Základní využití lunet, jak pevné tak posuvné - na soustruhu. Malá ukázka. Soustruh - který používám, příslušenství ale i jiné stroje můžete zakoupit na adrese: www.cyrrtec.cz/
Ježiš marjá, konečně mi důkladně jako teprve začínajícímu amatérovi,někdo ukázal jak to funguje a jak se s oběma zachází . Moc moc moc děkuji za super představení .👍👍👍
Ke všemu člověk může dojít sám, když přemýšlí.Mirek Dvořák je rozumný chlap a rád se na něho dívám. Dělal jsem na soustruzích různých typů a velikostí a dodnes i v důchodu si skoro každý den ve své dílně s radostí zaberu špónu. Za 45 let jsem se naučil leccos ale stejně nemůžu říct, že umím všechno 😀Držím palce a přeji hodně vytrvalosti a spoustu pěkných výrobků. Nejlepší je, když vyrobíš něco , co někam pasuje a pomůžeš tím kamarádům. To mě vždycky bavilo . Škoda , že zájem o tohle krásný řemeslo upadá. Díky za každého Dvořáka 😀 zdar !
Normálně mi jde husina po zádech. Opravdu moc děkuji za podporu a tím víc, že je to od opravdového fachmana, co už něco natočil. Snažím se, ale jak jste říkal, na spoustu věcí si člověk stejně musí přijít sám. Chci jen trochu rozvířit vody ohledně domácího "kovohryzectví" a kutilství obecně. Ještě jednou děkuji.
@@MirekDvorak Na světě je spousta chytráků a radilů. Někdy je fakt lepší jít svojí cestou. Třeba desetkrát blbě ale podle svého. Když kolikrát čtu ty názory, jak klasickým soustruhům odzvonilo, nejlepší že je CNC mašina atd. tak se musím smát. Dělal jsem i polotovaty pro dokončení na CNC a bez toho by se ani neupšoukli. Musí se od nějaké míry chytit a někdo jim tu mašinu musí naprogramovat. Vůbec ty stroje nezavrhuji, takový tmář nejsem ale když kamarád potřebuje nové čepy do bagru, pouzdra do hydraulické ruky nebo novou hřídel do traktůrku, nikdy neběží do fabriky na CNC...vždycky přijde za někým jako jsem já. Ve fabrice by to trvalo týdny a finančně by vykrvácel. Já dělám za kus uzenýho, někdy za káru dřeva a nebo za zabíjačku nebo nějakou jinou protislužbu.Jsem v důchodu a žiju na vesnici. A tak by to mělo být. Když jsem měl na kovoobrábění živnost, dělal jsem samozřejmě i za peníze. Ale že bych se na tom obohatil, tak to ani náhodou. Prostě mám tu práci rád. Něco vyrobit by se měl naučit každý a nemusí to být zrovna na soustruhu nebo frézce. Kšeftovat a šmelit by mě nebavilo. Jsem rád od šmíru a mám rád vůni olejů, emulzí a solviny. To je můj život a s tím taky umřu. Ale snad ještě nějakou tu špónu udělám.Teď mám v dílně práce až nad hlavu. Tak si dám ráno kafe,zatopím v kamnech a vlítnu na to. Už se těším. Zdar 😀
@@frantisekkuna59 Ohledně těch CNC mašin, měl jsem podobný názor. Teď když si to sám programuju mohu říct, že udělám vše co na klasice + věci které na klasice nejdou. Naučíš-li se programovat, zjistíš že ty možnosti jsou úžasné.
