Dělával jsem před lety v hotelu v centru. Naši hosti většinou nepoužívali MHD, protože na památky zvládli dojít pěšky. No a jednou mi nějací arabští hosti přišli říct, že se jim ty naše tramvaje strašně líbí a že si je celý den fotili. Akorát že teda jezdit s nimi musí být strašně pomalé, když musí řidič lézt každou chvíli ven a přehazovat tím klackem koleje. Já nejdřív vůbec nechápal, co mají na mysli, ale pak mi ukázali fotku a pochopil jsem. Prostě viděli jednoho řidiče, který musel vylézt s tágem, a hned to pochopili tak, že řidič musí lézt ručně přehazovat výhybku pokaždé, když předchozí tramvaj nejela tím stejným směrem :-D
dřív ty doby asi takovéto byly... ale to taky byl úplně jiný provoz i tramvají, i ostatních dopravních prostředků... jelikož hustota provozu přibývala a současně byl požadavek na zrychlení, tak se muselo vymyslet, jak urychlit přehazování výhybek no :-)) občas to nefunguje, ale málokdy samo od sebe - jak tu bylo řečeno, nečistoty v kolejích a nebo špatně odhlášená zastávka :-) v seoučaasnosti se už vymýšlí i to, jak to udělat, aby nebylo třeba se přes každou výhybku "courat" - jenže železniční vexle jsou trochu dražší a přes křížení se stejně musí courat....
@@chlapecx rychlostní výhybky už existují. Pod Letenským tunelem, od Hradcanske na Prasny Most,... když to funguje, ukazuje displej rychlost jakou se dá projet.
Sice ani nebydlim v Praze a tramvaji jsem jela tak dvacetkrat v zivote, ale tahle videa videa me velmi bavi a clovek se zase neco noveho priuci. Skvela prace:)
Velmi zajímavé..je mi 75let a miluju pražské tramvaje..dobře pamatuju ty staré ze kterých se dalo vyskakovat..byla v nich děsná zima..obdivuji řidiče tramvají..vrtalo mi hlavou jak to že zahnou kam mají..tak díky za objasnění
3 года назад
@Rezistor Prosím tě rád bych se tě zeptal... Ve videu je řečeno, že za každou správně odhlášenou zastávkou se začne vysílat radiový signál pro nejbližší výhybku. Co když ale máš více jak jednu výhybku (nikoliv trojcestnou) s větším rozestupem? Napadá mne příklad okolo kterého často jezdím ( mapy.cz/s/bahajotara ): Tramvaj vyloží lidi na zastávce Čechovo náměstí a bude obracet v Minské. Jedeš tedy dál ulicí Moskevskou. Výhybka se automaticky přehodí radiem vpravo do Vršovické podél hotelové školy. Zhruba po 200 metrech je výhybka vpravo do Minské. Umí to počítač zadat automaticky sám, nebo si musíš postavení výhybky v PC navolit ty? PS: též díky za zajímavá krátká videa :)
Děkuju za vysvětlení zdánlivě zbytečných mezer v zastávkách. Skoro pokaždý se mi na Malostranský stává, že druhá tramvaj v pořadí stojí s velkou mezerou za první a když první odjede, ta druhá stále stojí nebo krokem popojiždí a pak až zrychlí a dojede ke sloupku. Díky za video :)
Z pohledu cestujícího/čekajícího na zastávce ta mezera není zdánlivě zbytečná, ale prostě zbytečná. Že je systém takhle navržen a používán ještě neznamená, že by to nešlo vymyslet lépe.
