Тёмный

Mirko Rokyta: Riemannova hypotéza - 160 let boje bez vítěze (MFF-FPF 7.10.2021) 

LLionTV
Подписаться 42 тыс.
Просмотров 19 тыс.
50% 1

Záznam první přednášky zimního semestru 2021 v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK.
Téma 7. 10. 2021:
Riemannova hypotéza - 160 let boje bez vítěze.
Riemannova hypotéza odolává snahám nejlepších matematiků o její důkaz či vyvrácení už více než 160 let. Tento svatý grál matematiky je jedním ze sedmi takzvaných Problémů milénia, které v roce 2000 byly zformulovány v americkém Clayově matematickém institutu s cílem pojmenovat nejdůležitější výzvy matematiky přelomu tisíciletí. Zdánlivě abstraktní tvrzení o tom, jak by měly být rozloženy kořeny jedné z matematických funkcí, má překvapivé důsledky nejen pro teorii prvočísel, jejich rozložení a odhad jejich počtu, ale zasahuje také do moderních oblastí současné algebry a dokonce i kvantové fyziky. V přednášce se dotkneme všech těchto aspektů Riemannova problému i toho, jak to všechno souvisí se šifrováním, kódováním a internetovou bezpečností, a jaké důsledky pro ni by mohlo vyřešení Riemannovy záhady přinést.
Přednáší:
doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. (Katedra matematické analýzy MFF UK).
Tyto semináře jsou věnovány filosoficky motivovaným tématům ze současnosti i historie fyziky s důrazem na její přírodovědný a kulturní kontext. V letním semestru na tento předmět navazuje předmět Fyzika jako dobrodružství poznání.
Další informace:
utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl

Наука

Опубликовано:

 

11 окт 2021

Поделиться:

Ссылка:

Скачать:

Готовим ссылку...

Добавить в:

