Praha hlavní nádraží (4/5): Hodnocení soutěžních návrhů 

00:00 - Úvod a zadání 04:11 - Plány soukromé společnosti na výstavbu v okolí Hlaváku 05:50 - Soutěžní dialog 12:40 - Tři finální soutěžní návrhy 13:47 - Další informace ze zadání soutěže 15:14 - Veřejně dostupné materiály odevzdané v soutěži k prostudování 18:08 - 1. místo - interpretace návrhu a komentář 41:58 - 2. místo - interpretace návrhu a komentář 46:33 - 3. místo - interpretace návrhu a komentář 53:01 - Závěr a výhled do budoucna 56:38 - Možný pátý díl s reakcemi na vaše komentáře

Hodina pana Gebriana? To beru jako pozdní dárek k Vánocům. 🤩

Dobrý den pane Gebriane. Jsem fanoušek železnice a viděl mnoho různých nádraží, jsem amatérský pozorovatel architektury a posledních 10 let pracuji jako projektant požární bezpečnosti staveb, a tak mě cosi nutí reagovat na vaše videa i na vítězný projekt. Jsem moc rád, že jste zmínil pár věcí, které se zase tak často nezmiňují (např. tu kašírku vizualizací - zásadně s polovičním nebo ještě menším objemem automobilové dopravy, bez reklam, bez české džungle dopravních značek, fasád zakrytých plachtami, bez vyšlapaných cestiček v trávě, bez hnusných odpadkových košů,...). Celá dřevěná konstrukce v exteriéru je sice hezká, ale z hlediska údržby noční můra. První co udělají, je, že všude nainstalují kilometry ostnů proti holubům nebo to celé zakryjí zespodu sítí proti holubům, která bude magnetem na prach a nepořádek. Tak konstrukce bude zespodu prakticky neviditelná a to prosvětlení na vizualizacích by měli stáhnout tak na 50 %. Co se týče požárních předpisů, tak je velmi pravděpodobné, že konstrukce bude muset být navržena s požární odolností 30 minut (vyhláška 23/2008, § 19). Toho samotná konstrukce nedosáhne, takže bude řešena požárním nátěrem. Ten jednak může změnit barvu (byť existují i čiré), ale hlavně znamená neskutečně složitou údržbu, protože takovýto nátěr se musí a) kontrolovat (1x ročně) a b) opravovat, resp. obnovovat. V praxi se používá na ocelové konstrukce, kde jsou ale konstrukce jednoduché tvarově a relativně přístupné. Tady to bude něco podobného jako nátěr Golden Gate bridge - skončíte s nátěrem na jedné straně a můžete začít znovu. Žádná vizualizace neukazuje pohled v noci. Jak se tam bude svítit? Protože střešní plachta je plně průsvitná a tmavé dřevo moc neodráží světlo, nepůjde použít nepřímé osvětlení (např. podél sloupů nahoru), takže se bude svítit shora dolů. A protože nádraží funguje 24 hodin a protože jsme na 50. rovnoběžce, bude se tam ve skutečnosti svítit většinu doby. Kde jsou svítidla, jsou také rozvody elektřiny a mraky dalších kabelů (kamery, zabezpečovací systém, informační tabule, požární čidla,...). V dřevěné konstrukci vevnitř to nepůjde, takže tam budou kabelové lávky - a tedy zakrytý pohled na konstrukci, další sítě proti holubům, ostny, prach a bordel. Nemluvě o tom, že lákadlo využít tu plochu komerčně (rozuměj pronajmout na stánky ve stylu dnešního stavu v dolní části haly) bude tak mocné, že mu do 5 let podlehne jakýkoliv regionální náměstek Správy železnic nebo kdo to bude mít vlastně v gesci. Takhle volný a čistý ten prostor bude akorát při stříhání pásky. A poslední poznatek - vypadá to jako hloupost, ale důvodem, proč se lidi mačkají v malém prostoru před odjezdovými tabulemi je ten, že správa železnic, která organizuje provoz na hlavním nádraží (nikoliv České dráhy!) není schopna vypsat nástupiště dřív, než nějakých 10 minut před odjezdem vlaku a nezřídka i méně. Takže nechcete logicky čekat někde daleko. Tím pádem nikdo pod tou pergolou nebude chtít trávit čas. Ti, co právě přijeli vlakem mají nějaký cíl, za kterým se z nádraží vydávají. A ti, co odjíždějí, budou čekat jako dosud nahoře u tabulí. Takže spodní část bude jen zastřešený chodník, který lidi použijí jen jako rychlou komunikaci směrem na tramvaj / centrum města anebo na vlak. Mám fotku z letní dovolené v Zürichu, kde je odjezdová tabule na nádraží, kde jsou vypsána nástupiště a koleje pro VŠECHNY vlaky odjíždějící v horizontu cca 50 minut (víc se jich na tu obří tabuli nevešlo). Pokud vím, že mi to pojede za 30 minut z 4. nástupiště, klidně si půjdu někam do blízkého okolí dát kafe, zastavit se ve stánku pro noviny nebo pití nebo si sednu jen tak na lavičku před nádraží, když bude hezky. Když to ale nevím, budu spíš postávat u tabule a zjišťovat kdy a odkud mi to pojede. Tohle je věc, kterou by měla správa železnic zlepšit už nyní. Výrazně by to oživilo spodní část haly a rozmělnilo ten permanentní dav u odjezdových tabulí.

Je málo lidí tak srozumitelných, citlivých, s vysokou mírou lidskosti ve své profesi jako Vy, pane Gebriane. Děkuji.

Ani jeden z těch návrhů mi nepřijde moc šťastný. Můj pohled je ale trochu zkreslený. Já pracuji přímo na Hlavním nádraží v infocentru u vstupů do metra. Už dnes je problém to, že v Nové budově dochází k tomu, že tam prostě táhne studený vítr, v zimě je tam šílená zima a v létě je tam šílené vedro (skleník). Zároveň taková malá zajímavost - za slunečních letních dnů člověk ví, že je 14:00 a 18:00, protože lomená skla odráží světlo úplně přesně do stejných prostorů. :) První návrh by byl pro nás jako pro zaměstnance katastrofou. Zažil jsem dobu, kdy místo drezíny na jihu a volného prostoru na severu, byly dva otevřené stánky. Vždycky mi bylo líto prodejců, kteří tam museli v i v -20C mrazech prostě stát. Já měl alespoň přímotop, ale stejně to moc nepomáhalo. To se velice často přehlíží - nesmí být pohled jenom ze strany těch, kdo budovu používají, ale i ze strany lidí, kteří tam musí prostě být celý den. Jejich zájmy by měl sice asi zastupovat zadavatel soutěže, ale realita je prostě úplně jinde.

To, že byl výběr jen ze 3 návrhů mi přijde opravdu zásadní. Z pohledu laika to na mě působí že se vybíral ne ten nejlepší návrh, ale ten nejméně špatný.

První tři díly této série bych pustil všem porotcům, náhradníkům i přizvaným odborníkům a pak bych vyhlásil novou soutěž.

Cením si opravdu kvalitního zpracování pořadu. Je důležité, že je tu někdo, kdo se věnuje veřejnému prostoru. ❤

Díky za vaši práci, váš čas a komplexní přístup k tématům. 10 let bydlím v Dánsku a musím souhlasit, že pergola není ideální nápad pro Čechy, kteří jsou velmi pohodlní, co se týče teplotního komfortu a klimatických podmínek. V návaznosti na předchozí díl série musím souhlasit, že množství a rozměry reklamních ploch je v Česku mnohonásobně. větší. Vždy mě to překvapí a všímám si, kolik pozornosti a energie to sežere, protože musíte vynaložit mnohem větší úsilí na to důležité. Což mi také připomíná, že v zahraničí je běžné, že máte ceduli odjezdů a příjezdů hned u vchodu. Často ani ještě nemusíte být fyzicky na nádraží a už si někde venku můžete přečíst za jak dlouho a odkud vám to jede.

Jsem starej šetřílek, neplatím za co nemusím, ale za toto jsem něco prostě poslat musel. V Praze bývám zcela výjmečně ale hala se mi vždy líbíla a tedy souzním s tím že by se měla v nějaké podobě zachovat nadále. I ten vítězný návrh mi připadá jako stylově něco navíc k secesi a těm sedmdesátkám, co k tomu úplně nesedne. Překvapuje mě že porota nezohlednila mnohé věci co p. Gebrian zmiňuje - snížení komfortu cestujících, velký zásah do nové haly, nevhodně zpracované přístupové cesty. A kdo by chtěl trávit čas v parku pod magistrálou si nedokážu představit - nebo možná ano, osazenstvo současného parku?

