Toto otevírá poměrně zajímavou otázku. Co se stane když budu substrátovou diodu (body diode, parasitic diode, ono to má mrak jmen) toho MOSFETu dlouhodobě zatěžovat proudem. A jak velkým proudem ji vlastně mohu zatížit? Jak v té struktuře vzniká je jasné, také z toho plyne, že proud, kterým ji lze zatížit se bude lišit od toho, kterým jde zatížit samotný tranzistor. Reálně vzato, ta struktura je coby dioda mizerná, minimálně je pekelně pomalá, což je samozřejmě problém v momentě, kdy zátěž dokáže vracet proud a spíná se rychle, řeší se to přemostěním rychlou diodou s menším úbytkem, případně svedením návratového proudu někam jinam. V této situaci tady ovšem nejsme, tady se neděje nic rychlého, takže to výrobce neřešil. Otázkou je CO ten tranzistor udělá bude-li se přes něj v opačném směru strkat proud do akumulátoru a jak velký proud je bezpečné takto strkat. Já vůbec nemám představu.
Prúd pretekajúci diódou môže byť pomerne vysoký, ale len za predpokladu že to bude dobré chladené. Bohužiaľ v tomto prípade je odvod tepla mizerný. Kto potrebuje vyšší prúd ako 1A, tak nech si to premosti schottky diódou.
Zvlastni, ze tato novější verze nabíjí jen 1A proudem. Mam A2 verzi (micro USB a v krabicce na starovani místo relé dva 250A Mosfety), a ta si vezme 2 A, i pres to, že ma na štítku 1 A. :D
Ahoj. Teď navrhuji baterii Lifepo4 a se známým, který provozuje 90kW baterii, jsme se docela hodně pohádali. On je nabíjí jen na 3,4V, protože se mu nafukují. Takže jsem sedl k dokumentaci ELERIX EL-110 a našel jsem v dokumentaci skladovací napětí 3,305V. => V létě, kdy je na MPPT celý den na článcích 3,4V a víc, dochází k tomu, že do baterie teče proud, který je ničí. Proto by mělo být u FV nastaveno na MPPT skladovací napětí. K nabíjení napětím 3,65V by mělo dojít až před západem slunce, aby pak spotřeba domu okamžitě napětí na bateriích srazila! Takže když bude ta startovací sada někde ležet, tak by mělo být napětí článků nastaveno na skladovací a před použitím by mělo dojít k jejich rychlonabíjení!
Pozor na otáčení červeným kabelem, protože se urve vodiče na něj připájený. Nebo na vytahování modulu ze zdroje - musí se opatrně, aby se konektor z modulu nevytáhl, jak se stalo mě na starším modelu.
Tuším že v manuálu je napísané niečo v tomto zmysle: že sa nesmie použiť žiaden iný adaptér / príslušenstvo ako je dodávané. A DC konektor je označený ako výstup a nie ako vstup.
@@to220 ale má to BMSku. Spousta těchto levných baterií nemá balancer. Neviděl bych to tragicky. Co v tom videu ale nezaznelo (a nebo jsem to minul :)) je to nabíjení přes výstup. To může být vskutku problém, ale obávám se, že neřešitelný. Takto se budou AFAIK chovat všechny tyto startovací baterky.
Samozrejme že to ide cez tie tranzistory, lebo to je BMS. Tá bms je samostatný modul, ktorý je zapnutý vždy. Vypína sa to len pri min. max. napätí a chybových stavoch.
Tak že na prd zapojeno když lifepo je potřeba balancovat minimalně v horni časti jejich nabijeci křivky , časem se to lidem rozbalancuje a kapacita bude fuč
Když se to pokaždé vybije na minimální napětí. Tak netřeba balancer... (Problém vzniká při nevybíjení na 0%, protože pak některé články při nabíjení mají "náskok", tedy vyšší napětí a po čase se začnou přebíjet.) => Tzn. Bez balanceru vždy na nulu vybíjet!
@@michalmazgal mužete si přijet dáme si deset cyklu a uvidíte že i s vybitou vam to rozhodim, pokud nevěříte nemusite. Já na to doma zařízení mám na kterém jsem schopný to dokázat.
LiFePO4 nevadí vybíjení na 0V? Každopádně pokud vybíjíte jakékoliv 4 články v sérii až na nulu, tak se ten nejslabší článek v sérii v závěru vybíjení přepóluje. To asi nebude cesta jak si udržovat akumulštor v kondici.