@@TheonefromCZE Slovo zbytečná je možná zavádějící, z pohledu cestujícího je ta mezera rozhodně nekomfortní, matoucí , prodlužuje výstup a nástup cestujících. Nejsem znalec tramvajových výhybek a řídícíh systémů, ale nechce se mi věřit, že by se nenašel systém, který by umožnil, že tramvaj přijede, zastaví, otevře dveře, po ukončení vystupu a nastupu cestujících zavře dveře a odjede správným směrem. Popojíždění jenom v dopravní zácpě. A jak to lépe vyřešit? Co třeba posunutí onoho čidla k označníku zastávky? Nebo výhybkář? :-D
@@xtomm20 to chce spíš 4.0 systém řízení dopravy - tedy ne na radiovém principu, ale na principu IoT. To samozřejmě vyžaduje obrovské investice nejen do vozidel, ale hlavně do systémů řízení křižovatek.
@MartinWorld TV - Pražská Doprava Je to stanoviště pro uklízecí četu. Asi si tam vaří kafe, nebo něco takovýho. Ale kdyby bylo potřeba, dá se zprovoznit.
Co když tam zapadne kámen nebo něco jiného . Vyhybka hodí chybu ? To si pak řidič musí opravit sám nebo přijede servis na vyndavaní překážek , Jinak zajímavé video ..
Návěstidlo ukáže bod (takovou tečku), tedy že nedošlo k uzamčení výhybky. Řidič pak přes takovou výhybku nesmí pokračovat v jízdě, dokud neprovede zkoušku uzamčení výhybky, tedy zkontroluje, že výhybka je skutečně uzamčena a že nehrozí podhození výhybky koly tramvají. Máme v kabině i takové koště, kterým můžeme nečistoty z výhybky vymetat. Osobně ale nemám moc úspěšných pokusů o vyčištění.
Moc super video, vyhybky mě vždycky mátly, nikdy jsem nedokázal si představit při pohledu na ně, kudy teda ta tramvaj projede. Pro vás je to denní chleba a vlastně i alfa omega, ale až ted jak jsem viděl ta kola a vyhybky zblízka sem to pochopil. Já totiž dodnes myslel že mají okolky i z vně kola, proto jsem si to nedokázal představit :D to by ale přes vyhybku neprojely vůbec, ted už mi to je jasný. I ten radiovej signál hezky vysvětlen, ty už jsi o tom mluvil v jedné z upovídaných linek ale to bylo tehdy v noční jízdě a neviděl jsem tedy tak zřetelně ty přijímače kde jsou a jak vypadají. Bezva videjko :)
Hezké video, ještě by mě zajímalo něco z historie - tedy jak dlouho už je radiové ovládání v Praze masivně rozšířeno a co bylo před ním (pouze ruční ovládání, nebo i něco jiného?).
Dříve se používaly elektricky ovládané výhybky (dnes v provozu zůstává poslední půl tucet). Ty fungují na principu trolejového kontaktu a tlačítek výhybka 0 a výhybka 1 v kabině řidiče, které ovládají odběr proudu a dávají tak kontaktům výhybky povel. Vice o jejich principu, funkci a historii je skvěle zdokumentováno na webu Pražské Tramvaje (prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=&cisloclanku=2006041276)
@@studio_domovik tohle je maličko "bezpečnější" z hlediska přesnosti směru... ale musí se včak odhlásit zastávka - tedy asi, jako včas si zadat "kontakt" :D
Zajímavé, občas jsem přemýšlel jak se ovládají elektrické výhybky. Spíš jsem si myslel, že přes koleje a ono je to jinak. Přes koleje by to asi nešlo, když je náprava jeden vodivý kus.
@@karelventil2647 nevím jak teď, ale Mostě a Plzni se výhybky přehazovaly pomocí galvanického kontaktu, kdy "kartáč" na podvozku pustil proud do "kusu železa" nainstalovaného mezi kolejnicemi. Tak, koukám, že v Plzni už ne www.plzensketramvaje.cz/?page=vyhybky.htm
Perfektní video! :) Sice to vím, ale možná by se některým mohly líbit říct i rychlost kterou můžete přes danou výhybku jet, nebo jaké typy výhybek jsou, popřípadě vysvětlit i elektrické výhybky :) Ale jak říkám, video perfektní, hlavně se mi nejvíce líbila část, kde jsi ukazoval okolky, protože ty jsem nikdy takto neviděl a doteď jsem nevěděl, že takto kolo tramvaje vypadá a to se o tramvaje zajímám hodně :) Takže fajn video, like tě nemine, určitě pokračuj dále!
další videa s vyšším level obtížnosti v pohopení jsou určitě v plánu. Toto video je úplný začátek, je potřeba to podat jednoduše a jasně, aby lidi od začátku měli v té problematice jasno. Nechtěl jsem tady zabíhat do podrobností.
