V předešlých týdnech jsme pro vás odvysílali minisérii o panelových sídlištích. Pod epizodami se nám od vás sešlo mnoho postřehů, dotazů a zkušeností. Nastal proto čas na další minisérii, ve které rozebereme vaši zpětnou vazbu.
Nevim o architekture nic :) Ale miluju Vase videa. Plno informaci ze stavarstvi, historie, a mozna sociologie, spojenych a podanych velmi srozumitelnym zpusobem - Diky.
Mám to úplně stejně. S architekturou nemám nic společného a žádným způsobem se v ní neorientuji. Přesto videa sleduji a jejich zpracování mě velmi baví :) A musím přiznat, že už jsem se několikrát přistihl, jak koukám na fasády domů (v těch vyšších patrech), jak jsou zpracované... A celkově si všímám více kvality veřejného prostoru jako takového nebo konkrétních staveb. Nejen za toto, ale také rozšiřování mého všeobecného přehledu, děkuji panu Gebrianovi :)
Cením si, jak jsi setřel útočnické komentáře. Jsem rád za to, že se ve svých videích nijak nepřetvařuješ, vše děláš ve vší upřímnosti, máš úctu k jiným názorům a do nikoho se neobouváš. A intelektuální setření hatera tak, že ho to ani pomalu nemá, jak urazit, je skvělý počin, protože tím současně bráníč tomu, aby se on stal terčem útoku. Opět se krásně ukázalo, že kde je vůle a ochota, je přátelská atmosféra, ale kde je jen touha a potřeba právě jedno prosazovat, tam je zeď.
@@depeshak06 Ahoj 👍Já to slovo ,,asi,,můžu klidně zaměnit za slovo,, doufám,,😁🙀Mimo ,,Šumná města Davida Vávry ,mě nikdo alespoň trochu srovnatelný s Adamem opravdu nenapadá ❓❓
@@jirivorac3662 Jojo. Pan Vávra je mistr že to dělal navíc ve verších a často jsem se u toho hodně nasmál. Například z dílu o Šumperku: "V dobách kdy obchodu vládla Jednota. V regálech trochu nuzota. Největší luxus z uher uherák a Šumperk nám dal šumperák" Prostě epické 🙂
@@-dlol3283 Ano máte zcela pravdu ‼️Pan Vávra nezapře estetikou svého slovníku jedinečnou poetiku a imaginaci divadla Sklep ( jednou sklepák - vždycky sklepák ‼️. ,, Hodiny bijou na věži - vždyť na tom hovno záleží ,, se ozývalo často v nočních ulicích Bráníku 😁😁😁😁
Dobrý den pane Gebrian, sleduji Vás už od videí ze streamu, takže opravdu věrný fanoušek :-) Opravdu jste mě nadchl pro architekturu a asi tak nějak podvědomě mě vždy zajímala už od mala, ačkoliv se věnuji úplně něčemu jinému, co mě živí. Na Vaše videa se dívám moc rád a pak mě vždy potěší, když se mohu s kamarády bavit více ze široka například o Barceloně, Lisabonu, Londýně a dalších městech a to i v ČR. Navíc jsem shlédl videa o olympijských městech a vážně obohacující, jen tak dál. A proč to píši, jsem rád, že jste obyčejného kluka přivedl k tomu zajímat se o domy okolo sebe (dnes bych si světlou výšku v obýváku udělal vyšší) a přemýšlel nad nimi v různých kontextech, takže z těch přiblblých komentářů si nic nedělejte a prosím pokračujte v tom, co děláte, protože se vždy těším na každé Vaše video :-) hodně štěstí!
Mám to úplně stejně, kdysi jsem velmi lehce koketovala s tím, že půjdu směrem architektury, osud mě zavál do školství😂 technický typ ale ve mně asi opravdu je, tyhle videa mě hrozně baví, baví mě zkoumat domy okolo sebe, baví mě dokumenty o stavbách, mostech, mrakodrapech, takže pan Gebrian mě svým povídáním opravdu baví také už od streamu😃
Děkuji za tento díl s komentáři. Mně to bylo docela líto, že neodpovídáte, viděla jsem jen jedinou Vaši odpověď, a to zrovna člověku, co se navážel do Vašeho Ř. Paneláková série je skvělá, sama v paneláku bydlím a jsem velmi spokojená, odstranili jsme příčky - spojili jsme kuchyň s obývákem a předsíní. Rozpon máme 6 m. Bydlím v místě, kde jsou spíše menší paneláky, tak sedmipatrové, s dvěma - třemi vchody. Je tu zvlněný terén, tak sem asi nešlo nasázet ty dlouhé panelové lajny. V okolí je spousta zelených ploch, téměř za každým domem je dětské hřiště. :-) Zeleň je pečlivě udržována (v létě bych řekla až moc, sekají trávu hlava nehlava, i když je sucho, neprší, nic nevyroste, tak sekají suché drny a práší se). Jen je tu tedy problém s parkováním, sídliště je z 80. let, kdy bylo mnohem méně aut, žádný z domů nemá garáže, nyní jsou tu přeplněné ulice auty. Hezký bonus: Okolí některých paneláků si spravují sami obyvatelé (i když ty plochy patří městu), jsou zde krásné záhonky a znám zde i nádherný kout sídliště, kde to dovedli k dokonalosti a ty jejich předzahrádky jsou bohaté a jsou to skoro dimenze do jiného světa. Škoda, že nejde vložit obrázek.
