Video patří k článku na mém blogu, kde najdete i fotky tramvají, okolí a jízdních řádů: josef.chodounsky.cz/index.php?... (This video belongs to report on my blog, where you can find more pictures of trams, time tables)
Greetings from Lipsk Tramdriver, thanks for letting us understand your words :-D We call this crossing a "Kletterweiche". But here it is used rarely. In my 12 years as a driver, we had it once...i didnt like it, its just strange to use. Here, they actually build a regular switch to change tracks. Nice word for it is "Kreuzgleiswechsel" :-D
tak tu budou jini videa stohodle tematu ale neješči vide amaji řidi z jinich zemi tam maji nad povrchove tramvaje že nestoji kolonach ani nejezdi po silnici něco jako lanovka . takže ubyde jak dopravnich nehod tak i smrtelnich nehod takovy system by se měl za věs i v ČR !
@@czechtrucker3515 jenže to by se stát zase plácl přes kapsu... jako nechci nic říkat ale předělat takhle celou prahu by stálo fakt jako FAKT hodně peněz a myslím že by tk trvalo víc jak 10 let... vždiť si vem jak dlouhý jsou dohromady tramvajový koleje v praze...
Zdravím, chtěl bych se zeptat na něco prostřednictvím emailu, bylo by to prosím možné? Popřípadě, dal by jste mi na sebe kontakt? :D Děkuji moc předem. :)
Vždy mi zajímalo, jak fungují tramvajové výhybky - myslím po stránce ovládání (za předpokladu, že to není nějaká vadná, na kterou se musí vylézt ven a přehodit ji ručně). Vysílání nějakého signálu? Bylo by možné o tom v nějakém videu mluvit? Případně, pokud to není nějak obsáhlé jen v komentáři tady?
Dobrý den, článek o výhybkách jsem sepsal na svůj blog, pokud to nechcete takhle, tak řekněte, já to zkusim vysvětlit nějak polopatě i zde :-) josef.chodounsky.cz/index.php?cti=331
@@willyjeff85 Bohatě stačilo. Článků je spousta a když mám chvíli, nějaký si vždy přečtu. Na Váš kanál jsem narazil nedávno, takže ještě nemám přehled. Velice mě zaujala část o rekuperaci proudu na Barrandově. Sice jsem nyní učitel, ale původně mám elektrikářskou průmyslovku, kde jsme si pochopitelně o tomto jevu u tramvají říkali. Nikdy by mě ovšem nenapadlo, že by mohla jedna tramvaj plně napájet druhou. Zní to tak trochu perpetuum mobile (jistě, jakmile dojede tramvaj dolů, má už druhá tramvaj útrum, takže ne, ale podle popisu to zní, že k tomu není daleko :D ). Každopádně přeji mnoho km bez nehod a bez nepříjemných cestujících. Čas od času jedu do Prahy na zastávku U zvonu, kterou jsem se všiml, že někdy obsluhujete. Třeba Vás někdy uvidím - zkusím mávnout (nebojte, na konečnou nejedu a i kdyby, sám vím, jak je pauza důležitá)
@@FildasKirk Perpetum mobile to nebylo, nebojte, ta ztráta energie byla obrovská, ta tramvaj do kopce se jen tak šourala krokem, ale jela! :D Děkuji za přání, U Zvonu jsem skoro furt a tak někdy mávněte.