Výborné video! To jste mimochodem otevřel velice zajímavé téma, vždycky jsem si říkal, jak tyhle věci fungují, obzvlášť na komplikovaných křižovatkách. Ještě byste mohl udělat video o tom, jak se řeší nestandardní situace kolem výhybek. Případně jestli se dálkové řízení dá navolit i ručně, když třeba nějaká tramvaj potřebuje přejet na druhý konec Prahy a nejede zrovna podle jízdního řádu. Nebo jak to funguje, když je víc výhybek blízko za sebou. Jestli se pak berou jako jedna velká výhybka a cesta přes ně se nastavuje najednou atd. A taky by mě zajímalo, jak je to s přednostmi mezi tramvajemi. Jestli jednotlivé tramvaje prostě čekají, až se pro ně přenastaví výhybka a pak mohou jet, nebo jestli jsou tam nějaká další pravidla. Jak říkám, tohle je velice zajímavé a rozsáhlé téma, o kterém se dá udělat tuna videí :)
Většina tram křizovatek je i s auty, tam jsou podle silničního zákona. Semafory, hlavní/vedlejší, přednost z prava. Když to vyjde, tramvajáci se můžou pustit. Třeba když jedou stejným směrem, pustí toho co měl jet dřív (aby ho druhý neblokoval čekáním na čas odjezdu v zastávce).
Ve Vratislavi máme infračervené ovládáné výhybky. Řidič ma na trolejovém vedení zónu označenou přes dva trojúhelníky, žlutý a červený. Mezi těmito trojúhelníky musí řidič stisknout tlačítko vpravo nebo vlevo. Když jsou dvě výhybky blizko sebe, každa ma svou samostatnou zonu. Pokud řidič netiskně tlačitka, výhybka nezmění sve polohý.
Dobr, den, opět superrr video, krásné a velmi podrobně vysvětleno,, už se někdy stalo, že se. ta výhybka, nprehodila, nebo se poškodila a nešlo to přehodit, děkuji,
Děkuji za video. Když si říkal, že je snaha střídat trasy tak mě napadala otázka jak si řidič pamatuje všechny výhybky (myslel jsem, že se ovládají tlačítky v kabině). Konečně znám odpověď. :)
@@marekjenik Zas tak super těžké to není, protože dost zastávek je na jednom úseku, ze kterého nejde odbočit - já si to pamatuju právě podle jednotlivých tratí.
@@willyjeff85 Nevím co myslel jimmyM, ale napadá mě cedule OR, čočky, tj. signalizace speciálně pro tramvaj. Za mě bych rád viděl třeba preference, jak funguje stromeček a tak.
@@willyjeff85 Nádherné instruktážní video, ještě hezčí než video, co vše musí tramvaják sledovt. A s tím radiovým přijímačem, v jednom videu už o něm zmínka byla že? Okrajově tedy.
Celkem dobře vysvětlené, ale chybějí tam dvě důležité věci, návěstidlo výhybky ukazuje do jakého směru je výhybka postavena a dále ukazuje, že je zablokovana a UZAMČENÁ .. a řidič tramvaje se má před vjezdem do výhybky přesvědčit i pohledem na výhybky, zda je správně postavena a zda jazyky doopravdy doléhají k opornici.. jen pro doplnění :-)
Ale to video není určeno pro ty, co se chtějí stát řidičem tramvaje a musí znát terminologii a předpisy. To je určeno pro laiky, kteří chtějí pochopit, jak se ty výhybky ovládaj. Všechno ostatní je omáčka navíc, která patří do podrobnějších videí, které budou následovat.
