejčovského metru chci měřit průměr vlasu. Ano, chytřejší BMS už umí napsat, pokud dojde napětí na určitou hranici, že mají 0% nabití. ty blbší to napíšou až v moment, kdy odpojí ochrana a to už měnič nenabije. Takže pak jdu a předelám to na hlídání napětí s tím, že procenta se ignorují.
Môj menič, keď sa výbijú baterky - prestane ich vidieť ako hovoríš, ale menič dáva impulz kým sa nezdvihne napätie a potom znova pripojí batérie a vidíš ich. Hovorím o napätí cca 40-41V a znova ich vidí pri cca 42V
Axpetr king ll si nastaviš minimální napětí kdy má přiskočit nabíjení a napětí kdy má odpadnout nabíječka 😉tím pádem je jedno kolik ampér je spotřeba domacnosti a baterie nemá min naz třeba 50v jak mám nastaveno konkrétně já😁a nabíječka odpadá pokud baterie má 51v ☺️
nevedeli byste nekdo jak zaridit aby se ohrivani bojleru zapnulo kdyz solary generuji takovy prebytek ze se krome prime domaci spotreby zacne nabijet i baterie? regulator je goodwe.
@@amperak nema, mel jsem tu ted dva na opravu z presne tohoto duvodu. Maji napajeni elektroniky delane step down menicem z vystupu na baterii. Kdyz tam neni baterie tak tam to napeti houpne nad mez kterou vydrzi ten stepdown a shori IC. Soucastka za 10 korun. Nulova ochrana. Victronim mppt to nevadi. Jel jsem s nima kolikrat bez baterie.
Já tedy nevím ale majitelé Victronů nemusí řešit vůbec nic. Normálně v CERBU GX si můžete nastavit při jakém napětí baterie nebo při jakém SOC se má začít udržovat baterie nabitá a nakolik SOC a tedy nikdy nemůže dojít k tomu že by se baterka vymlátila tak aby je BMS odpojila :) Za celou dobu provozování Pylontechů jsem nikdy neměl problém, že by například SOC najednou skočilo ze 13% třeba na 8% když třeba zapnu konvici.
je dost victron systému bez gerba. v gerbu to nastavit nejde, pokud je tam víc měničů. to už se musí skrze konfuguraci měničů pomocí MK3. nebo jsem to nenašel. ale u Victronu toto nemontuji, když jsou říézeny a mohou nabíjet v klidu ze sítě. Pokud je to ostrovbez sítě, tak nabíjet nemohou a baterie se vybije, protože gerbo ji vytluče do nuly. pak jiná metoda nabití, nežli tato není.
@@amperak úplně vám nerozumím co tím myslíte více měničů? to jako že 3f systém? tam to samozřejmě jde. každopádně ostrovní systém beru jako systém bez přítomnosti gridu a mám jen k dispozici fosilní generátor jako zálohu, takový systém však má být navržen aby k vybití ideálně vůbec nedocházelo... jinak victron bez řídícího prvku jako je třeba to cerbo gx je jen polovičaté řešení :(
Nejsem elektrikář, ale počítaní mi jde na jedničku....mam nastavenou baterii na min.10%. Na tuto hodnotu se dostanu jen zhruba 10x za zimu- mam nizkou spotrebu doma a hlídám si ji v kombinaci s pocasim! Jsem totiž živý smart home😂. Jednou jsem vypozoroval, že baterka klesla na 7% a hned se začala automaticky dobíjet ze sítě z Čezu zpět na 10%. (střídač goodwe; 8,1kwp; baterky 10,6kw) Trvalo to asi 5 minut. Je to v pořádku?
Video vůbec není určené pro váš případ, vy máte vysokonapěťovou baterii a všechno tam funguje poněkud jinak. Vy tento problém řešit nemusíte, ten problém se týká zejména různých zbastlených FVE. Vaše baterie si vše hlídá a sama si řekne o dobití, když je potřeba.
@@jankolar5612 děkuji za odpověď. Nevíte jak je to s přetoky u mně? Mam virtuálku. FVE 8,1kwp, ale občas mi aplikace ukazuje že FVE vyrábí i přes 9,2kw. Nedostanu pokutu za dodávku do sítě za více než sjednané kilowaty? Nedovedu si to vysvětlit proč tomu tak je, dělala mi to normální firma. Jedině že to špatně měří me napada.....
@@ibrahimmustafa7501 Já mám panely v konfiguraci východ-západ, takže u mě se to nestane, ale pokud máte panely na jih, je to podle mě v pořádku, hlavně teď na jaře. Nikde není psáno, že 1 kWp nemůže vyrábět více než 1 kW. Typicky je to v situaci, kdy je polojasná obloha, panely jsou studené a Slunce je vysoko a zrovna plně svítí. Pak se k přímému slunečnímu svitu přičte i odraz světla od mraků a výkon takto chvilkově vyleze.
máš moderní FVE a nestavíš si ji svépomocí, tam výrobce udržuje baterii nabitou bez tvého vědomí. zrovna tato sestava, pokud by baterii nenabíjela, tak ti za den ubere procento nabití. Tyhle videa jsou pro svépomocníky a kutily. Profi FVE si nemuže dovolit mít jakékoliv nedostatky, protože pokud má firma i 10 FVE a u všech by padla baterie, tak to by firmu dost vytížilo
To dělám, například poskytuji odborné konzultace firmě energy-elmax a s ní bude i brzo video o instalaci FVE. řeším s nima většinou českou legislartivu.
Akumulátor má mať hlavnú poistku čo najsilnejšiu, aby dodal dostatok energie pre všetko čo napája a potom každý spotrebič má svoju poistku, ak sa daný okruh pretaží, tak ho len jednoducho odpojí poistka, ale ostatné pracuje ďalej. A keď sa to zle navrhne, tak to celé zhorí, alebo v tom lepšom prípade to nebude pracovať stabilne. Takže hlavná poistka, potom centrálny poistkový rozvod a nakoniec meranie akumulátora priamo na akumulátory, teda nezaťažené vodiče zvlášť z akumulátora, ale tiež cez poistky. A veľa, veľa premýšlania, ako to správne zapojiť. 🙂 A hlavne nezabúdať, že aj v jednosmernom obvode dokáže prúd behať aj opačne. Lebo raz akumulátor nabíjate a inokedy sa cez tie isté vodiče akumulátor vybíja. Na toto boli dobré Epevery, kde pri zapojenej záťaži vedeli ukázať kladný prúd akumulátora, alebo záporný prúd akumulátora (akumulátor sa v tedy vybíjal) aj Victron Energy má takú hračku na meranie akumulátora, len je dosť drahá.
ne, jsou tam kvuli zdroji. aby když zdroj selže, pojistka se přepálí. provedení instalace se pověnuji v jiném videu. k baterii se dává, protože aby bylo jištěné i vedení.