@@StanislavPacourek Vůbec nepochybuji o tom, že možnosti CNC mašin jsou úžasné. Dívám se na to co umí a mám spadlou bradu. Já už zůstanu u klasiky a myslím si , že by si ji měl osahat každý. A potom ať se vrhne na programování. Rozhodně nejsem odpůrcem pokroku 😀
Pěkně ukázané základy. Možná bych ještě doplnil, že kromě lunet s bronzovými špalíky existují i lunety, které mají místo špalíků ložiska. Co se týká středících vrtáků (lidově navrtáváčků), tak v učení jsme je lámali úplně běžně než jsme se to naučili. Ale ono v učení o nic nešlo, když ulomený navrtávák zůstal v kuse (vesměs cvičný materiál) - buď se ho podařilo vyklepat a nebo se ten kus prostě utočil (uřízl) a pokračovalo se dál. Ve výrobě už to bylo horší zvlášť když už na tom obrobku bylo hotových X operací předtím - to se ten zmetek pak docela prodražil, protože vyjiskřovačky všude nebyly. Pokud to někdo nezná, tak i na to jak nelámat zbytečně navrtáváky, je finta. Prostě u toho navrtáváku zkrátit tu válcovou část tak, aby se ještě špička (např. otočného) hrotu neopírala o dno díry. Ta špička toho navrtáváku se brousí úplně stejně jako normální vrták. Kromě toho, že pak ten jeden navrtávák vydrží téměř věčnost (ulomit ho de facto při ruční práci snad ani nejde), dá se použít i při navrtávání pomocí strojního posuvu podélného suportu. S tím už se ale asi málokdo dnes setká - tahle finta se používala v dobách, kdy se na klasických soustruzích dělávala seriovka v úkolové mzdě. V nožové hlavě byl (tehdy jedině svépomocně, nevím o tom, že by to tehdy někdo vyráběl, dnes už takové držáky někdo dělá - nedávno jsem to někde viděl) místo nože upnutý držák s vnitřním Morse kuželem, v něm naražená hlavička s navrtávákem a pracovalo se jen pomocí otáčení nožovky a strojního posuvu. Velmi to zrychlovalo práci oproti tomu posouvat a zajišťovat koník, vytočit pinolu, navrtat zasunout pinolu, odjistit koníka a odsunout ho.
Pokud by to mělo být opravdu srovnáno v ose, pak by se musela nejprve změřit odchylka koníkem od sklíčidla k lunetám a pak teprve dorovnávat. Takhle to sice nehází, ale může to být šikmo.
Pokud vím tak Cyrrtec má náhradní díly. Tedy tím pádem snad i ty hroty. Jinak pokud se otupí tak to vadí jen v případě upnutí tenkých kulatin, že by to nevycházelo na průměr. Rychlost otupení záleží na drsnosti povrchu a na dostatečném mazání. Pokud se bude mezi nimi točit něco opravdu hrubého, tak samozřejmě budou ubývat rychleji. Na druhou stranu ale ten bronz bude vyplňovat ten hrubý povrch a dělat ho hladší, takže to nebude o tom, že by je to sežralo hned na první kulatině, nebo za nějakou krátkou dobu.
Ještě bych doplnil pro zamýšlení. Jak to udělat, když potřebuješ dát do lunety třeba čtyřhrannou tyč. Používá se na to ježek. Z popisu bude jasná funkce. Trubka o průměru aby se vešla do lunety. Stěna minimálně 5mm. Venkovní průměr přesně soustružení do hladká( 0.8 ra) . Na koncích vyvrtat 4 a 4 závity po 90 stupních M8 aby osa závitu procházela osou trubky. Délka trubky budete šířka lunety +šrouby a místo na centrování hodinkama.
Vidíš, nad tím jsem zatím nepřemýšlel. Ale jo, logiku to samozřejmě dává. Super tip. Třeba to někdy využiju. Je vidět, že se mám pořád co učit. I po těch letech. 👍😁
@@MirekDvorak když máš dlouhou křivou kulatinou a potřebuješ z tohoto vysoustružit rovnou hřídel, nebo chceš lehce přesadit nějaký průměr,tak se bez ježka neobejdeš. Není to náročné na výrobu a na internetu jsem to nikdy neviděl.
Ty malé, co mám, tak jsou upravované. Je to průměr 1mm, ale délka je cca 3mm. Tudíž i při sebemenším odporu, skoku, nebo právě u nástrojovky dost často odletí špička. Už mám celkem zásobičku zlomených...
@@MirekDvorak Ve videu jsem nepochopil,že se jedná o takový upravený extrém,navrtávák jeden mm jsem nikdy neviděl.Moje námitka byla myšlena tak,že konfekční běžné navrtáváky běžných průměrů jsou namáhány stejně ve stejném materiálu,stejných řezných podmínkách.Za nepochopení se omlouvám.