Wow, takto rozsáhlých a kvalitou nasáklých videí pana Gebriana chceme co nejvíc!🤩

42:00 Kromě toho, že je tato série skvělá a moc si jí vážím, chtěl bych rovněž poděkovat za to, že neopomíjíte (narozdíl od většiny naší společnosti) skutečnou identitu některých evropských národů. Může se to zdát jako maličkost, ale opravdu není. Gràcies!

Jsem skoro každodenní uživatel nádraží, když tam musím, zpravidla nedobrovolně, strávit víc času, tak korzuji po budově, nové i staré, i nástupištích, tak si dovolím pár postřehů. Kritika se nese na to, že při poslední rekonstrukci odsunuli pokladny "dozadu" a že při cestě zvenku k vlaku nejdete automaticky kolem nich, ale musíte si k nim "zajít". Jestli to autoři mysleli tak, jak to třeba v mém případě vyšlo, tak naopak smekám nad jejich prozíravostí. Za posledních cca. 10 let jsem vícekrát něco kupoval na nádraží v lékárně než kolikrát jsem si na hlaváku kupoval lístek. Stejně jako já má velká část cestujících různé traťové jízdenky a když je nemají, tak si lístky stále více lidí kupuje on-line (i když nejedu na traťovku, tak si lístek výhradně kupuju přes aplikaci v mobilu). A naopak pro ty, kteří si lístky chtějí kupovat na místě, tak mi přijde jako mnohem lepší prostředí ty uzavřené prodejní "kanceláře" jednotlivých dopravců, než jak na jiných nádražích, když si kupujete lístek a metr za vámi se valí davy. Ten vítězný návrh se mi vůbec nelíbí a věřím, že ho nikdy nepostaví. Třeba ta argumentace "dole se moc lidí nezdržuje, tak to otevřeme, a nahňácáme je nahoru, kde už stejně většina čeká, a aby se tam vešli, tak zrušíme komerční prostory". Ty komerční prostory mají nějakou funkci a přidanou hodnotu, na rozdíl od toho navrhovaného monumentálního schodiště, které i IPR v diskuzích připouštěl, že je spíše na okrasu, než aby čekali, že ho lidé budou hromadně užívat. Vidím, jak ty prostory jsou využívané a cestující o ně zjevně zájem mají. Třeba Billa je věčně narvaná, a to je to nejdražší Billa v Česku, protože společně s tou na letišti má vždy zboží jen za plné ceny, akce se na tyto obchody nevztahují. Ten prostor by potřeboval spíš rozšířit než redukovat. Ono je to logické - hodně dojíždějících dělá na různé směny, když přijedou do svého města, tak už může být zavřeno, nebo sice je otevřeno, ale tady mají půl hodinku, hodinku, kterou by jinak nevyužili, tak si nakoupí před cestou, než aby pak tím ztráceli čas doma. Chybí mi tam čekárna typu lounge. Když mi to jede za 5 minut (a zpravidla není vypsané nástupiště, protože to je velká bolest hlaváku, že to vypisují na poslední chvíli), tak jasně, stojím u cedulí, abych se pak hrnul k vlaku (já teda spíš, pokud to klimatické podmínky dovolují, stojím na nástupišti, odkud to jezdí nejčastěji, protože i tam je cedule s odjezdy, kde se objevují nástupiště, a kdyby to dali na jiné, tak i pak to mám blíž než lidé z haly), ale v případech, kdy čekám třeba půl hodiny nebo nedej bože hodinu, tak by se mi líbil prostor, který je od ruchu trochu oddělený, klidně se k němu musí i dojít, není na hlavní trase venku - pod odjezdovými tabulemi - nástupiště, je klidnější, dá se tam sednout, může se tam třeba koupit nějaké občerstvení (ale není to apriori přímo kavárna, kde byste si ho museli koupit), dá se tam nabíjet telefon, je tam wi-fi (sice to se stále dostupnějšími daty ztrácí trochu prioritu, ale i třeba kvůli cizincům), jsou tam obrazovky, na kterých vidím, kdy a odkud mi to jede. Myslím, že SŽ měla takto využít ty rekonstruované sály, které původně čekárnami byly, než aby je jednou za čas pronajímala k pořádání nějakých akcí - ostatně kolik firem a jak často si pronajme sál pro 300 lidí na nádraží?!

Dobrý den. Jsem z Brna, do Prahy jsem jezdil velice často a kvůli komfortu dětí nejčastěji vlakem. Takže hlavní nádraží v Praze znám docela důvěrně a všechna jeho zákoutí. Vylepšení slabých míst, rozvoj a zvelebení okolí si určitě zaslouží . Dění okolo vyhlášení výsledků soutěže sleduji docela intenzivně . V architektuře jsem naprostý laik, ale cítím se nesmírně potěšený totožným závěrem pana Gebriana, že pro Prahu a pro lidi by byl nejvíce vhodný ten třetí návrh. Je prostě pohledný, řeší celkové zadání a hlavně je praktický. No a na závěr to nejdůležitější. Kloukouk dolů, pane Gebriane, za Vaši práci, za Vaše srozumitelné názory a jak vše dokážete přetlumočit naprostým laikům, kteří jen mají zájem o věci veřejné. Moc děkujeme a těším se na další atraktivní a poučná videa.

Právě se vracím z nádraží. Prošel jsem celý okruh z celé série videí a splnil zadání o počtu sedadel v hale. Je jich přesně 80 tedy když připočtu odmontovanou jednu čtyřsedačku. Takže žádný šlágr. Jinak díky za celou sérii a obzvlášť za poslední díl. Taky se mi nejvíc líbí návrh třetí ale zajímalo by mě kdo další z těch pěti boural nebo nechal původní budovu.

Dobrý den, Adame, děkuji moc za zpracování celé série. Když vidím, jaká budoucnost čeká českou železnici a hlavně uzel v Praze, hodnotím celý přístup k rekonstrukci jako špatný. V rámci zadání a i předtím a v veřejné diskusi byla popsáno spousta problémů prostoru budovy i okolí a z mého pohledu ani jeden z návrhů ty problémy vlastně neřeší a spíše jen v hezkém kabátku se je snaží zamaskovat. Dokonce si myslím, že je lež to nazývat jako Hlavák, to je prostě rekonstrukce Vrchlického sadů a integrace tramvajové trati. Byl bych daleko raději, aby SŽ a IPR zvolili cestu drobných úprav, podle nějaké jednoduché koncepce navazující na rekonstrukci staré budovy, vznik nového přechodu. Vyřešili řádně nizkopodlažní vstup do Fantovy budovy v celé své délce. Uvnitř se následně otevřel prostor před podchody, kde neznám moc lidí, kteří rozumí logice 3 podchodů a v podstatě vždy vejdou do nějakého tak trochu náhodou. S tím souvisí zlepšení orientačního systému. SŽ tvrdí, že potřebuje zvýšit kapacitu. OK, ale tak může začít nyní tak, že vyčistí současnou budovu od věcí, co tam nemají nutně co dělat. Stačilo by, kdybychom nástupiště jako uživatelé železnice znali aspoň pár hodin předem a toky lidí budou vypadat úplně jinak. VRT a Nové spojení 2 a vlak na letiště budou ty zásadní projekty, které změní tok lidí, bez těchto projektů mi přijde jakákoliv rekonstrukce úplné vyhození veřejných financí. Za mě tedy nyní měl být následující postup: 1. Dokončit rekonstrukci Fantovy budovy, přidat přechod přes magistrálu a začisti příchod od Muzea. Kdybychom v tomto kroku odebrali magistrále 1 pruh a přidali stromy + třeba i ještě přechod u Opery, tak bych se vůbec nezlobil. 2. Detailně prozkoumat současnou odbavovací halu, eliminovat to, co tam je nyní nadbytečné, zpřehlednit prostor před podchody a lépe propojit Fantovu budovu a novou halu. 3. Přivést tramvajovou trať (to umíme udělat velmi rychle) Přitom vyčistit park v rámci nerovností a zvýšit kapacitu chodníků v parku. 4. Společně s přípravou na VRT, Nové spojení 2, vlak na letiště, používání tramvajové tratě i po dokončení kusu na Václavské náměstí pak podle potřebných standardů připravit projekt rozšíření nádraží, které dokáže přehledně odbavit všechny tyto nové vstupy. Spojit to zde i s developery, kteří se těší na to, až to budou moci zastavět. A ještě si dovolím jeden komentář. Myslím, že budoucnost prostoru hezky může ukázat takové demo "oázy" vedle budovy Národního muzea, která prošla zásadní rekonstrukcí, ale odříznutím magistrály a absencí jakékoliv vybavenosti je ten prostor úplně zbytný a hodnotu má díky tomu, že vedle je právě budova muzea. Pokud by někdo neprosadil vybavenost do Opletalovy ulice nebo ještě lépe přímo do parku v podobě nějakých drobných budov, co by sloužily jako takové huby, tak ten park bude skutečně jenom hluchým místem, které dostalo trochu facelift. Přeju hodně štěstí do nového roku 2024. Jan Šimek