Ona ta rekuperace má dost podmínek, aby dosáhla maximální účinnosti. Chce to mít ideálně hustší provoz, protože pak se často stává, že napětí přeleze 720 V a to je mez, při které se část nebo všechna brzdná energie posílá do brzdového odporníku. Dá se to poznat i akusticky zejména u starších T3R.P a všech kačen, že se začíná krom čistého hukotu motoru a pískání IGBT začne ozývat syčení. Dále ideální je delší slabší brzdění než kratší velmi silné, jednak kvůli ztrátám v kabelech které rostou s druhou mocninou proudu a taky že dojde k převisu výroby nad spotřebou a spíše se dosáhne mezních 720 V Technicky by i šlo udělat měnírnu obousměrnou tedy aby jak z 22 kV 50 Hz PRE na 660 V DC tak i zpátky, ale náhlé relativně náhodné a obtížně nominovatelné toky elektrické energie nemají distributoři zájem, protože to pak háže systémové odchylky a za dodávky regulační energie se platí velké poplatky, protože síť musí stále se držet v rozmezí 49,80 až 50,20 Hz a druhak taková měnírna je podstatně dražší
S kterým typem tramvaje nejradši jezdíte, zda je nějaký se kterým když máte jezdit jste radši než s ostatními.. :) Jinak parádní video, je to pěkná běhačka teda :) se naběháte během směny celkem slušně
@@willyjeff85 to mě se více líbí KT, nikdy jsem neřídila, vždy mě lákalo si to zkusit ale k tomu se nedostane, tak jsem ráda za tento typ videí že vidím tu jízdu jako bych tam byla :) ale celkově mě to k typu KT více táhlo a táhne do dnes :)
@@sponny6551 Mezi řidičema se o T6 traduje jako o Náhodném generátoru závad a já musím tuhle zkušenost potvrdit. Jinak pokud jezdí, tak se mi s T6 jezdilo vždy výborně.
Chtěl jsem napsat komentář pod tu novou nehodu co se vám stala ale vy ste ho vymazal tak to napíšu sem jestli se mužu zeptat když ste to auto viděl jak je na kolejích brzdil jste normalně ale proč jste nepoužil kolejnicové brzdy? nebo jste je použil?
Video smazané není, je jen neveřejné, najdete ho na mém blogu v příslušném článku o té nehodě. Kolejnicové brzdy jsem samozřejmě použil, brzdil jsem vším, co tramvaj má k dispozici.
Kdybych brzdil jen provozně, tak bych to takhle na pár metrech nedal ze 40 na polovic, jestli si dobře pamatuju, tak jsem ho trefil ve 20. Ze 40 se brzdí takhle do zastavení přes celou zastávku, tedy 60 metrů, když se brzdí do zastávky :-) Jasně, že jsem tam hodil všechno, jen naprostý blázen by to nedělal, vždyť nikdy nevíme, jestli nám nestáhnou tacho, kde o použitých brzdách je záznam a ten záznam by mohli použít proti mě :D Ale je pravda, že je to oblíbená historka mezi veřejností.
Kvůli výhybkám a různým čidlům na troleji. Jízda na zadní pantograf musí být povolena, což se stalo při této výluce: josef.chodounsky.cz/index.php?cti=427
Myslím, že se jedná o tzv. _Californien_ (vyhledejte si to), určitě se používá mj. v Brně a Košicích, nevím zda v Bratislavě. Technické parametry bohužel neznám, fotografie naznačují upevnění šrouby ve vozovce či kotvami mezi betonovými panely v tramvajových koridorech.
Jak to myslíte, jako že se jezdí na přední místo na zadní jako třeba v Košicích nebo na velké železnici (nejběžněji), anebo že klouby těch polopantografů jsou takto > < místo takto < >?
Navíc se další takové budou rekonstruovat do této podoby (se středním nízkopodlažním článkem) pro tento účel se odkoupilo několik vozů z Maďarska. Jen jsem slyšel, že už docela dlouho stojí někde v dílnách a nikdo na nich nepracuje. Každopádně až se opraví, budou jezdit jistě minimálně dalších 15-20 let.
martin basata Kaliforňany fungují stejně jako fixní zajišťovací výhybky, tedy např. stejně jak na Zvonařce s linkou 23. Taková výhybka je nastavena trvale do jednoho směru, ale má pružné jazyky a lze je bez poškození “řezat”. Tady na videu je třeba výhybka nastavena fixně do směru rovně, ale při nájezdu za konečnou byla projeta do odbočného směru, takže ji “proříznul”, ale po projetí všech podvozků se vrátila do přímého směru. Podobně taky fungují i výhybky u LEGO vláčků
ahoj rezistore mrkni na tohle tomudle ja řikam bezpečni tramvaje + jizda na čas + žadni komplikace doprave ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-DgfRq4kEFro.html