Děkuju, jste borec! Šíříte povědomí o věcech, o kterých většina z nás nic neví, ale měla by vědět. Časem třeba i prostřednictvím vaší osvěty dospějeme jako celek k architektonickému osvícení a začneme stavět hezčí a praktičtější budovy a harmonické celky, ve kterých nám všem a snad i našim potomkům bude dobře. Mám vás ráda, díky za vaši práci.
Velmi oceňuji tento nový formát, kdy vlastně dochází k tomu, že se sledujícími a komentujícími vedete o problematice určitý dialog. Čtení komentářů musí být dost psychicky náročné, zaslouží to obdiv. O architekturu jsem se nikdy nezajímal víc než povrchně na úrovni "líbí/nelíbí". Díky Vašim videím se můj zájem zvýšil a můj přístup změnil. Jsem rád, že na RU-vid existují tyto kanály, které člověku opravdu něco dají a obohatí ho. Pořad tohoto typu by se mi nesmírně líbil třeba i na České televizi, aby se dostal k ještě širšímu publiku. Na druhou stranu je pravdou, že potom by možná již nemohla být forma takto svobodná a "vyklidněná". Děkuji za Vaši práci.
Moc se mi líbí, že lidé, kteří pošlou negativní věci (typu logopedie) vlastně stejně tyhle videa sledují. Pokud se někomu nelíbí vzhled, vystupování a nebo mluva řečníka, který je vlastníkem toho daného účtu, tak ho nesledujui přece. Internet je plný lidí co dělají podobná videa, tak si najděte někoho jiného. Pane Gebriane, díky za tyhle videa, pro mě, který vyrůstal v Praze, je super znát trochu více z historie a získat trochu i náhled na věci, které nám už asi přijdou samozřejmé
7 месяцев назад
Veľmi ďakujem za odpovede na otázky o životnosti panelákov. Celá séria o sídliskách je parádna a tieto reakcie na komentáre sú tiež TOP. Opäť skvelá práca z vašej strany, ako každé video.
Ďakujem za tieto náučné, stručne a výstižne vysvetlené architektonické počiny. Odrazu vidím krásu aj v tom sivom betónovom svete, keď sa dozviem od odborníka o autorských zámeroch architektov.
Nad tou životností jsem nikdy nepřemýšlel, ale vlastně mě ta úvaha docela vylekala. Je pravda, že drtivá většina našich paneláku už má za sebou nějakou revitalizaci a kusy železa z toho nikde netrčí, ale to nemusí znamenat, že tam není problém. Zrovna nedávno jsem si všiml, jak se po chladné vlhké noci opřelo do fasády ranní sluníčko a odněkud z pod té polystyrenové "předstěny" vytékalo na sokl docela dost kondenzátu. Ty paneláky vypadají hezky. Opakovaně se na nich čistí nebo malují fasády, ani nikdo moc neví, co se teď pod tím polystyrenem děje.
Baťovy domky byly určitě oproti satelitním městěčkům hodnotnější protože měly určitě sociální zabezpečení , které satelitům chybí . Bohužel tím trpí okolní místa .