A jak je to vyřešeno v případě, že mezi dvěma zastávkami je více jak jedna výhybka, např. mezi Malostranskou a Staroměstskou. Tedy např. jak ví linka 18, když jede do centra, že si na křižovatce Klárov dolní má hodit výhybku vlevo a pak zase u Staroměstské vpravo?
Nevím jak v Praze, ale předpokládám, že to bude stejné jako u nás v Plzni. Zjednodušeně: Blíží se tramvaj ke křižovatce a řadič křižovatky si buď přes trolejový kontakt a nebo datový příjmač stáhne z počítače vozidla, co je to za tramvaj, kam jede, kde je a jestli je zpožděná, teď už si to stahuje i z dispečinku. Na základě toho rozsvítí na oranžových tečkách směr, do kterého může tramvaj očekávat volno, řidič zároveň ví, že ho řadič SSZ zaregistroval. Těsně před padnutím volna se návěstidlo rozbliká a tramvaj dostane "zelenou". Stejně to funguje i u trolejbusů a autobusů, ale ty nemají samostatná návěstidla. Zároveň pokud se sjede na křižovatce například zpožděný autobus a nezpožděná tramvaj, zelenou dostane dříve zpožděný autobus. Snahou je, aby vozidla MHD nemuseli téměř vůbec stát na červenou, což se tady poměrně daří. Samozřejmě ve špičkách to funguje na rušných křižovatkách jen u tramvají, autobusy a trolejbusy stojí společně s auty v zácpě, jelikož BUS pruh jsme tu objevili tak před 2 lety a testuje se ještě v místě, kde nemá na preferenci až takový vliv.
@@tomasbenda372 A zvlášť tramvaje mají křižovatky, kde dostanou volno jenom když je nějaká přihlášená. Tam si to řidič musí hlídat, případně se přihlásit ručně.
V takových úsecích jsou tzv. překlápědla. Tedy IR senzory, kolem kterých když tramvaj projede, tak palubní počítač nastaví příznak pro další výhybku. Nacházejí se třeba mezi Albertovem a Výtoní, Výtoní a Podolskou vodárnou, Kobylisy a Střelničnou a pak také mezi křižovatkami na Palmovce. Zde: ctrlv.cz/1RxV - Ta krabička na tom sloupu je ono.
Měl bych všetečný dotaz. Jak je to s vysíláním radiového signálu v případě, že mezi dvěma zastávkami jsou dvě výhybky, ale každou potřebuji přestavit do jiného směru? Konkrétní příklad - linka č. 5 mezi zastávkami Lazarská a Myslíkova. V tomto směru jízdy hned za Lazarskou jedu vlevo a následně vpravo do Myslíkovy ulice. Tam je mezi těmi výhybkami nějaký "pomocný orientační bod" či jak to nazvat, za kterým se Apex přepne a začne vysílat signál pro správný směr na té druhé výhybce? Jinak díky za Vaše videa. Během mého letošního půlročního marození jsem jich hodně shlédl a coby fanoušek kolejové dopravy jsem si rozšířil obzory. Hlavně jako řidič motorového vozidla jsem z nich konečně pochopil to, co se mi v autoškole nepodařilo :D Nj, na jihu Čech je už 72 let nemáme... :)
Tohle pravda ve videu neosvětlil. Nicméně celkem logicky tramvaj musí v každém okamžiku vědět, k jaké výhybce se blíží, aby měla pro ni připravený správný požadavek. Z čehož vyplývá, že ta komunikace s výhybkou musí být obousměrná - počítač v tramvaji se musí dozvědět, že výhybku přejel, aby si nachystal požadavek pro tu další.
Můžu se tedy zeptat, jak se tedy stane, že si tramvaj takzvaně sjede z tratě? Je to chybou řidiče, nebo spíš tim, že se výhybky správně neprehodi? :)... Jinak opět super video, doufám, že budou přibývat další :)
Parkrat jsem to zazil ze ridic spatne odbocil, na starych tramvajich utikal dozadu a tam nekde u cisla tramvaje byla krabicka na řízení a uz se jelo zpet jinak tramvaj porad zvonila.