@@oldo.sumava6786 Neomlouvejte se, já to nemyslel tak, že bych se nějak bránil. Spíš jsem jen doplnil proč. Jinak mám i navrtáváky 0,7 a délce 2mm. Ale na ty se spíš jen koukám 🤣
Přitom navrtávání je jednoduchá finta jak nezlomit a nebo alespoň minimalizovat možnost zlomení. Najedeš navrtávákem na obrobek jen na dotek, maličko přidáš na koníku fakt pár stovek a necháš to běžet, aby se vytvořil malý důlek, pak poodjedeš pro kontrolu zda už je to maličko navrtané a můžeš valit. @@MirekDvorak
To vyrovnanie do osi je špatne - správne je merať od vretena po celej dĺžke takto to môže utiecť kľudne z osi až by si sa čudoval. A aj to počuť na začiatku uberania.
Bohužel jsem to nezmínil, že se to dá přetlačit pod, nebo mimo osu. Každopádně je to v ose. Už jen podle toho, že nůž neudělal čudl a navrtávák neopsal kruh. Dělal jsem to na polovinu házivosti. Vždycky něco zapomenu říct... 😭
Také jsem to sledoval, já, tedy pokud čelo obrobku nakolmo uříznuto, tak používám kornoutový hrot v koníku který zavede obrobek a potom šteluji lunetu. Zajímavý přípravek je univerzálka na ložisku místo hrotu, už leta se na to chystám něco spáchat.
@@davidlutr7213 To vyrovnanie hlavne ak sa jedná o tenký a pružný obrobok tam je vhodnejšia posuvná luneta. pre presné ustavenie pevnej lunety je vhodné meranie z suportu od vretena najďalej ako sa dá a to horizontálne aj vertikálne po osi obrobku. existujú aj pomocné vozíky suportu pre meracie( hodiny)
Pěkné video palec nahoru už jsem dal. Opravdu si myslíš, že si to vycentroval do osy vřetene? Jen otázka k zamyšlení a konstruktivní debatě, způsobu měření atd. žádný hejt.
Ano, prvně jsem bral jednu osu a jen o polovinu házivosti. Pak tu druhou a to samé. Je mi jasné, že jsem to mohl klidně dotlačit níž, ale zároveň bych tím pádem navrtávákem psal kružnici a nůž by mi nechal čudl.
No ono jde o to, že tímto způsobem to sice nějak vystředit jde, hlavně v horizontální rovině poměrně snadno to se pak pozná, že nůž nenechá čudl. /protože je to relativně tenká kulatina je možné ji zatlačit mimo střed a házet to na hodinkách nebude. Ty to dobře víš, ale sledující to většinou vědět nebudou/ Ale s příčnou rovinou je to horší jak to vystředit....Pokud je mašina přesná, a koník souosý v celé délce lože, tak lze použít přípravek "hodinky do koníka" V praxi se většinou počítá s přídavkem na obrobení a kus se obrobí dá luneta, navrtá, pak otočí atd. Ale pokud potřebuju třeba nějakou součást opravit a nemůžu s ní odebírat materiál a musím vytvořit souosý důlek, tak je nutné středit "od koníka" @@MirekDvorak To zamotávám co?
Na opravdu přesné důlky existuje speciální oscilační bruska s optikou. Když tak pošlu foto na mail. Sám ji nevlastním má ji kámoš. Ono když se například vyrábí kontrolní trny a takové měřidla, tak nestačí důlek jen navrtat středícím vrtákem. Ale to zacházím příliš daleko.
@@Nasetraktory. Ne, chápu to a trochu mě mrzí, že jsem tu možnost přetlačení kulatiny pod, nebo nad osu nezmínil. S těmi hodinkami do koníka - určitě si je budu taky vyrábět, protože se mi zároveň budou hodit do frézky. Včera jsem zrovna stál u ní a řešil jeden "psychoprojekt" kde se bez nich asi těžko obejdu.