Jste skvělý, mám Vás čímdál radši. Za ten široký záběr, lidskost i nahlédnutí do soukromí, a za skvěle odváděnou práci i chuť se vyvíjet. Paneláky nemusím, ale ve Vašem podání mě série velmi baví, a totéž platí i u několika dalších videí. Zdravím z Jablonce :)
Dobrý den pane Gebriane. Předně děkuji za vaši práci, která, jak tu čtu, nejen mě přivedla k minimálně zvýšenému zájmu o své vlastní okolí, a to i při mých cestách v zahraničí. Komentáře píši málokdy, ale sleduji vás roky. Série o panelových domech je výborná. Na konci ve mně zanechala takovou malou pachuť při zamyšlení nad tím, co panelová sídliště jednou čeká. Rozumím tomu, že vlastní stavba může mít dlouhou životnost. Ale pořád ne nekonečnou a spousta velkých průšvihů může zůstat skryta do poslední chvíle. Nabízí se zamyšlení na tím, co se může stát, když se sejdou některé vlivy jako například skladba uživatelů bytů v panelových domech, která se jistě proměnila za poslední dekády (asi by vydalo na samostatné téma), fakt, že patrně většina panelových domů prošla privatizací a tedy schopnost či neschopnost dohody současných majitelů na údržbě vč. financování a skryté neopravitelné vady ve stavbě. Mám osobní zkušenosti z novostavby o stovce bytů, kde panoval naprostý socialismus (tj. nezájem o údržbu a provoz budovy a společných prostor, všechno všech, nic ničí dokud to nepadá na hlavu) naštěstí kompenzovaný osvíceným vedením i z malého projektu s jednotkami bytů, kde stačil jeden škodič v SVJ, aby rozhádal všechny ostatní a ohrozil potřebnou rekonstrukci. Pochopitelně většinově to asi funguje dobře, ale tam, kde ne, nevidím růžovou budoucnost. Nabízí se otázka, jak to s tím bouráním v Německu probíhalo. Kdo vlastnil ty zbourané domy a pozemky pod nimi. Kam se poděli ti, kteří tam bydleli. Bylo by vůbec možné jít touto cestou u nás? Bylo by vůbec možné získat dohodu sta spoluvlastníků, že si zbourají svůj dům a postaví si za své peníze nový? Neumím si to představit, což tedy neznamená, že to nejde.
Když jsem objevila vaše pořady-a je to už nějakou dobu-tak jsem si začala všímat všeho kolem.Sleduju vás od začátku až do současnosti.Někdy bych třeba nesouhlasila,ale i tak-u spousty věcí se mi otevřely oči.Díky a jen tak dál.Ty ne dobré komentáře neberte vážně...
Zdravím. Díky, nicméně já je vážně beru. Jsou to názory lidí, kteří zde žijí, a kteří spoluutvářejí atmosféru veřejného prostoru, ve kterém se denně pohybuji a vždycky pohybovat budu.
Dekuju moc za vase videa i knizky. Krasne mluvite o architekture, krasne (nejen o ni) pisete...Spousta zajimavych temat, je to fakt zabavny, inspirativni a poucny :-) Jen tak dal!
Adame, díky za poutavé povídání, těmito komentovanými vsuvkami byste mohl prokládat tematická videa - a jsem přesvědčen, že jejich sledovanost a zájem o ně bude na stejné úrovni. Myslím že ten, koho zajímá nějaké téma, navíc představené poutavým způsobem - nebude mít nikdy dost, aby i "doplňkové" video pominul. Dnešní mladá generace si myslí, že to, co bylo před 20 lety je prehistorie, lidi bez mobilů lezli po stromech jako opice a vše z té doby je pod kilometrem hlíny a prachu.. Jste jediný, kdo uceleným a fundovaným způsobem dokumentuje naši historii architektury, zvláště tu nedávnou tak, aby zůstala uchována i do budoucna. Čím víc populárnější bude tohle téma, tím víc se vymýtí syndrom "paměti tříměsíčních telat". Díky za Vaši práci, snad jednou vytvoříte nějaký parádní seriál o Šumperáku, který je mým nesplněným snem.
Super, som rad ze tato team stale pokracuje. Vyrastol som v Petrzalke a tam sa vzdy vravelo ze vela panelov nebolo spojených spravne a tie oka proste do seba nezapadali. Plus kvalita tých betónov bola taká, že niektoré mali diery a bolo vedieť železnú sieťku. Niektorý experti si dokonca robili okna či dvere do nosných stien. Tak som teda zvedavý ako to dlho vydrží a kedy sa prestanú na paneláky vydávať hypotéky, vtedy sa ich dni spočítajú.
Hele určitě bych doporučoval podívat na sídliště v Brně, některé jsou zajímavé a u některých jde zase vidět jejich značná nekvalita. Taky mě zajímá váš názor na téma, jak se lidi raději stěhují do vesnic okolo velkých měst s dobrou dopravou do nich, než by raději bydleli ve městě (např. právě v panelovém domě) a měli vše blízko.