Takže pokud by tramvaják neohlásil další stanici a nezměnil se mu tedy příznak, tramvaj by odbočila špatně? Tedy, není to nijak z automatizované? Pořád to závisí na onom kliknutí tramvajáka? .. Jinak super video (Y)
Jsou tam dvě výhybky za sebou, protože se trať rozvětvuje do 3 směrů. L a P je pak označení jednotlivých výhybek. Přes L se jede rovně a doleva a přes P se jede rovně a doprava.
Ako to je, pokiaľ je medzi zastávkami viac než 1 výhybka? Musí vodič ručne "odhlásiť" prejazd po prvej výhybke, alebo je tam aj nejaká spätná väzba, ktorá automaticky zabezpečí, že električka začne vysielať povel pre nasledujúcu výhybku v poradí? Dík!
Jak je to s přejezdem výhybky při jízdě opačným směrem, kdy se 2 směry spojují v jeden - anebo když se na konečné 2 smyčky spojují v jednu trať? ...tam je taky rádiové přenastavování, nebo stačí jen pomalejší přejezd a okolek kola tramvaje odtlačí jazyk výhybky do směru, ze kterého tramvaj jede - teda pokud je výhybka nastavena pro průjezd z druhého směru?
Na sjezdových výhybkách se dodržují rychlosti do 30km/h při jízdě z přímého směru a do 15 km/h při jízdě z odbočky. Jinak okolky jazyky výhybky odtlačí, není to jako na velké železnici, kde tzv. "řezání výhybek" přízně zakázáno.
@@willyjeff85 tak trochu tě musím poopravit, zakázáno to vysloveně není, řekněme že při řádném výkonu dopravní služby by se to nemělo stát. Buď se jedná o chybu výhybkáře nebo o poruchu (to je, řekl bych, horší případ). U jízdy vlaku, který má standardně vlakovou cestu vždy zajištěnou, je to velký průser, byť se nic nestane, je to prostě kategorie VLAK - a tahle situace může teoreticky nastat chybou vlastního zab. zař, nebo chybou zaměstnance, kdy je zab. zař. ve výluce. No a pak je kategorie POSUN, který není vždy standardně zajištěn, a tam je to nejčastejc právě chybou obsluhujícího zaměstnance, prostě omyl. Pokud je výhybka tzv. rozřezná (a zároveň není uzávorovaná, což při posunu stejně být nemá - platí pro výhybky ovládané výhybkářem pákou ze stavědla), tak to obvykle skončí jen záznamem a výměnou pojistky, nebo výměnou úsmyčného kolíčku (kladka páky na stavědle se taky přetočí), a samozřejmě snížením osobního ohodnocení. Znám člověka, který rozřízl dvě výhybky během jedné posunové cesty. Pokud je to však výhybka NEROZŘEZNÁ, tedy obvykle ty nové a "rychlé" na modernizovaných tratích, které jsou kvůli délce přestavovány i několika motory, tak to fakt nechceš, protože poškodíš přímo výhybku "železo" a 4,5 násobek průměrné hrubé mzdy je jasnej (víš, vo co gou, viď 😬). Na závěr doplním, že u rozřezaných výhybek předpis předpokládá s Vmax 40km/z, pokud více, už se přes to nesmí jet do doby, než to zkoukne někdo oprávněný.
@@willyjeff85 Ještě doplním, že na tratích se zjednodušeným řízením dopravy a v obvodech některých dep je řezání dokonce zcela legální, jedná se o výhybky se samovratným přestavníkem, což není prakticky nic jiného, než tvoje zajišťovací. Výhybka se po říznutí po nějaké době pomocí pneumatického válce pomalu přestaví do základní polohy - jen pokud jede vozidlo s malým nápravovým tlakem, tak musí být z režimu samovratného přestavování vypnuta a přehozená růčo, jinak by se tam lehké vozidlo zaseklo, pneumatiku by nepřemohlo. Lehké znamená méně než 2 tuny, takže nějaký pracovní vozík za drezínu bych řekl.
