V našich postkomunistických, postindustriálních a globalizovaných městech je spousta míst mezi místy, která jaksi zbyla. Podél jejich lánů plevelů jezdíme do práce, skrze jejich křoví koukáme na siluety centra, moc si jich nevšímáme… Žijí tu rostliny, které nikdo nesázel, zvířata, která nikdo nekrmí a dějí se věci, které nikdo nezamýšlel. Až když o ně poslední dobou začínáme rychle přicházet, uvědomujeme si, že pro nás mají vůbec nějaký význam. Jaký by měl, či mohl být, osud vágních terénu a vnitřních periferií našich měst? A jak by to mohlo souviset s novými funkcemi a novými vizemi města pro 21. století?
29 апр 2024