Když jsem před cca 10 lety sháněl bydlení v Praze, tak jsem přemýšlel, jaký typ bydlení zvolím, a nakonec jsem zvolil panelový dům, který byl mimochodem i několikrát viděn v předchozí sérii. Zaujal mě tím, že má dvě předsíně, rozdělenou obytnou část a spací část. Zrekonstruoval jsem jej do moderní podoby a i po těch 10 letech je vše plně funkční, bez nutnosti další investice. No a místo, kde se předchozí série natáčela jsem si velmi oblíbil. Jste v Praze, v části Trója, kde je relativně klid oproti centru, nebo jiným částem. A do přírody, nebo do obchodů je to vše nadosah. Děkuji za Vaše videa, informace, názory a mnoho dalšího👍👍👍
Adame moc děkuji za tvůj seriál k sídlištím. Hned mě napadlo že y to měli mít jako povinnou přednášku samosprávní politici - zastupitelé a starostové. V našem (dnes už krásném) městě Sokolově který je v podstatě komplexem sídlišť a je zde vidět nedávná historie jsem předal tvoje poselství důležitým lidem. Výsledkem je, že jim jejich práce začala dávat nový smysl a začali přemýšlet o veřejném prostoru jinak a lépe. Jsem přesvědčený že právě lidé ve vedení měst a obcí by se s tebou měli seznámit. Tito lidé mají vliv na to, jak bude vypadat budoucnost.
7 месяцев назад
Skvělý formát, děkuji! Když už jste zmínil Koldům, Rozdělovské věžáky a Porubu, myslím, že do této společnosti by mohl patřit i poměrně unikátní liberecký „Wolkerák“, či věžáky na Aloisině výšině taktéž v Liberci. 🙂
Ten Northland Center v Michiganu mi úplně připomněl komplex na konečné stanice Háje. Ono to tam vlastně vůbec není špatné, prostá oprava bez změny dispozic a je to stále funkční a příjemný prostor. Rozhodně lepší než všechny indoor shopping mally. PS: Jsem dítě paneláku, ale stejně považuji rodinný dům nebo alespoň cihlový činžák za superiorní formu bydlení. Smutné na tom je, že to vůbec není zohledněno v dnešních cenách realit.
Když se podívám na Pripjať, která bez jakékoliv údržby stojí skoro 40 let, tak bych se o konstrukce paneláků fakt nebál. Budou tu s námi ještě hodně dlouho, teoreticky doopravdy "na věčné časy".
Musim rict, ze vasi vyslovnosti a ani zabek ke kalhotam jsem si nikdy nevsiml, ale s kritikou dokazete zjevne zachazet skvele 👍🏻 Tesim se na tuhle serii, byl to podareny napad a uz ted vyhlizim druhy dil
Já jsem cizinec, a již delší dobu žijí v ČR. No a protože do této společnosti bych rád nějak zapadl, tak se občas podívám i na takové videa, které právě natáčíte, p.Gebriane. Nejen že si takto rozšiřují slovní zásobu a procvičuji poslech, ale také se dozvím spoustu nového! A nedokážu popsat slovy, jak mě to naštvalo, když jsem sledoval tohle video: jak hnusnou dokáže být lidská bytost, když někomu vyčítá račkování anebo styl oblékání. Takového člověka bych nejraději izoloval od civilizované části společnosti, a to někam na ostrov. Ať z něj tam chrlí ta jeho žluč horem-dolem, a on si ji nechť vychutnává! Jen tak dál, p.Gebriane! Vůbec si nevšímejte všelijakého zmrda a exota.
Také velmi ráda sleduji vaše pořady. Dnes jsem se dozvěděla, že pocházíte také ze Zlína. Já také. Ovšem rozdíl je asi velký. Narodila jsem se tam 26 ledna 1942. To znamená Protektorát Čechy a Morava (německy Protektorát Böhmen und Mähren). Vás to nepostihlo. Nebydleli jsme v Baťových domcích. Od roku 1946 tedy od čtyř let jsem naturalizovaný Varák. Ten Imperial mě velice zajímal. Jarka
Nejlepší je, jak jste se postavil ke komentům na žabky a výslovnost (to ani nemusím číst, s jakou gramatikou to dotyční píší:-). Ale taky k věku, já svých prvních 44let prožil v panelácích, takže tohle téma se mě týkalo dost. Já si myslím, že člověk si zvykne i na oprátku, takže bydlení v paneláku není nic špatného, ať je to byt jakýkoliv. Akorát v dnešní době je lepší, když už se bydlí v paneláku nemít auto. (jako že možnost dopravy k životu i bydlení rozhodně patří.
14:10 V Hokejce bydlí babička, z paneláků, co jsem kdy navštívil, je to jednoznačně ten nejlepší - Schodiště je prostorné, stropní panely všude na sebe dokonale navazují (zažil jsem i rozdíly mezi panely cca 5 cm), původní parkety,... Akorát obklady na záchodě (malé mozaikové kachličky) jsou dost křivé.