Přes hlavák cestuji asi 12x ročně, asi 80% lidí tam vždycky vidím s kufry. Zbytek, asi 20-30% obyvatelé dojíždějící do/z Prahy, většinou s batohy či kabelkami. Návrh 1. Velké centrální schodiště uprostřed je pro mě nepochopení prostoru a jeho potřeb. Jakože impozantní schodiště svou velikostí, jakože zároveň plocha pro sezení. Kdo by chtěl sedět na schodech, které budou brzy špinavé, nehledě na to, že asi těžko potáhnete těžký kufr doprostřed schodiště jenom proto, abyste si sedli. Eskalátory chybí. (nejspíš). (Ostatně ty chybí i na nástupištích u vlaků. Turisté mohou vyjet nahoru, ale při příjezdu už musí využít schodiště a tahnout kufry dolů.) Druhý návrh mě nenadchnul vůbec. Třetí velmi zaujal a dokázala bych si jej tam představit. Využívá střešní plochu, přidává i nové stupně a využívá lépe prostoru a etáží. Za mě nabídne i naprosto krásný pohled na původní budovu i nové "náměstí" z plánované kavárny (noční vizualizace). čas 50:53 Ten podhled by určitě nenudil, jelikož by se bylo pořád na co dívat. Otázka: Bude možné využít prostor i pro nástup a výstup z auta, pokud by někdo chtěl zavést cestující autem k nádraží místo využití MHD? Odbočka z magistrály? Ponechává původní budovu s interiéry, aspoň se má člověk kam schovat, když potřebuje a ctí její kvality. Palec nahoru. Možná pokud by návrh obsahoval více barevných vizualizacích, či virtuální prohlídku, dokázal by možné lépe přesvěčit. Za mě nejlepší ze 3 návrhů.

Moc děkuji za Vaše videa k tomuto tématu. Bydlím v Dánsku 37 let a musela jsem se pousmát Vaší poznámce o severské odolnosti. To, že se v Kodani jezdí na kole za každého počasí je trochu i tím, že MHD v Praze funguje daleko lépe, než v Kodani. Můj muž je Dán a často mluví o tom, jak efektivní, přehledná a cenově dostupná pražská MHD je v porovnání s Kodaní. Mimochodem se mu dánský návrh vůbec nelíbí :-) Je to také o klimatu jako takovém. V Dánsku prší sice více a častěji, ale nejsou zde takové teplotní rozdíly jako u nás, typické pro vnitrozemí (sníh a mráz v zimě, vysoké teploty v létě). To si myslím je u dánského návrhu trochu opomenuto.

Dekuji za tuto skvelou serii okolo ‚Hlavaku‘. Opravdu si cennim Vasi prace, kterou jste s tim mel. Hodne stesti a zdravi do Noveho Roku Vam i Vasi rodine Adame!

Předně říkám, že jsem naprostý laik. Domnívám se, že věc dopadla "tak jak vždycky". Vizuálně sice vítězný návrh vypadá krásně, čistě, moderně, světově... Jenomže obrázky nejsou skutečností. Dělá to na mě dojem, že vyhrálo pozlátko vizualizací, nad kombinací praktického řešení a vizuálem místa. A možná byli i zahraniční architekti limitováni tím, že dost dobře neznají místní poměry a mentalitu. Když údržba prostoru nefunguje teď, nebude fungovat ani po rekonstrukci. Například, jsme mistry dočasných řešení, která jsou nastálo. Obávám se, že už za příliš krátkou dobu bude všudemožně páska, střešní folie bude sflikovaná po prvním větším větru, opatření proti holubům bude bobtnat, kabely budou přibývat... A jak moc ráda bych se mýlila. A pokud nebude k nádraží přímá cesta od tramvají upravena, bude vyšlapána. A poslední myšlenka. Jeden můj vysokoškolský vyučující (není architektem) říká, že "za to může zadavatel". V překladu, pokud je špatně (nedostatečně, příliš vágně...) zadání, nemůže z toho vyjít výsledek, který chceme a očekáváme. Dělá to na mě dojem, že jsme se octli v této situaci.

Nesmírně si vážím téhle práce. Přijde mi skvělý, kolik úsilí věnujete propagaci a osvětě v rámci svojeho oboru. Sám vidím výsledky ve svojem okolí. Přijde mi, že si dnes mnohem víc všímáme, co se kolem nás staví a jak se zachází s veřejným prostorem, co v něm vzniká a jak se udržuje. Mnohem víc "běžných" lidí o tom diskutuje a přijde mi, že to tu společnost kultivuje. Kdyby každý obor měl svojeho Gebriana, tak jsme za 20 let Švýcarsko na steroidech.

Celá přestavba, to je plánovaný pomník různých lidí, kterým ty peníze, ktete to má stát, nepatří. A to je gró celého problému. To je zasad i rozdíl mezi veřejným a soukromým investorem!

Předně díky moc za tuto sérii! Z mého pohledu to místo (Hlavák) potřebuje mnohem více zásahů, než návrh řeší. Z mého pohledu by měly změny tohoto soutěženého prostoru navazovat na mnohem rozsáhlejší změny okolo celého nádraží. Jenže to je asi příliš megalomanské. Pokud tedy už musíme přeskočit logickou posloupnost, volil bych nějaký návrh, který by počítal se změnami v budoucnu a byl by do nich "snadno" integrovatelný. Osobně vůbec netuším, jaké jsou plány s magistrálou, ale myslím si, že všeobecný cíl, by měl být přemístit ji jinam. Osobně bych ji nerušil a přesunul bych ji za nádraží, autostrádou nad koleje (tam kde plánuje PENTA svoji novou čtvrť). Přemístit magistrálu za nádraží by prospělo i Muzeu, kde by rovněž vedla až za ním (třeba nad sebou) a do staré trasy by se směr na Nuselský most vracel přes Čelakovského sady, které by tomu padly za oběť, ale to by podle mě bylo přijatelné (stejně je to takový ostrov nikoho a ničeho). Pokud bych tedy pracoval s ideálem, že magistrála jednou zmizí, nestavěl bych stavbu, která zakryje výhled na čelní stěnu nádraží s věžičkami. Počítal bych s tím, že jednou tu stavbu bude možné vychutnat z čelního pohledu. Ano, vítězný návrh tam má sice průhledy, ale za mě je ta střecha až moc megalomanská a zkrátka překáží ve výhledu na nádraží. Nicméně nápad se zastřešením přechodu tramvaj - hala se mi v obecné rovině libí, jen si myslím, že by ta realizace neměla být tak výrazná. Využívat střechu haly jako určité náměstí a pick-up pointy pro taxi apod. mi přijde vhodné a potenciálně dále rozvinutelné v momentě kdy zmizí magistrála. Co je pro mě zcela nepochopitelné je to, že vítězný návrh nepodporuje směr především na Václavské náměstí. Z mého pohledu hromada lidí z nádraží směřuje pěšky do absolutního centra (95% mých cest bylo takových), na metro A či bude směřovat na budoucí metro D. Jasně, bude tam nová tramvajová trať, ale čekat 5 minut na tramvaj a svézt se jednu zastávku na Václavák? To těch 5 minut raději půjdu pěšky. Opět - další rozvoj tohoto směru by mohl nastat po přemístění magistrály, rázem by se otevřel prostor před operou, před muzeem apod. a nádraží by na tento směr již bylo připraveno. Osobně si myslím, že prvek z 3. návrhu, kdy by do tohoto směru udělali 3. prosklený oblouk haly navazující vzhledem na již existující dvě staré haly nádraží, by to bylo skvělé řešení, které by bylo snadno rozpoznatelné a jasné. V ten moment si myslím, že by byl tento směr pro nádraží jednoznačně tím hlavním přístupovým. Nikoho nezajímá vyústění do nějaké Jeruzalémské ulice, která na to ani není a nebude připravena. Spojnice Václavák - Muzeum - Nádraží má být z podstaty věci "magistrála pro lidi". Takový nový pražský bulvár, zalomené prodloužení Václaváku... Hlavní přístupovou trasu bych skutečně vnímal jako tu severní a jižní. Směr na západ přes Jeruzalemskou pouze jako doplňkový. Do tohoto západního směru by se pak nabízelo umístit nějaké odpočinkové zóny / náměstíčka s tím, že by odpočívající lidé měli před sebou čelo nádražní budovy. Severojižní (vertikální) směr by byl směrem shonu, spěchu s prioritou odbavení a přepravení se z místa A na B a západně-východní (příčný) směr by byl směrem uvolněnějším nabízející odpočinek či vyžití.