Мой плейлист
Посмотреть позже
Комментарии : 19   
@peteriring1721
@peteriring1721 2 года назад
Je možné laicky zhrnúť ake techniky, postupy sa v súčasnosti pri riešení hypotezy pouzivaju, ake sa pouzivali v minulosti a ako sa zmenili s prichodom pocitacov a ich rastucim vypoctovym vykonom?
@schaukelpferdvonbuchenholz4397
Řekl bych, že pan docent v čase 19:50 použil argumentační faul. Derivace funkce exp(1/x^2) není v bodě 0 nulová, nýbrž nedefinovaná. To se to potom snadno dokazuje, že analytické rozšíření selhává, když jde přes nespojitost.
@mirkorokyta9694
@mirkorokyta9694 Год назад
Dobrý den, v takovém připadě se postupuje takto: pokud v daném bodě existuje vlastní limita, tak se touto limitou v daném bodě funkce dodefinuje. V tomto přpadě limita v nule existuje a je nulová. Po dodefinování nulou je zméněná funkce definovaná všude na R a má všechny reálné derivace v nule a všechny jsou nulové. Její Taylorova řada se středem nula je tedy identicky nulová funkce. Omluvám se za to, že jsem takovou věc mlčky považoval za něco, co třeba studenti MFF UK v 1. ročníku znají a považují za standardní postup. M. Rokyta
@novaki1
@novaki1 2 года назад
Laicky mne napadá, že možná by bylo srozumitelnější použít stejně silný termín "nerozhodnutelné" tvrzení, protože pak by bylo jasné, že protipříkladný kořen nejde principiálně najít ani náhodou, a proto hypotéza platit musí.
@joseftrogl6565
@joseftrogl6565 2 года назад
Takhle ale matematická logika nefunguje. Buď najdete protipříklad (stačí jeden) a pak hypotéza neplatí. Matematici budou smutní, ale smíří se s tím jako mnohokrát v minulosti. Nebo najdete důkaz, že takový protipříklad opravdu neexistuje a pak platí. Momentálně jsou důkazy typu "skoro platí", ví se, že případné kořeny mimo kritickou přímku musí ležet někde blízko. ALe pořád je to interval a ne přesná hodnota R=0,5.
@novaki1
@novaki1 2 года назад
@@joseftrogl6565 Poznámku jsem mířil k diskusi na konci velmi hezké přednášky, kde mi slovo "nedokazatelná" připadalo pro ilustraci obtíží případné snahy o využití nějakých zásadně obecnějších poznatků poněkud složité. Jako amatérovi mi "nerozhodnutelná" připadá snad jednodušší, argument náhody se tu uplatní taky, a obratem se dojde ke sporu (jak jsem naznačil výše a bohužel konec neexplikoval, takže, jak koukám, ani já jsem nebyl srozumitelný, zkusím doplnit): předpoklad nerozhodnutelnosti díky tomu sporu tedy neplatí, hypotézu proto musí být možné buď dokázat anebo vyvrátit v rámci příslušného jazyka. Zkoušení náhodných čísel mimo ten jazyk nevystupuje, a nepopírám, že tím nelze tu věc v principu dokázat, jen možná vyvrátit, ale o to mi teď nešlo.
@novaki1
@novaki1 2 года назад
@@michaljedlicka6140 Nedorozumění. Uvedenou matematickou ekvivalenci netvrdím, jen ilustruji některé zápletky při cestě tím směrem, což, jak jsem, možná chybně, pochopil, bylo předmětem té části diskuse. Nejde přece o můj pojem: cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodnutelnost (a na okraj konstatuji, že co píše česká mutace wiki o paradoxu lháře, nebo třeba o axiomu výběru, se mi líbí víc, než když tam jsou anglicky politicky korektně shrnuty alternativní pravdy).
@novaki1
@novaki1 2 года назад
Ještě dodatek: samostudiem teď zjišťuji, že pokud by u náhodného nalezení vyvracejícího kořenu nešlo o efektivní proceduru (effective method, je podmínkou pro rozhodovatelnost, český termín neznám), svůj příklad neustojím. Aspoň jsem to zkusil...
@judojan
@judojan 2 года назад
Jak se vybírají prvočísla ke kódování rsa? Vím, že těch prvočísel je tam hodně, ale neznáme je všechny. Mýlím se?
@radeksmola3422
@radeksmola3422 2 года назад
je jich dokonce nekonečně mnoho
@judojan
@judojan 2 года назад
@@radeksmola3422 já myslel všechny prvočísla, která mají třeba 250 číslic, těch je konečný počet. Tak, jestli známe všechna taková, nebo jen některá.
@radeksmola3422
@radeksmola3422 2 года назад
@@judojan ano těch bude konečný počet, asi je v některých rozmezí známe, ale čím větší číslo máme tím horší je najít to následující
@joseftrogl6565
@joseftrogl6565 2 года назад
Nejlépe samozřejmě náhodně. Zvolíte si dvě náhodná lichá čísla o 250 cifrách a otestujete, zda jde o prvočíslo. Pravděpodobně ne, takže to zkusíte o dvě výš (a triviality dělitelné 3, 5, 11 - kde je jednoduchý důkaz, můžete rovnou přeskočit) než narazíte na prvočíslo. Je třeba si uvědomit, že čísel dlouhých 250 cifer je 10^250-10^249, tedy 9x10^249. To je hodně, velmi hodně, na jeden atom ve vesmíru by to dalo 10^150 čísel. Prvočíslo je cca každé 575 (podle Gausdova vztahu), takže kdyby se každé testovalo hypoteticky 1 ms, vypočítáte obě za cca 1000 ms = 1 sekundu, při smůle na šňůru složených čísel za pár sekund. Případný útočník bude muset udělat podobných výpočtů cca 10^246 (když bude mít dobrý algoritmus), což je stále nějakých 10^234 let... A samozřejmě nikdo vás nenutí použít přesně 250 cifer, můžete si nechat pár řádů rozptyl... Jinak jsou některé kombinace "snadněji řešitelné", např. mít obě prvočísla stejná nebo dost podobná, takové kombinaci je vhodné se vyhnout.
@joseftrogl6565
@joseftrogl6565 2 года назад
@@judojan Těch je sice konečný počet, ale tak mnoho, že je nelze nikde uložit ani v historicky použitelném čase vypočítat.
@jannovak304
@jannovak304 2 года назад
Vy tam opravdu nutíte ty lidi sedět hodiny ve slintáku? To je síla. Kdo jiný než empiričtí vědci by měl bojovat proti stupiditě, zde našich politiků?
@martinsorek3237
@martinsorek3237 2 года назад
V čem je problém?
@joseftrogl6565
@joseftrogl6565 2 года назад
Důkazů o účinnosti roušek proti virům i Covidu je hafo. Význam to samozřejmě má. Jiná diskuze by byla, kdyby byly všichni očkovaní, tam už bych viděl jako pozitivní fakt, že si očkovaní povzbudí získanou imunitu stykem s virem (takový imunitní trénink). I tak ale očkování není 100% záruka imunity, především u starších lidí.
Далее
Šifrování RSA - O matematice s doc. Mirko Rokytou
1:41:41
ДЕШЕВЫЙ НОУТБУК C OZON ЗА 17000р
13:00