Zdravím Adame, sledoval jsem všechny díly o bydlení na panelovém sídlišti i Váš dnešní díl s komentáři a odpovědi a zaujal mne jeden fakt k zamyšlení. Ve 20. letech 20. stolení a ještě dříve stavěli bydlení pro zaměstnance, resp. obyvatele, majitelé velkých závodů, fabrik a v dnešní době by se dalo říci zaměstnavatelé. Poté jsme se posunuly do doby, kdy toto všechno řídil stát, jakožto majitel firem a hlavní zaměstnavatel, myslím tím dobu socialismu. A teď tedy mé okénko a názor k zamyšlení. Jelikož jsme se dostaly do doby, kdy závazek pro bydlení většího množství obyvatel stále vlastní stát a obce (samosprávy), kdy jejich hlavním přísunem financí jsou daně. Zaměstnavatelé a majitelé továren, obchodů a dalších výdělečných činností se pak takového tématu vzdávají a nechávají to na svých zaměstnancích. Já se tedy ptám, zda opět nenastala doba, kdy i zaměstnavatelé budou znovu ve spolupráci se staviteli (developery) stavět domy a tyto domy, potažmo byty, budou opět poskytovat zaměstnancům a tím řešit jejich potřebu bydlení? Děkuji za zajímavá videa a zajímavé názory, Patrik z Plzně
Na ty, jak se moderně říká "hejty", bych vůbec nereagoval asi ani takovým způsobem (i když samozřejmě velmi slušným). Tito trolové stejně nikdy v životě nic pořádného nedokázali, ani nedokážou, tohle je jejich jediný způsob realizace. Když mi nikdo nic nenutí, není to v rozporu se zákony, tak co...Jsem rád, že jsem tento pořad objevil. Dalo mi to již spoustu odlišných pohledů na různé věcí a je to velmi zajímavé.
No za tím úpadkem spíš než úbytek pozornosti bude úbytek financí. Zpočátku se dařilo generovat nějakou hodnotu, jenže bez investic do inovací nám ujížděl vlak, už ty předválečné stroje prostě negenerovali dost hodnoty (plus samozřejmě došly prachy nakradený měnovou reformou) a proto pozdější paneláky šly kvalitou dolů. Proto byly později i výpadky zboží, na kterém jsme byli závislí z dovozu - už se dokonce prodávalo se ztrátou a obrovskou zmetkovitostí jen abychom mohli nakoupit věci, které jsme neuměly vyrobit (nebo vypěstovat kvůli podnebí).
Dobrý den pane Gebriane, zajímalo by mě co si myslíte o sídlištích, která byla vystavená v místech blízko center měst asanací původní zástavby. Jako příklad bych udal sídliště Karlovina v Pardubicích, které bylo vystavené na konci 70.let, přetrhalo původní uliční vazby a byly zbourány celé kompaktní bloky domů. Vysoké věžáky kazí charakter místa a jsou vidět i z přilehlého Náměstí Republiky, kde nepřívětivě mění vzhled i pohled na divadlo jakožto dominantu. Panelová výstavba v takovém případě do místa vůbec nezapadá i svým členěním domů v okolí. Jevilo by se v takovém případě lepší postupně sbourat a nahradit něčím co se blíží původní zástavbě alespoň kompozicí domů(uzavřených bloků s menším počtem pater), nebo je vhodnější akceptovat, že charakter místa už je navždy změněn?
Kolega pracoval jako projektant ve Stavoprojektu. A podle jeho slov tam všichni dělali v pracovní době fušky a skladbou bytů v jednotlivých panelácích se tam živily jenom dvě ženské, kterým niko nikdy neměl odvahu dát ani tu nejjednodušší jinou práci. Proto mě nikdy neudivovalo, že panelákové byty byly takové, jak je všichni známe. Je ale pravdou, že kolega vždy litoval té ztracené možnosti, protože ta panelová skládačka byla vymyšlena jako potencionálně velice různorodá. P.S. Díky, že se Vaše čeština alespoň částečně zlepšila a už se dá, i přes spoustu přetrvávajících chyb, poslouchat. Jo, a tu nohu jste si mohl při natáčení dát rovnou za krk, určitě by to působilo mnohem lépe.
Pane Gebriane, tohle je báječný koncept! V tom, co děláte, jste skvělý, na každé video se těším, a vaše lidskost a pokora, s jakou si vážíte svých fanoušků je poměrně nevídaná, stejně jako schopnost přijmout kritiku nebo se nechat poučit například o paneláku Hokejka. K logopedovi rozhodně nechoďte, naopak, váš hlas a přednes je příjemně uklidňující a jedinečný!