Úžasné! Pane Gebriane, tuhle sérii by měli shlédnout všichni porotci i náhradníci, je snad ještě lepší, než série o panelových sídlištích, a ta byla skvělá! Hodina videa, kde jste vysvětlil svůj pohled na věc, který je racionální a mistrně rozvedený do detailu, určitě bych ráda shlédla podobně laděná videa od vás, díky za pozdní vánoční dárek👍😍 Je těžké vypíchnout ty nejlepší postřehy, protože tím je skoro každý z nich. Asi najvíc mě zaujala vaše dánská vzpomínka - vidím to okolo sebe v Oregonu denodenně. Tady nikdo nenosí deštník, i v lednu lidé chodí klidně v žabkách a kraťasech a tričku, přičemž já mám na sobě bundu. V ČR takováhle hala-nehala bude pro většinu obyvatel akorát pro zlost. Dále poznatek, že vítězný návrh je generický a mohl by stát všude, což je tak trochu škoda. Skvělá je i poznámka o vizualizaci a o tom, že Vrchlického sady už z podstaty umístění nikdy nebudou místem, kam lidé budou chodit relaxovat a korzovat různými zakřivenými cestičkami, které jsou vidět v prvních dvou návrzích. To se zkrátka nestane. A údržba? Velmi dobře je stav podobně složitě konstruovaných staveb po letech užívání vidět na vašich starších videích o všelijakých překombinovaných autobusových terminálech a stanicích metra. Tak to prostě je. Ještě bych doplnila jednu věc, která se týká zprůchodnění do Fantovy budovy - nápad je to hezký, nicméně nevidím důvod to reálně používat. Z prvního nástupiště (alespoň co pamatuji, možná je to dneska jinak), jezdily akorát nějaké "couráky" do pražského okolí. Rychlíky, pendolina atd. vždycky někde od třetího nástupiště dál. Tudíž když hypoteticky vystoupím z tramvaje, je nesmysl jít po schodech nahoru, přejít magistrálu, a pak opět muset dolů do podchodu a následně z něj zase na nástupišti ven. Většina cestujících si tak jako tak vybere jít rovnou z parku do odbavovací haly a postupně se dostat až na nástupiště, tzn. jít pořád jen "nahoru". Už ty pokladny, kam se musí o trochu dolů jsou otravné... Přeji vám šťastný nový rok, díky moc za záslužnou práci, kterou děláte, a moc se těším, co si na nás fanoušky přichystáte dál! Jste super!👍👍👍

Jakožto někdo kdo na nádražích často čeká hodiny a hodiny tak fakt že se zmenší vytápěná plocha by mělo za mě automaticky vítězný návrh diskvalifikovat. V zimě už nyní velmi často i v dolní části stojí hlava na hlavě (a sedí různě na zemi). Návrh by měl umožnit lidem se rychle dostat na vlak, možnost čekat na vlak v teple a mít možnost si sednout a to celé v prostředí které je čisté, nerozpadá se vám pod rukama a které je otevřené s velkým množstvím přirozeného světla. Krom možnosti rychle se dostat na vlak nic z toho vítězný návrh nesplňuje (klidně se vsadím že pokud se to ostaví tak ta dřevěná konstrukce se velmi rychle stane nebezpečnou jelikož se začne rozpadat)... Tak si říkám kolik z těch lidí v porotě pravidelně cestuje vlakem a je nucen čekat dlouhé hodiny na přestup v zimních měsících (nebo si opravdu myslí že lidi na nádraží přijdou a okamžitě odjíždí?)

36:40 Normálně tam měli loupnout bezďáka na lavičce a do křoví nakreslit borce co si perou do žíly 😂😂

Celá série byla úplně skvělá, a čtvrtá epizoda to celé posouvá na ještě vyšší úroveň. Vůbec mi hlava nebere, jak dokážete tak citlivě a geniálně do této úrovně detailu vystihnout tolik skvělých myšlenek a reakci. Jsem nadšený!

Díky za tenhle seriál. Té nové budovy je opravdu škoda. Jako u většiny staveb stačí jen vyházet vše, co tam bylo dodáno později a obnovit původní záměr architekta. A podle mě v dolní části haly zas tak málo lidí nečeká, jen jsou rozprostření do daleko většího prostoru. Ty postřehy o jiné mentalitě a vlastnostech prostředí jsou skvělé. Hlavně u infrastruktury mi připadá, že z čím větší dálky tým je, tím je návrh méně funkční a týmy, které místo dobře znají jsou schopní zbavit ho jeho slabin a ne vytvořit další.

Děkuji za tuto sérii. Zvlášť velký dík za to, že jde opravdu do hloubky a bere to doopravdy ze všech stran. Diskuzi a vizuály nového (ne)štatsného hlaváku sleduji na stránkách IPR a nad vítězným návrhem mi zůstává trochu rozum stát. Nechci opakovat to, co již bylo řečeno, o povětrnostních vlivech apod, ale jen zmíním pár mých postřehů: - Skleněné věže. Všechny tři návrhy počítají se zachováním skleněných věží nicméně vítězný návrh je ponechává kompletně bez funkce. Jen jako stojící struktury. To mi příjde jako naprosto levná cesta, jak říci: "my si vážíme původní budovy" aniž by architekti museli věnovat nějaké usíli tomu, je zapojit do okolí. Skleněné, bezúčelné stavby v okolí hlaváku se stanou velmi rychle ilegalní plakátovací plochou, veřeným zádchodkem a místem hromadění odpadků. Vzhledem k tomu, že návrh chce ubourat dobře půlku současné haly mi toto rozhodnutí, ponechat ty vežě, jako naprosto zhůvěřilé a odtržené od reality dopravních uzlů tohoto typu. - Možná to nebylo v zadání, ale vítezný návrh (ale vlastně asi i ty ostatní) nijak nerozvíjí současnou Fantovu budovu. Ano, přivede tam předchod, ale to je vše. Nepřináší nějaký nápad jak lépe využívat starou budovu. Tím, že ke všem nástupištím je potřeba jít tunely ta stará hala pozbyla svého původního účelu už dávno, ale potřebovla by nějaký funkční účel nový. Podobně jako jste zmínil nádraží proměněná na galerie. Takhle budeme mít pouze chráněnou památku, kterou je potřeba udržovat (což se bude dít stylem, jednou za 20 let to opravíme jinak to necháme chátrat), kam normální človek nebude mít důvod se zatoulat. Tohle pak navazuje na třetí bod. - Často zmiňujete, že park kolem hlaváku je místo, kudy lidé spěchají na vlak a nemají čas a ani chuť se tam zastavit. To si myslím, že není úplně pravda. Je typ lidí, co doráží v předstihu a pro klid duše chtějí být na nádraží raději dříve a pak tam chtějí počkat, s vědomím, že vlak stihnou a stačí popojít pár kroků. Například si zpřijemnit si čekání procházkou/posezením v palmovém háji jako v Madridu nebo nakouknutí do galerie jako ve Francii. Tohle navazuje na můj předchozí bod v tom, že ty návrhy neřeší budoucí funkci staré budovy. - a tím se dostáváme k poslednímu bodu. A to právě místa na čekání. Jak velmi dobře zmiňujete, počet laviček v krýté části současné haly by se dal spočítat asi na prstech rukou. Vítezný návrh vylepšuje tím, že místa k sezení budou vystavena povětrnostím vlivům a tak tím bude hnát lidi dovnitř provozoven, kde se ovšem čeká a sedí za peníze/konzumaci. Druhý návrh má jen na jedné vizualizaci pražské žídle/stolky, jako nějaký doplněk, co se tam kdyžtak hodí. Vnitrní hala zeje naprostou prázdnotou a připomíná víc než co jiného defenzivní architekturu, která má jen bránit lidem trávit čas ve veřejném prostoru nebo jim to alespoň co nejvíc znepřijemnit. Třetí návrh pak má pražské židle/stolky jen pod střechou vystavéné povětrnostím vlivům (jako by si vzal to špatné z obou předchozích návrhů) a velmi snobsky vypadající "lounge" s klavírem odkud lidé cestující první třidou mohou sledovat hemžení plebsu pod sebou. Takový letištní salonek pro držitele zlatých a platinových visa karet. Ani jeden z návrhů nepůsobí tak, že by se architekti zamysleli nad tím, kde to bude (to je zmíněno ve videu) a pro koho to má sloužit. Pro jaký národ, v jakých povětrnostních podmínkách, s jakými požadavky. To že to neřeší architekti, kteří pocházejí z Dánska nebo Španělska je jedna věc, ale že to nezohlednilo 95 porotců a poradců je zarážející.