Mám otázku, třeba si ji tři roky po vydání videa někdo přečte :D Vždycky mě zajímalo, proč je u tramvají potřeba, aby se ohlašování zastávek dělo manuálně? Tramvaje jezdí v ideálním případě po stále stejných trasách, tak proč ohlašovač zastávek není nastavený automaticky a nespouští se podle ujetých vzdáleností (např. plácnu Podolská vodárna - Výtoň 750 m, tak se ohlášení spustí samo po ujetí těch 750 m)? Tím by vlastně odpadl i trabl, pokud řidič zapomene zastávku ohlásit, čímž si může způsobit špatné postavení výhybky.
a ako funguje núdzové ručné ovládanie výhybiek, v prípade nejakej poruchy (napríklad porucha vysielača rádiového signálu na vozidle), automatika akceptuje ručné prestavenie, alebo "trvá na svojom" a treba ju najskôr nejako vypnúť?
Když do výhybky zasáhneme ručně (pomocí stavěcí tyče), dojde k jejímu zablokování, takže i když si bude palubní počítač říkat o jiný směr, výhybka se nepřehodí. Další tramvaj si může rádiově přehodit výhybku až po jejím odblokování.
Mně napadlo, co když jsou za zastávkou dvoje křižovatky, jak se to dělá? Nebo to nikde není, že by z jedné do druhé zastávky tramvaj přejela přes dvoje křižovatky?
Ovšem že je. V takových úsecích jsou tzv. překlápědla. Tedy IR senzory, kolem kterých když tramvaj projede, tak palubní počítač nastaví příznak pro další výhybku. Nacházejí se třeba mezi Albertovem a Výtoní, Výtoní a Podolskou vodárnou, Kobylisy a Střelničnou a pak také mezi křižovatkami na Palmovce.
@@klaxalk Projděte si Rezistorova videa. Na vaši otázku tam odpověď je. Řidič při náhlé výluce ručně odhlašuje zastávky právě kvůli výhybkám. Proto se musí zastávky odhlásit i když v tramvaji nikdo není. :)
To u nás v Ostravě si výhybky volíme sami stisknutím tlačítka "výhybka" dle konkrétní návěsti 0-Z kdy 0 je například rovně a není třeba ji volit a tudíž se volí jen Z, které bývá většinou do odbočky..
Jakmile se ohlásí nácestná zastávka (Palackého náměstí - Na Moráni), je-li výhybka rádiově ovládaná, automaticky se přestaví do požadovaného směru dané tramvajové lince. Např. lince 3 se výhybka přehodí na rádiově ovládané výhybce doleva po ohlášení nácestné zastavky. Výhybky, které jsou sjízdné z opačného směru se přehazují koly tramvaje. Např. výhybky u zastávky Výtoň (nábřeží a ulice Svoboda) linka 7 + vyjíždějící/zatahujíci tramvaje z vozoven: ÚDDP, Strašidelnice a Pangáč (Ústřední Dílny Dopravního podniku Strašnice a Pankrác)
@@Martin3559 No když jsou to 2 výhybky hned za sebou(třeba dolní Palmovka), tak jsem tam vždy viděl jen 1 příjmač, což by znamenalo, že se 2 výhybky ovládají jediným přijímačem. Když jich je víc za sebou tak by mi dávalo smysl, že tramvaj ten signál po přejezdu prvního přijímače změní na ten druhý požadavek. (Přejezd přes přijímač =změna/ukončení vysílání) Zajímalo by mě jak moc blízko jsem ke skutečnosti
1) Signál se přijme, výhybka nefunguje = Když se do výhybky dostane bordel. (Se sněhem si ještě elektrické vyhřívání výhybky poradí, ale na křižovatce s auty se tam může dostat sůl, štěrk,...) 2) Signál se nepřijme = porucha/nespolehlivost vysílače/přijímače. 3) Signál se neodešle = špatně ohlášená zastávka.