Doufám, že podobná videa a odpovědi ke komentářům budete dělat i nadále - i po zavření této kapitoly. Chápu, že tématu sídliště jste se dlouho vyhýbal, ale určitě bych chtěl vidět i podobný koncept na nemocnice, satelitní města. Za mě nejlepší možná série, vždy se těším hned na nové video- jen v tom pokračujte, držím palce ! Na hejty se vykašlete :))
Super video a hlavně ten závěr :D PS: Možná trochu z jiného soudku, ale bylo by zajímavé porovnat ceny bydlení v panelu , třeba ČR vs bývalé NDR a okolní země. Nebo obecně , porovnat ceny nemovitostí v sousedních zemích ( příhraničí, větší města , hlavní město ) . Nedávno mě úplně odrovnala cena nájemního bydlení tady na severu Čech. 1+1 horší lokalita - 10.000 CZK , 1+1 lepší lokalita blíž k centru 16.000 CZK. Kamarád ze Saské Kamenice bydlí v cihle kousek od centra , 2+1, 70qm za 425€ , do panelu ( "plattenbau" ) by nešel, je tam slyšet močícího souseda poránu a bydlí tam "chudší" lidé. Potom je smutné, jak se lidi z příhraničí každý den plahočí za "lépe placenou" prací do Německa a přitom ve své domovině mají větší náklady na bydlení, než kdyby bydleli v Sasku a práci měli za rohem. Smutné, že panel, který je pro běžného obyvatele bývalé DDR bydlením druhé kategorie je pro našince nedosažitelný luxus v rámci vlastnického bydlení a předražený krcálek v rámci nájemního bydlení....
Jednoducho skvelé. ❤ Trochu mimo téma: Dlhšiu dobu som rozmýšľal, aký máte telefón, keďže nie ste fanúšikom konzumnej spoločnosti, ale malo mi to byť jasné - iPhone, ako je nadizajnovaný, to je niečo pre dizajnérov, architektov. 😅 Ďakujem za to, že nám - spoločnosti - otvárate oči, vytvárate diskusiu, a robíte to odborne, slušne. Páči sa mi aj kvalita videí, myslím si, že to je dôležité. Jedno z prvých videí od vás sme videli o Vile Tugendhat, a nebola tam úplne dobrá stabilizácia, takže človeku bolo pri pozeraní blbo 🤢 ale napriek tomu sme to videli celé, pretože to bolo od vás veľmi zaujímavé 👍
Dobrý den, když hovoříte o panelových sídlištích. Dá se do nich počítat i smíšená výstavba jako třeba první velký poválečný projekt v Praze a to sídliště solidarita? Za mě velmi kvalitní prostor, který stojí za zmínku. Nechcete na téma poválečná výstavba a její kvalita udělat díl? Děkuji za případnou odpověď.
Ten zmiňovaný postupný úpadek v kvalitě výstavby perfektně ilustruje Most. Jednotlivé bloky jsou tam značeny víceméně 0-700, ty nejstarší jsou ještě cihlové velké kvalitní domy s vnitrobloky, velkým okolním prostranství v zeleni. S postupem času a navyšujícím se číslem bloků se dostáváme do druhé poloviny 70. let, kde už je vidět jasný úpadek. Jedny z posledních domů byly dokončeny až na samotném konci osmdesátých let. Zejména jde o takzvané "šestistovky" a "sedmistovky", kde jsou jednotlivé paneláky na sobě extrémně nahuštěné, občanská vybavenost je na nízké úrovni a o nějaké zeleni nebo parkové úpravě snad nemůže být ani řeč. Možná by stálo za to se na tohle město podívat blíže. Sám jsem prožil 15 let ve "dvoustovkách", které byly ještě z padesátých let a bylo to kvalitní sídliště.
Takisto upadok panelovej vystavby v Kosiciach reprezentuje sidlisko Tahanovce - minimalny verejny priestor, neskutocne zahustena vystavba, nedokoncena infrastruktura - chybajuce dopravne spojenie elektricky s mestom a podobne.
U několika videí z interiéru, jsem si všiml komentářů, které zmiňovali horší kvalitu zvuku a i když mě to nevadilo (důležitý byl pro mě obsah a ne forma), tak zde bych chtěl kvalitu zvuku i obrazu velmi pochválit.