Pán Gebrian, opäť parádne video. Veľmi sa mi páči, že viete laikom vysvetliť problematiku architektúry a urbanizmu a tiež usmerniť myšlienky, otázky a prístup laikov. Vaše videá sú veľkým prínosom pre spoločnosť. Zvyšujú záujem, vnímavosť a kvalitu odozvy spoločnosti na verejné dianie.

Tak musím konstatovat, že mám stejný názor ohledně třetího projektu, že z těch tří je nejlepší. A dovedu si představit, proč nevyhrál. Jako vždy šlo o peníze.😢 Nejspíš si někdo celkem oprávněně myslí, že na pergolu nebudou muset roky sáhnout. Lidi budou tahat kufry po schodech a ušetří se za údržbu eskalátorů a výtahů. Prostor bude otevřený, takže z něho nebude muset placená ochranka vyhazovat opilce a peníze za klimatizaci se ušetří a za osvětlení. Ach jo.

Pečlivě jsem si prostudovala jednotlivé architektonické návrhy a mám k tomu pár myšlenek. Je mi velice sympatické, že tramvaj, která míří až k hlavnímu nádraží, zajede až pod zastřešený prostor. Odpovídá to české pohodlné povaze a snaží se vás co nejvíce přiblížit odjezdovému nástupišti. Je škoda že v tomto návrhu se nevyužila příležitost nového zastřešení, které by svou otevřenou ocelovou konstrukcí připomínalo hlavní odjezdová nástupiště. To se mi líbí na posledním, třetím soutěžním návrhu. Pro mně, jakožto pro uživatele, bylo vždy neskutečně příjemné dojet právě pod tuto obrovskou a velkorysou konstrukci. I když byl venku chlad, tak pod touto konstrukcí nikdy takový nepříjemný chlad nebyl. Byl zásadní rozdíl, když jste dojeli na poslední koleje nebo pod tuto halu. A nová dřevěná otevřená konstrukce mi připomíná právě tato studená poslední nástupiště. Je ve své podstatě i stejně daleko od místa, kde se nejvíce shromažďují lidé. Hlavní problém dnešního nádraží je nepřehlednost prostoru. Lidé se opravdu hromadí v jednom místě, protože z jiného místa není jasně patrné, kam se máte přesunout. Prostor není jasně čitelný. A pokud už z nějakého místa tabule jsou čitelné, nemáte možnost si tam sednout a vyčkat na příjezd vlaku. Lidé, kteří se hromadí na horním nástupišti, nejsou pouze lidé, kteří spěchají, jsou to mimo jiné i lidé kteří cestují s větším množstvím zavazadel a chtějí si v klidu sednout a počkat na příjezd vlaku. Tito lidé tráví na nádraží nejvíce času. Přijedou dříve právě i kvůli množství vlastních věcí, které potřebují přepravit. Když jsem se dívala na tento vítězný architektonický návrh, přišlo mi, že tento problém s nepřehledností prostoru nebyl vyřešen. Odjezdové tabule sice přibyly u vstupní části, ovšem tato část bude pocitově studená a lidé se zde stejně nebudou chtít zdržovat. Navíc jsem si jistá že i právě z tohoto důvodu dojde i k umístění komerčních prostorů a prostor znova nebude o nic více čitelný. Lidé si budou chtít zalézt tak, aby byly v nejméně nepříjemném prostředí. A čitelný odjezd vlaků je zásadním parametrem. V poslední řadě naprosto souhlasím s tím, že pro české prostředí, není tento konkrétní návrh dřevěné konstrukce vhodný. Souhlasím s tím, že je složitě udržovatelný a vzhledem k charakteru napojení střešní konstrukce na sloupy, budou opravdu muset řešit problém s ptactvem a tvorbou hnízd. Každé takovéto opatření už bude ničit jednoduchý a čistý tvar konstrukce. A souhlasím s tím, že dřevo, které bude vystaveno vnějším podmínkám, opravdu bude v našem neudržovaném prostředí trpět.

Můj pocit je, že první dva návrhy přišly s přístupem: "Dobrá, splníme požadavky zadání nějakým minimálním akceptovatelným způsobem. Pak je ovšem naše hlavní priorita vrazit tam novou velkou výraznou dominantu, kterou se tam podepíšeme a se kterou vyhrajeme pár architektonických soutěží." A nějaká praktická použitelnost jde bokem. Třetí návrh se snaží více věcně a prakticky řešit co se na nádraží děje, ale ne úplně perfektně jelikož naráží na limity zadání (vybrané území a pořebu zachovat park). Možná je ale jedno co se tam postaví, jelikož se obávám, že za pár let v současné úrovni péče z toho zbyde zřícenina prorostlá náhodnými obchody a reklamními cedulemi.

U třetího návrhu těžko bude střecha fungovat, výškové úrovně fungují těžko, to se za minulého režimu vyzkoušelo hodně. Žádné přirozené cesty by tam nevznikly, takže by to dost možná byla zase mrtvá zóna. Bojím se, akorát přidává nová struktura, aniž by se některá ubrala a výsledek je spíše taková slepená směs všeho - co by se tam přidalo příště? Máte určitě pravdu, výsledná údržba je zásadní. Viděl teď třeba všemi oblíbený Trojský most a ten už také uvadá. Všechny možné žárovky, které byly v zábradlí (ano, vlastně zbytečné, ale tvořily to hezké nasvícení) už dnes nesvítí, je dobré srovnání i z obou stran, kde od zoo je jedna řada téměř celá neosvětlená. Škoda, bylo to hezké, ale asi je potřeba si přiznat, že 100% údržba by byla příliš drahá

Boží série, kterou jsou absolutně hltal. Pro mě nejzajímavější kousek z české videotvorby na RU-vid v tomto roce.

Velmi se mi líbil celý rozbor, mám podobný pohled na věc, hlavně co se týká následný ůdržby. Chyběla mi pouze zmínka o bezbariérovosti, takové velké schodiště je jen pro mladé bez kufrů.

Když jsem viděl poprvé na internetu ten návrh, tak jsem myslel, že je to vtip. Spíš mi to připomíná nějakou moderní restauraci se zahrádkou.

Děkuji za zhodnocení a i za celý seriál. Jste úžasný 👍

Osobně 3. Návrh vnímám jako návrh někoho kdo nějakým způsobem přemýšlí nad fungováním vlakového nádraží u nás, a velmi na něm oceňuju přístup z hlavních cest pro pěší,a zpusob zachování původní odbavovací haly je podle mě osobně takového stylu že se snaží lidem ukázat a zpětně docenit tuto budovu namísto toho jí přímo demolovat, děkuji za video

K Hlaváku se chodí nejen z boku, ale i Jeruzalémské od Jindřišské. A řekla bych, že tím směrem míří dost lidí a to vč. těch, co chtějí taxík.

Mám vaší tvorbu velmi rád, protože často upozorňujete na věci o kterých se nejenom nemluví, ale v moha případech ani většinu lidí nenapadne nad nimi přemýšlet. V některých názorech se společně shodneme a v jiných zase ne, což mi přijde samozřejmě v pořádku. Někdy za tím může stát můj odlišný názor na některé věci, či odlišný vkus a někdy to, že vy máte do daných problémů výrazně vší vhled než já. Kupříkladu mě mrzí, že jste více nerozvinul svůj názor týkající se výběru materiálu (dřeva) a údržby. Za mě dřevo, když je opatřeno správnými nátěry, tak může vydržet v dobrém stavu velmi dlouho. Jinak by se v jiných zemích nevyužívalo ke stavbě výškových budov. Rozumím, že údržba dřeva může být o něco nákladnější než jiných materiálů, ale opravdu by byla údržba celé stavby výrazně dražší než staveb ze zbylých dvou návrhů? Vítězný návrh přece obsahuje výrazně méně zákoutí a ploch se kterými přijdou lidé do kontaktu. Opravdu je tedy v porovnání se zbylými dvěma návrhy údržba vítězného návrhu o tolik náročnější, či dražší? Děkuji za případnou odpověď a doplnění.

Vítězný návrh se z vizualizací a prezentací tváří, že se jedná o udržitelnou architekturu 21. století. Když ovšem uvážíme, že se kvůli tomu musí zbourat polovina stávající budovy ze 70. let (která ostatně prošla před deseti lety nákladnou rekonstrukcí), kolik betonu a oceli se kvůli tomu musí složitě demolovat, a kolik tun dřeva následně padne na výstavbu pergoly, nepřipadá mi to jako udržitelné chování. Stejně tak mě mrzí, že v CAMPu rádi sledujeme výstavy o poválečné architektuře a pak jen mlčky přihlížíme tomu, jak z Prahy mizí jedna brutalistní stavba za druhou. Nehledě k tomu, že toho dříve nebo později stejně litujeme. Na závěr bych už jen dodal, že se autoři vítězného návrhu nejspíše inspirovali volebním programem Šimka a Grossmanna: "...Zamezit návalům v podzemní dráze tím, že nebude..." Jinými slovy "Zamezme tlačenicím v hale tím, že se jí zbavíme, lidi se venku před nádražím tlačit nebudou a tím pádem bude po problémech." Takhle vítěznou podobu návrhu chápu já a přijde mi strašně smutné, že namísto toho, abychom té hale pomohli odstranit její problémy, tak jí úplně odstraníme a nahradíme ji něčím novým. To za mě prostě není správný a udržitelný přístup a chování k architektuře jako takové teprve ne...