K radosti řidičů tramvají se to obvykle nestává v době, kdy je venku hezky, ale v počasí, kdy by psa nevyhnal. Rezistorovo přestavování výměny v průtži mračen, mám pocit že šlo o Ohradu, to je pokoukaníčko. Nejlepší je ovšem jeho návrat do kabiny okořeněný zpěvem "ááá studííí ááá"😂😂😂 Já bych bez pláštěnky teda nevylez, protože pak v tom promáčeným dojezdit službu, to bych nerad...
Měl jsem za to, že se výhybka přestavuje tlačítkem právě v okamžiku, kdy tramvaj projíždí sběračem pod návěstidlem přijímač rádiového signálu. Vždycky, když stojím na Lehovci a čekám na tramvaj, všímám si, že u přijíždějících tramvají se návěstidlo EOV aktivuje přesně v tento okamžik.
Škoda není trocha historie ohledně výhybek. Třeba když ještě přímo řidiči mačkali tlačítko pro přehození výhybky a když se netrefily tak museli vyjít ven a ručně ji přehodit.
Hele ja ti do toho nechci kecat, ale okolek neni to co drzi tramvaj (nebo cokoli jinyho) na koleji. To by tam (na tech kolech) moc dlouho nebyl. Ve skutecnosti je to kolo konicky = odvaluje se po vnitrni strane koleje. A prave diky tomu tramvaj jede po kolejich (jela by i bez okolku). Okolek tam je proto, ze tohle funguje, pokud je kolo i kolej vporadku a nejsou na kolejich zadny prekazky (typu nejaky sutr a pod), teprve pak nastupuj okolek, ktery zabrani vykolejeni. Na vyhybkach to funguje uplne stejne. Naopak, pokud se okolky do koleji opiraji, je to jednoznacna indikace toho, ze je neco spatne.
Pár takových výhybek ještě je (6 mám takový pocit). Hodně těch trolejových kontaktů bylo odstraněno v roce 2007 (podle webu prazsketramvaje.cz) www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041262
V teoretickém úvodu jsou dvě nepřesnosti. Za prvé - to co drží kolejové vozidlo na kolejích je hlavně kuželovitost kol. Kdyby okolky stále narážely do kolejnic, mnoho pohodlí a ticha bychom si neužili. (Jasně na tramvajové výhybce fungují.) Za druhé - pokud se nepletu jazyky u výhybek pojížděných po směru nejsou spojené (za mého mládí nebývaly).
Za prvé, takže okolek nedrží koleje v kolejích? Já bych řekl, že ano. Já neřekl, že je to jediná věc, co drží koleje v kolejích. V kolejích drží hlavně ta kola jako taková, to jsem také ve videu neřekl :D Takže spíš řešíte blbosti :D A za druhé, i sjezdové výhybky jsou obvykle spojené táhlem. Volných výhybek v síti tolik není. :-)
@@willyjeff85 S ručně přestavovanými výhybkami by to byla otrava, z válcovitými koly by se nedalo jezdit rychleji než krokem. cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_dvojkol%C3%AD#Popis_a_princip_fungov%C3%A1n%C3%AD A po směru pojížděných výhybek je jaksi z principu v síti jako pražská polovina. Rozumím, že video je o zacházení s výhybkami a palubním počítačem, ale úplná blbost to fakt není :).
No, a nenaráží snad okolky do styků v obloucích na velké železnici, kde ještě není bezstyková (nesvařená) kolejnice? I ten okolok samozřejmě kolo vede, a v době kdy ještě nebyly vignolové kolejnice, tak to bylo to jediné vodítko.
Pražská tramvajová síť NEPOUŽÍVÁ standardní železniční kolejový profil! Jedná se o pozůstatek z dob koněspřežky. Pražské tramvaje mají obruče kol rovné a na kolejích je drží pouze okolky!