Pane Gebriane, Nestálo by vám za pozornost udělat video čistě o současné krizi bydlení, podobných krizích v minulosti a jejich řešení? Nemohli bychom se inspirovat například Finskem a jejich řešením nedostatku bytů? Děkuji a přeji hezký den
Jeden statik z bývalého Stavoprojektu Hradec Králové, se kterým jsem měl tu čest se několikrát sejít a bádat v jeho archiváliích, mi řekl, že životnost panelových domů je různá a není stejná pro všechny části domu. První věc jsou instalace, to jsou ty nejméně trvanlivé složky (stoupačky, rozvody, jádra), které už jsou ve většině případů po rekonstrukci nebo zcela vyměněné. Další věc jsou střešní krytiny, které také už u drtivé většiny domů nejsou původní. Pak obvodový plášť a jeho styky. Tam záleží na použitých materiálech a druhu a kvality provedení spár. Cementové spáry už všechny popraskaly a jsou nahrazeny tmelovými, tmelové někde zůstávají původní (což asi není úplně dobře), někde se dělají nové nebo se ty staré překrývají novými. Obvodové pláště mají největší životnost ty železobetonové, to ten statik odhadl tak na 50 a více let, pak porobetonové, keramzibetonové a jiné, které tu životnost mají kratší. Nejkratší životnost mají lehké závěsné pláště (Boletické panely a jiné), což je dnes dobře vidět. Nosné konstrukce, pokud jsou skryté a izolované od vnějších vlivů, tak mají opravdu téměř nekonečnou životnost (resp. více než 300 let, ale neví se přesně, kolik, protože na ten pokraj životnosti žádná taková stavba ještě nezdegradovala). Podle mě bude budoucnost panelových domů taková, že se všechny nějakým způsobem zateplí, po dosažení nějakého bodu komfortu nebo životnosti obvodového pláště bude sejmut i se zateplením a nahrazen novou konstrukcí (třeba skleněnou nebo jinou lehkou), spolu s tím, že se přistaví bytové plochy do exteriéru než se usadí nový plášť. Ten je vlastně hlavním důvodem toho, proč jsou ty bytové dispozice omezené zvenčí. Můžete si udělat lodžii a vybourat si do obvoďáku otvor, ale obyvák si nerozšíříte ven. Dokud budou nosné konstrukce v pořádku, tak se panelové domy ještě dlouho nebudou chystat pryč. Osobně si myslím, že se ani nedožijeme nějaké větší bourací akce, která se nebude týkat pouze estetických důvodů (např. T06B-Ue v Havlíčkově Brodu, kde ten panelák překážel v historickém jádru).
Dobrý večer, co mám nastudováno, tak ve většině krajů jsou nejrozšířenějšími skutečně ty T06B s rozponem 3,6 metru. Jednoduchá dispozice, stavebnice, v 60. a 70. letech hlavní a průběžně inovovaný systém, zároveň ale vedle masové státní výstavby čile upravovaný v rámci menších developmentů družstev a podniků. Zrovna v Liberci je vidět počáteční snaha si s tou technologií hrát, nejvíc toho zůstalo po architektu Jaromíru Vackovi proslulém především Wolkerákem. Místní družstva si držela určitou úroveň i v 70. letech, ale ambice hlavního investora opadly dost brzy. Původní představa o Hokejce vypadala prý dost odlišně, mělo to být pojaté asi jako chomutovské Experimenty, ale výsledkem je bohužel velmi banální stavba, která svým objemem zastínila jedno z mála sympatických center někdejších libereckých předměstí - ruprechtické náměstí Míru, okolí kostela a hřbitova a drobnější sídlišťátka - směrem do Pavlovic pak pestrou zástavbu rozumné intenzity; kde je otevřený parter pouze navozen copilitovým zasklením kočárkáren a kde oproti Wolkeráku chybí průběžný balkón a garsonky nemají ani tu prťavou lodžii. Aspoň že byla většina Hokejky citlivě zateplena včetně zachování odskoku mezi parapetními panely a pásem oken a meziokenních vložek. Ta pozdní panelová sídliště jsou většinou smutným příběhem. Barrandov mi přijde jako pozitivní příklad toho, co historikové nazývají postmodernou, ale bohužel většina tehdejších paneláků byla nasekána velmi technicistním způsobem, často na místech obtížně obsluhovatelných veřejnou dopravou, s nedomyšlenou vybaveností, která v tržním prostředí neobstála, s veřejným prostorem bez dořešených pěších vazeb a z materiálů, které se začaly po pár letech sypat. Technicky jsou nejmladší paneláky asi i lepší než mnohé porevoluční bytovky, pokud to montéři zrovna nepokazili, tak vydrží staletí, ale když si vezmu, že architektonicky hodnotná je u nich většinou pouze povrchová úprava panelů, která mizí pod chaoticky omítaným doteplením, a zároveň mívají problematický urbanismus, tak tam jsem velmi skeptickým, že se podaří rozvinout nějaké kvality. Ze starých sídlišť na hezkých místech a zarůstajících vzrostlými stromy se stávají fancy zahradní města, ale tady fakt nevím. Díky a těším se na další díly. :)
Celkem by mě zajímalo Japonsko. Jak to dělají tam. Tam mají snad nejvíce zahuštěný, protože extremně drahý, prostor. Inspiruje se západní architektura v tomhle směru Japonskem? Dovedu si představit, že ano, a vybere si právě to horší, co by člověk moc nechtěl :D Jinak skvělý kanál. Gratulace.