Děkuji za rozbor. Velmi s Vámi souhlasím a rozšířil jste mi mé poznatky. Trochu mě mrzí, že jste se nevěnoval interiéru a tomu, jak se budou lidé pohybovat uvnitř. Nevím, jak se tam těch plánovaných 200 tisíc cestujících denně vejde. Sice se uvolní a rozšíří horní patro nové haly, ale zmizí ten spodek a už nyní je tam nával. Také se nezmiňuje jak bude propojena Fantova hala s novou halou,, jaká bude motivace do Fantovy budovy jít. A absolutně nechápu motivaci lézt po širokém schodišti nahoru na přechod. Kolik lidí skutečně k magistrále půjde. Nerozumím tomu návrhu, rozumím však přechodu. Nerozumím ani klikaté příchozí cestě od severu, či jihu

Osobně mě ta dřevěná konstrukce až tak nevadí i když taky považuji návrh který se umístil na 3. místě za mnohem lepší. Čemu ale vůbec nerozumím je redukce zateplených čekacích prostorů. Počítá se s intenzivnějším provozem, ale kapacita u centrálního tunelu již dnes není postačující. Jako dobrovolník pomáhající uprchlíkům strávila jsem během loňského roku spoustu hodin v prostoru u pokladen ČD, obzvlášť o víkendech a musím říct, že i v “neoblíbených” prostorech v přízemí je občas narváno. Další věc která mi hodně vadí jsou vstupy do metra, obavám se že ve staničních prostorech bude foukat ale nedokážu říct jestli mám v tom pravdu či nikoliv.

Dakujem za celu seriu. Robite skvelu sluzbu spolocnosti. Neprestavajte a drzim palce do buducnosti a vsetko dobre do noveho roku.

Pane Adame smekám. Kdyby vás bylo víc život by byl hned jednodušší.Držím vám palce i na nohách ať jste slyšet až na samý vrch. Jinak všechno néj do nového roku.

Jsem ráda, že jsem si poslechla tento pohled na návrhy na "Hlavák". Hned je vidím v jiném světle 👍....taky jsem se původně přikláněla k impozantnímu severskému návrhu, ale po shlédnutí všech čtyř videí🤔 jsem dost přehodnotila věci. Navíc ten třetí návrh má nejvíce možností kam si sednout což považuji za klasický problém všude možně v ČR .-)

Diky za ta kvanta prace a pohledu. S jednou veci ale nedokazu souhlasit a vlastne me to ve vsech ctyrech dilech az iritovalo - nova odbavovaci hala (ta ze 70. let) je naprosta, totalni obludnost! Odporny, tmavy, chladny, neutulny, priserny misto. Nenavidim ji a nechapu, co na tom vidite. Ja jsem extremne rad, ze pujde k zemi. Co ale vymyslet misto ni.. ten vitezny navrh ma mnoho chyb, s vami souhlasim. Ale treba ten treti navrh, vami opet adorovany, mi prijde jako skolacka hricka, ktera s moderni architekturou nema vuuuuubec nic spolecnyho. Takze ve vysledku jsem za vitezny navrh rad.

Zdar, díky za skvěle zpracované téma, které se evidentně dotýká nás všech. Pokud by opravdu vznikal ještě pátý díl série na téma reakcí nás, diváků, tady jsou moje reakce (týkají se vítězného návrhu): 1/ co se bude dít, až udeří 40 stupňů Celsia, jak tomu teď bývá v létě (zdá se mi, že navrhovaná pergola se zastíněním proti slunci příliš nezabývá; 2/ co se bude dít s vodou v momentě, kdy přijde v posledních letech ona tolik obvyklá nadprůměrná průtrž mračen? Možná jsem nedával pozor, ale nezdá se mi, že hospodaření s dešťovou vodou je u vítězného návrhu nějak výrazněji řešeno.

Prosím, mohl byste v budoucnu udělat díl o tom jak se mění projekty od vyhrané soutěže do realizace ?

Chtěl bych se zeptat, zda se u soutěžních návrhů řešila bezbariérovost. Na vizualizacích Šťastného Hlaváku vidím schodiště, ale žádné výtahy.

Souhlasím s Vámi, 3. návrh nezasahuje do původní burtalistické architektury nejméně, ale zároveň na odbavovací halu přidává moderní odkaz. Způsob prezentace je geniální, decentní, ale stále srozumitelný. Je škoda že nevyhrál, zřejmě je "světová architektura" je již jinde.

Díky moc za skvělou sérii! Tohle je úplně jiný level než všechny dosavadní komentáře, a že jsem jich nečetl málo. V podstatě s tím hodnocením souhlasím, jen mám dva dotazy: - Jak se díváte na způsob, kterým 2. a 3. návrh (ne)řeší vztah k magistrále? - Je nějaký rozumný důvod, proč ten 3. návrh nemůže být souměrný -- proč obě přístavby nemají stejný tvar?

Díky moc za serii :-) . Jako statik jen musím říct, že opravdu nevěřím tomu, že ta dřevěná nosná konstrukce bude nakonec v reálu vypadat tak, jako na těch vizualizacích :D

Díky za celou sérii a srozumitelné podání mnoha argumentů, které si my laikové vůbec neuvědomujeme.

Hláška: zvláštní nepravděpodobná scéna jako kdy někdo cvičí jógu v Sherwoodu... :D :D :D :D

Díky za video. Nezapomeňte, že na nádraží se nechodí jen odjíždět, ale že se tam i přijíždí :-)

Skvělé video, vašemu povídání delší formát videa jen prospívá, více takových prosím :)

Vaše zhodnocení vítězného návrhu je velmi dobře zargumentované. Co ale opravdu nechápu je, proč podobných závěrů nedosáhlo těch 98 lidí v rámci komise...

Skvělá série, hlavní nádraží je důležitá stavba, takže si zaslouží širokou debatu, díky za ni! Za mě jedině první návrh dává vyniknout secesní budově (velkým schodištěm vedoucím k budově a průhledy skrz pergolu). Je to řešení, které je zapamatovatelné a poměrně originální, otevírá prostor haly do všech směrů, dobře integruje metro i tramvaj. Třetí návrh působí trochu jako dort od pejska a kočičky, příliš trvá na zachování NOH, přilepuje k ní nové dvě haly, které stejně původní budovu degradují.

Mě se taky nejvíc libí ta varianta č.3. U tý první se mi nelíbí jak uřízli starou halu a to, že člověk musí ze zastřešeného objetku vyjít ven kde je nafoukáno vše možné i zima a pak jít do metra. Jinak souhlasím s panem Gebrianem i ohledně ostatních vítek.

Za sebe musím říct že je největší škoda že se těch návrhů posuzovalo pouze tolik, 3 návrhy pro takto důležitou stavbu mi přijdou žalostně málo. Vede to podle mě k tomu že se nevybírá to nejlepší, ale pouze se volí nejmenší zlo a to z dlouhodobého hlediska není správně....

Díky za super sérii. Mám pocit, že ta vysoká venkovní pergola je tam spíše pro efekt - aby to působilo jinak, zajímavě - funkci ochrany před povětrnostními vlivy plnit moc nebude - při takové výšce a otevření do tří stran ani plnit nemůže. Budovat něco takového mi přijde jako mrhání prostředky. Máme zde v současnosti dvě architektonicky velmi kvalitní budovy. Problémem je především údržba a stav okolí. Prostředky by se měly vynaložit tímto směrem, ne do stavby něčeho nového, na první pohled velkolepého, co za pár let skončí ve stejně špatném stavu, v jakém je nádraží nyní, protože přístup k péči o nádraží se nezmění. Jinak... problémem těchto tří návrhů je, že ani jeden z nich není zdaleka ideální a víc jich není... Přijde mi hrozné, když je pak zadavatel v podstatě nucen investovat do projektu, který zkrátka není to pravé... Vybírat si menší zlo, když to má stát 2 mld. z veřejných rozpočtů, není ok. Myslíte, že byste se mohl v nějakém budoucím videu podívat na problematiku brněnského hlavního nádraží - současný stav + zhodnocení vítězného návrhu na nové nádraží? Moc děkuji a přeji vše nejlepší do nového roku.

Překrásný návrh, děkujeme za rozbor

Nemyslím si, že porota soutěžního dialogu je poslední instance. Pokud bude veřejnost s návrhem zásadně nespokojená, tak se nepostaví. V metafoře o demokracii a právním státě porota není ani vládou. A i vláda odpovídá parlamentu a ten zas voličům.

díky za tuto sérii. pokud by byl pátý díl, zajímalo by mě: propojení tramvajové i pěší mezi Hlavním a Masarykovým nádražím (na této trase denně přechází mezi nádražími mnoho cestujících, pro cizince je to v současnosti významně nepřehledné) a na 2 ze 3 návrhů nebylo pěší propojení řešeno - bylo toto propojení součástí zadání (jak)? možnosti napřímení nové tramvajové trasy (zatáčky tramvajový provoz významně zpomalují, zejména ostrý úhel na odbočce z Vinohradské mi připadá zbytečný) další postup IPR - bude vítezný návrh realizován ve formě vítězné, nebo bude ještě upravován, jaké úpravy jsou možné a jaké ne, časový horizont realizace, existuje možnost nerealizovat?

Děkuji panu Gebrianovi za pěknou analýzu. Já nechápu jednu věc. Teď po magistrále projede ohromné množství aut. Ta auta tam nejezdí proto, že je to nějak baví. Často tam stojí dlouhá kolona. Je tedy jasné, že prostě jinudy jet nemohou, když jim to stojí za to tu kolonu vystát. Bez vyřešení této dopravní situace nemá vůbec cenu nějakou rekonstrukci dělat. Dále ani jeden z návrhů neřeší parkoviště. Z Hlaváku odjíždí hodně mezinárodních vlaků, je to něco jak letiště. A hodně lidí tam doveze nějaký příbuzný autem, pomůže s zavazadly a za nějakou dobu odjede. No nebo naopak je přijede vyzvednout. To je prostě princip cestování a k tomu vlaky slouží. Ale bez parkoviště bude využitelnost tohoto nádraží mnohem menší. Řekněme ergonomie nebo užitná hodnota se významně sníží. To nikomu nevadí? Takže mně se nelíbí žádný z těch návrhů a ten co vyhrál je z nich nejhorší.

Jsem po úrazu nohy nucenej sedět před obrazovkou více, než obvykle, a někdy mám pocit, že už mi jdou na nervy ty politické debaty, různé opravdu nudné, nezajímavé až rozčilující videa na nízké úrovni, ty různé, hrozné války - prostě jen rychle listuji nadpisy a hledám něco, co opravdu duševně něco dá - a díkybohu, můžu se spolehnout na Adama Gebriana, sleduji jeho opravdu zajímavé témy a poslední díl minisérie o pražském hlavném nádraží mě taky nesklamal. Děkuji mockrát pane Gebriane a přeji mnoho pracovních úspěchů, hodně štěstí a zdraví do Nového Roku! Dr.František L.

Budu reagovat jako naprostý laik! Jsem z prostředí gastronomie a architektura a veřejný prostor je jen zajímavost, která mě baví. Adama sleduji od prvních chvil na webu. Dá se vlastně říct, že on je ten člověk, který to ve mě probudil. Dříve to byla jen posedlost secesní architekturou. Byl bych schopný letět do pro mě nudného Bruselu jen proto, abych viděl práce Victora Horty. Tím chci vlastně říct, že nejsem fanoušek moderní architektury, ani té z 70. Let (brutalismus?) Čím déle sleduji a vnímám tyto debaty, ze svého postoje polevuji. Od první chvíle, kdy se ve veřejných debatách mluví o hlavním nádraží, věděl jsem, že budu chtít slyšet názory Adama. Od první chvíle jsem si byl téměř jist, že nebude velkým fanouškem finální verze. Naopak já byl, ale protože Adama vnímám jako fundovaného člověka, který umí o věcech rozumně řečnit, věděl jsem, že je nutné vidět jeho video. Tímto děkuji za tuto miniserii, díky že je zdarma na této platformě! 🙏 Zvlášť tato poslední!!! Já zase musím přiznat, že Adam je diskutér s velkým D. Zase jsem změnil názor a vidím to zase úplně jinak! Sám za sebe si však myslím, že nejlepší by bylo dodělat městský okruh a tím pak zjistit jak moc důležitá vlastně je Wilsonova ulice je.(kolik aut by zmizelo z současné situace) Pak teprv rozjíždět celou soutěž a klidně to tam změnit k nepoznání. ✌️ Na závěr bych zmínil, že jsem byl velice překvapený, že z videa o architektuře a veřejného prostoru, chytím téměř záchvat smíchu.🫣 Jóga v "Šervůdu" 😂😂😂 implementoval jsem si tu představu do současné situace! 🤣🤣🤣 Vážně dobré! 👍 Zdraví Marek

Moc díky za celou sérii! Během sledování všech čtyř dílů jsem se často ptal na otázky "jak je tuto sakra možný" / "jaktože to nikdo nevidí" / "jaktože to nikomu nevadí" / "jaktože se s tím nic nedělá". Osobně by mě zajímalo, zda si takto důkladnou analýzu případů užití udělal zadavatel a zda se zadavatel, případně porota, dokáže vžít do situace běžného uživatele výsledného prostoru (a tím nemyslím zadat někomu studii či průzkum veřejného mínění, ani tím nemyslím jednu dvě testovací návštěvy hlaváku v roli cestujícího, ale zejména běžného návštěvníka Prahy, pro kterého je veřejná doprava a s tím související prostor standardem) a věřím, že takový rozbor by významně pomohl této i jiným veřejných architektonickým soutěžím. Osobně bych se s počtem 24 přihlášek dokázal smířit, ale fakt, že do úrovně konkrétního návrhu se dostanou jen 3 projekty, to je tristně málo. A jak zaznělo, ve výsledku to působí jako vybírání návrhu ne nejlepšího, ale nejméně špatného. A při vědomí, že s minimem následné péče, kterou tomu kdo bude (ne)věnovat, člověka jímá zmar. Z pohledu hlavních nádraží v hlavních městech - mě vždy uchvacoval Berlin Hauptbahnhof a způsob, s jakou samozřejmostí jezdí vlaky v několika patrech, jak je napojen na místní (U-bahn), metropolitní (S-bahn) i vlakovou mezinárodní dopravu. Krásné napojení na "venek" k řece Sprévě a k Tiergarten a na druhou stranu do Europacity. Nicméně i u něj jsou podstatné rezervy, které zaznívaly i zde v druhém a třetím díle - připomíná to spíše komerční prostor, není jednoduchá orientace uvnitř, obsahuje větší množství slepých a tmavých nevyužívatelných koutů. Mimoto nemělo žádný historický precedens a původní budovu, ke které by se muselo napasovat a mohlo si tudíž dovolit stavět na zelené louce. Díky za tuhle sérii i další letošní videa a budu se těšit na další tvorbu v roce 2024!

Jediný návrh, který dává smysl v našich podmínkách je návrh č.3 Ten si moc přejeme

Velmi zajímavé povídání !👍

skvělá série, díky

naprosto uzasne video, perfektne zpracovane, plne vecnych informaci. Urcite natocte i ten paty dil!!! moc dekuji za absolutne brilantni praci s timto videm po vsech strankach. PS: me se ten prvni navrh libi stejne nejvic :)

Miluju to nadšení při vysvětlování pohledu na nový návrh, ta gestikulace je prostě fascinující. Mám ráda, když se lidi umí pro něco nadchnout. A cvičení jogy v Sherwoodu mě fakt pobavilo!😁

Děkuji Adame za názor, publicitu a energie do toho vložený. Je to moc užitečné.

Ta magistrála tam absolutně nemá co dělat.

Moc děkuji za velmi poučnou sérii, která mě velmi bavila. Oceňuji srozumitelný výklad i vlastní pohled na věc. Skvělé. Děkuji

Děkuji za tuto skvělou sérii.

Jsem člověk architekturou z pohledu odbornosti nepolíbený, ale díky těmto videím se učím a žasnu nad tou spoustou nuancí a zákonitostí, které umí skvěle pan Gebrian podávat a vysvětlovat. Díky

Nech zrušia nejakú kanceláriu v centre Prahy, urobia z nej byt, dajú mi ho, a ja budem robiť profesionálneho Pražáka, budem za peniaze na život v Prahe vysedávať v parku, užívať si miestne atrakcie, robiť "křoví"..., pre dojem idilického, pražského života, nech turisti závidia. 😁

Díky za sérii- využíváme Hlavní nádraží docela často a na spoustu věcí si člověk "zvykne" nebo nevidí. Teď si daleko víc všímám- jinak zrovna dneska jsem za sebou slyšela,jak se o vaší reportáži baví pár lidí co se mnou čekal u cedule s odjezdy:) Doufám,že to budou mít videa velký dosah a jsem opravdu zvědavá,jak bude nové nádraží a okolí nakonec vypadat.