Jako malý jsem prý jezdil po takovém sídlišti v Mostě, kdy už prý byly postavené domy, ale ne cesty mezi nimi, takže jsme jezdili kočárkem v blátě. A až pak, podle vyježděných cest se udělali chodníky. Vlastně je to docela chytré.
I thoroughly enjoyed your miniseries on the “panelaks”. I have fond memories of growing up in Poruba in the 70s and early 80s. Having visited the Czech Republic on numerous occasions since the revolution, I have noticed that much of the new, greenfield, developments are still typologically related to the “sidliste” model - having a collection of multi storey buildings surrounded by large tracks of green space, with no or minimal commercial spaces on the main floor, and a very poor relationship to the street or a block. Is there a reason why the traditional European neighbourhood blueprint has not been re-embraced?
Jak v paneláku poznat kde jsou nosné zdi? Aspoň mě připadají všechny zdi stejné, bohužel obvodové zdivo nezměřím jelikož již máme zateplení ale jak jsem byl malí tak se mi nezdálo že by obvodové zdi byli nějaké jiné.
A co takový menší kolektivní "brainstorming" o tom jak by mělo vypadat moderní novodobé sídliště v Č(S)R? Jak si dnes lidé představují "humánní" bydlení. Protože developeři nabízejí buď novodobé paneláky, ale bez norem oslunění a dopadajícího světla. A nebo paneláky naležato, čili satelity, kde je problém s dopravní obslužností a infrastrukturou ještě horší. Já osobně jsem výrazně (a nejspíš doživotně) ovlivněný knihou "Neználek ve Slunečním městě". Takže asi nemám takový nadhled nad věcí 😄😄
Adame, zdravím Vás: s tímhle jdu asi trochu s křížkem po funuse (až po tomhle díle), ale kdybyste to dovedl vmáčknout do některého z těch zbývajících - co životnost konstrukcí paneláků versus jejich zateplení? Slyšel jsem, že se na ně v Čechách používaly dva typy krytin, a jen jedna z nich byla prodyšná - ta druhá (polystyren) má snad vést ke srážení vody v prostoru mezi zateplovací vrstvou a panelem, což by napomáhalo korozi těch kovových prvků v panelech, kterou jste v tomto díle zmiňoval. Je to pravda? Pokud, tak jsou analýzy 1) jak moc to může životnost panelové konstrukce zkrátit, 2) kolika % paneláků v Čechách se cca tenhle problém týká? Díky předem za reakci!
a co teprve hokejka v Ostravě Hrabůvce na ulici Cholevova!? :) - čtyřikrát lomená plus jedna odbočka, délka 490+40 metrů, 26+2 vchody, byty jdu spočítat :D
Jsem spokojená u nás na sídlišti,kouknu z okna a vidím lidi,potkáváme lidi a kdybych bydlela v dnešním satelitu,co uvidím z okna jen to svoje uzavřené,cítila bych se stisněně a osamoceně.
Děkuji za skvěle podanou sérii o panelácích. Ta degradace úrovně staveb je znatelná např. v Havířově, kde podél hlavní třídy jsou krásné sorelácké domy a následně čím víc město rostlo, tak domy jsou méně a méně promyšlené a veřejný prostor nedotažen. Jak si to vysvětlit? Pokles nadšení pro socialismus? Finanční vyčerpání socialistické ekonomiky? Nebo něco jiného? .... Děkuji za podněty jak vnímat veřejný prostor (y).
Ja jsem v panelaku vyrustal, rocnik 95 v Kralupech. Vzpominam si na pocit, kdy to sidliste pusibilo vesnickym dojmem, vsichni se tam tak nejak znali. Bezne se tam udrzovali komunitni vztahy. Dnes, kdyz se tam vracim, mam jiny pocit. Mozna tomu "chybi" socialismus a duch komouse.. Dnes me tam bohuzel krom vzpominek nic nelaka k navratu. Mesto ma dobre dopravni spojeni, vicemene doruci vse nutne, potrebne k zivotu, ale zkratka si nedovedu predstavit ze tam vyjdu na ulici s usmevem.