Výborná série, myslím, že jste se dobře snažili o objektivitu, i když chápu, že být 100% objektivní nelze. Já bych byl možná osobně rád, kdybyste místo odpovědi dotazů diváku naopak vy byl tím co kladete otázky a vytvořil nějaký rozhovor s architekty, kteří se na vítězném návrhu podíleli. Vím že by to nebylo jednoduché, ale architekti by měli být schopni svůj návrh před relevantními dotazy obhájit a vy máte taky poměrně velký dosah abyste se mohl pokusit něco podobného realizovat.

Děkuji za hodnocení a širší vhled do souvislostí. Nemohu si odpustit poznámku k hodnocení prezentace třetího návrhu, kde vyzdvihujete její jednoduchost oproti prezentaci prvního návrhu. Třetí návrh téměř neřeší prostor střechy a na vizualizacích nabízí její využití jako vánoční trhy a kluziště, což mi přijde ještě méně reálné, než cvičení jógy v parku dole. Souhlasím s názorem, že prostor střechy nebude za současného provozu na magistrále příjemný pro pobyt při téměř jakémkoliv řešení. Využití plochy jako zastávka autobusu, nástupiště pro taxíky a parkoviště pro rychlé vysazení cestujících na vlak, myslím, mnohem více odpovídá realitě. Musím říci, že problémy současného stavu, které popisujete, jsem zažíval jako cestující a mnohokrát nad nimi přemýšlel, jak je možné, že tento nepochopitelný stav nikdo neřeší. Především nákup jízdenek v podzemí mimo hlavní trasu pohybu cestujících, velice úzký eskalátor pro přístup k hlavnímu podchodu a ono nesmyslné čekání na zobrazení nástupiště na informační tabuli.

Vsechna cest! Skvela prace, jednoduche, ferove a pochopitelne vysvetleni.

Děkuji Vám za tuto sérii. Jsem laik a byla pro mě zajímavá, pochopitelná, nabízející odpovědi na otázky, které jsem si kladla. Chtěla bych napsat názor pódiového muzikanta, tj. člověka, který často cestuje vlakem i autem. Souhlasím s tím, že magistrála neměla nikdy vzniknout, jenže vznikla, a není místo ní jiná silnice. Provoz na magistrále nebude menší tím, že se na ní udělá víc semaforů a křižovatek s tramvajemi, autem, jsem přesvědčená, jezdí dneska většina lidí z čirého nezbytí, za prací a protože to nejde jinak. Třeba čtyřčlenná kapela s nástroji a aparaturou tak jede, protože vlakem do Bojkovic by jela úplně celý den, cesťák by vyskočil do neúnosné výšky a kromě toho, když tam dojedete, musíte být schopní celý večer stát na nohou a hrát.. Nějaký podobný příběh vám řekne většina lidí, co dojíždí za prací. Parkoviště na Hlaváku bylo místo, kde jste mohli nastoupit a vystoupit z auta a v nutném případě sice draze, ale přesto zaparkovat. Zmizí zřejmě bez náhrady. Bydlím na Severním městě, když jedu do Brna, mám dvě možnosti, magistrála nebo tunely a Barrandovský most.. nic víc. Cestuju, abych mohla pracovat a pracuju, protože musím živit děti. Není v tom žádný plezír, jen život na hranici chudoby. Když jedu vlakem z Brna nočním vlakem, nejvíc ze všeho bych si přála, aby na nádraží bylo bezpečno. A mám pocit, nejen tady u debaty o Novém Hlaváku, že to nikoho nezajímá. Nechci nějak tvrdit, že já jsem veřejnost, třeba fakt jsem jen jedna divná paní, ale stejně mám pocit, že lidí, kteří musí jezdit, cestovat, nějak se držet nad vodou se nikdo neptá. Jen ti, co se mají lépe, o nich mají nějaké představy. Prosím, to si neberte osobně, vy mi právě připadáte, že to pochopení cca máte.

Děkuji, krásný seriál, přijde mi, že jste to shrnul moc pěkně a nezaujatě. A souhlasím s Vámi, ten třetí návrh je dle mého nejlepší, respektuje město a přijde mi praktický. A praktičnost je přesně to, co od nádraží očekávám.

Moc děkuji za tuto sérii, i za mne je top návrh číslo 3...

Adame, moc děkuju za nebývale obsažnou sérii. Ještě jsem neviděl takhle kvalitně a ze všech stran rozebranou architektonickou soutěž. Fakt děkuju.

Problém cest v parku se vyřeší sám,pokud tam nebudou nějaké vysoké obrubniky. Proste si tu přímou cestu vyšlapeme, jako vždycky

Super, díky za další díl. O třetím návrhu jsem vůbec nic nevěděl a ve světle toho co bylo řečeno mi to přijde jako super návrh.

Skvělé okomentování, vysvětlení potřeby využití tohoto prostoru, zhodnocení. 👍

Hodinové video jsem nečekal... Ale hned jak jsem viděl že má hodinu.. Udělalo mi to radost..🎉

Diky za vybornou serii a skvělé insighty návrhů. Nenapadlo mě premyslet o "narodnim pocasovem komfortu" a hustotě zalidnění města. Je videt, ze jste odborník na svem místě. Velmi oceňuji vas věcný a jasny styl. Je radost se divat na vase videa. ❤

Excelentní výklad !

V dětství jsem bydlela v centru hned u hlaváku (cca 2005-10) a mám skvělé vzpomínky na hřiště s lanovkou. Jako student pak často potřebuji dobíhat vlak, jindy tam čekám i hodinu dvě a chci vytáhnout knihu nebo laptop a čekat - ocenila bych, kdybych v tom prostoru mohla volný čas příjemně trávit i v budoucnu :)

Zdravím, děkuji za tyto díly. V Brně to taky vypadá na nové nádraží. Rád bych znal váš komentář k vítěznému návrhu, který by se měl realizovat.

Dobrý den, na toto video jsem se těšil a děkuji, že jste mu dal skoro hodinovou stopáž. Jsem váš fanda, nicméně ne kvůli tomu, že bych s vámi souhlasil, ale že s vámi mnohdy nesouhlasím, nicméně Vaše argumentace mi pomáhá si dotvořit můj názor. Vítězný návrh za mě pracuje s tím, že Vrchlického sady zachováme a já bych jim tu šanci dal. Zastavět se to dá vždycky, ale jak to jednou zastavíte, tak park už z toho nikdy nebude. A sám říkáte, že Praha má dlouhodobě problém s rozparcelováváním nových stavebních ploch, takže se bojím, že místo parku tam bude jeden betonový blok. Návrh na druhém místě patří do Barcelony, to souhlas. Návrh na třetím místě mi sice reflektuje více české reálie i polohu Hlavního nádraží, prioritizoval by přístup od Václavského náměstí, ale v tom případě bych opravdu částečně přistoupil k zastavění časti Vrchlického sadů, protože s tímto návrhem by tam už nešel nikdo. Navíc jsem hodně skeptický k využití prostoru před Fantovo budovou: Kdo si chce dát kávu vedle magistrály? Tam by za mě nikdo nešel ani tak. To v prvním návrhu k tomu alespoň vybízí to záměrně předimenzované schodiště, minimálně turisty by to tam mohlo přilákat. Jak jste naznačil v prvních minutách, s tímto zadáním z toho bude vždycky paskvil, pokud se to nádraží nebude řešit jako celek a součást centra města, tak to bude jen dalších z dočasných řešení. I tak si myslím, že vítězný návrh jde v rámci zadání nejdál a dělá to správný wow efekt na místo evropského významu. Současnou odbavovací halu mám taky rád, je neskutečně nadčasová, ale zase se mi líbí, že z ní hodně prvků ponechávají a pracují s nimi dále. Jestli si na té dlažbě v zimě zlámeme hnáty, to netuším. Ovšem s ohledem na dnešní dobu a výskytem různých individuí v těchto prostorách jsem pro ty vytápěné části zredukovat, dají se pak více hlídat a kde nejsou zákoutí, kam moc lidi nechodí, tak bude třeba výskyt bezdomovců a dalších existencí nižší...

Ale dřevěná pergola se do starodávné Prahy opravdu nehodí. Tak to vidím já, která jsem žila v mé milované Praze padesát let. Nevěřím tomu, že se vám ta dřevěná pergola líbí . Bohužel pamatuji i překrásná park, který lety zmizel i krásné jezírko měl.

Děkuji! Skvělá analyza!