Provozuji už skoro 2 roky 16ks Eve280k, tedy celkově cca 14,3kWh. BMS s balancováním sice mám, ale stále jí používám pouze pro monitorování napětí článků a teploty, protože není žádný důvod balancovat. Nepotřebuji využívat 100% kapacity a v používáném pásmu cca 10-90% jsou rozdíly napětí článků stále minimální. (bez zátěže do cca 0,01V) Nabíjím rozdílně v zimě a mimo ní, protože v zimě potřebuji opravdu do baterie dostat veškerou možnou energii. Takže v zimě nabíjím na celkových 54,6V po dobu jedné hodiny, poté již udržuji na 53,6V. Mimo zimu nabíjím hodinu max. 54V a pak držím na 53,3V. Pro napětí pro jednotlivý článek je potřeba vydělit 16. Pokud jsou články v dobré kondici, tak není důvod balancovat. Možna za pár let je znovu všechny propojím paraelně a nechám vyrovnat. Možná..... ale spíše ne.
Ja osobne by som rozhodne aktivoval balancer a nastavil by som to na funkciu že sa to balancuje len pri nabíjaní. Problém je že podľa napätia sa vôbec nedá zistiť, že v akom stave je ten akumulátor, kľudne môžu byť články od seba aj viac ako 10 % rozbalancovane. Nie je dôvod nemať aktivovaný balancer, ale nesmie to byť hlúpy balancer ktorý to balancuje vždy.
@@to220 Důležité je pouze to, aby žádný článek nebyl stresován příliš vysokým či nízkým napětím. Pokud články provozuji v rozsahu, kdy se rozbalancování napěťově neprojevuje, tak není důvod nic balancovat, protože fakticky to ani balancovat nejde. A o kolik mají články jiné SOC je vlastně úplně jedno, protože baterii je to také úplně jedno.
Pri LiFePo4 nie je úplne pravda, že nabijete články na 90% pri 3,45V, lebo tuto do hry vstupuje čas absorpcie. Pri nižšom nabíjacom napätí sa čas absorpcie predlžuje. Preto sa napr. pri lodiach odporúča ísť s nabíjacím napätím na 3,55V/článok. Pri stacionárnych odporúčam mať nabíjacie 3,45V/článok s 1h absorpciou a float 3,35V/článok. Balancer nastavený na 3,45V, delta 0,01V. Takto fungujem s mojím 17S 280Ah packom, raz za rok spravím TOP balancing. Inak všimol som si na tej bedni len jeden odpínač. Plánujete istič len +pól, či len -pól? Ak niekto nemá možnosť spraviť si bedňu a napriek tomu by ju chcel, dá sa objednať z číny DIY box. Pre 105Ah články ocelový box s bms a displejom stojí 350USD + cca. 130USD doprava, komplet box s EVE 105Ah článkami stojí okolo 1000€ aj s dopravou. Pre 280Ah články je ocelový box +bms + displej + aktívny balancér + istenie za cca. 580€ s dopravou. Komplet box sa dá zohnať niečo okolo 2k€ s dopravou. Takéto boxy ponúka napr. Seplos alebo Gobel.
Bateria Pylontech 2,4kWh stoji 900 Euro a 4,8kWh stoji 1550 Euro, zaruka sa da predlzit na 10 rokov registraciou na ich webe. Hotove riesenie, vyladene, netreba riesit komponenty a FW do balancera. Ale jak je libo, dle chuti kazdeho soudruha.
@@danielkrajcik3070 Batériu Pylontech by som rozhodne za vyladenú nepovažoval. Práve kvôli slabému balancéru veľmi často dochádza z rozbalancovaniu sáčkov a potom Vám systém hlási alarmy alebo odpojenie batérie. Osobne by som radšej uprednostnil iné značky ako Gobel, Seplos, Ruixiu, SoK, Jakiper či DIY ala Apexium než Pylontech. Hlavne z dôvodu, že ostatní výrobcovia používajú Prismatické články, ktoré sa veľmi ľahko dajú doplniť o aktívny balancér. Pri Pylontech to možné nie, resp. o tom neviem.
Zdravím, se sebe bych ty články nedával, až se začnou nafukovat či ne, dojde ke zkratu a k požáru, každý výrobce by měl uvádět, v jaké poloze se má článek provozovat...
1/ s každým nabitím na 100% se zkrátí počet nabíjecích cyklů (U moderních aut a mobilních telefonů je funkce prodloužení životnosti baterie. = omezení nabíjení jen na 90%) 2/ z grafu je vidět, že nabíjení na 3,5V je naprosto v pohodě a že není nutné instalovat velmi drahou BMS (Rozdílná kapacita článků vytváří při dobíjení z 90% do 100% velké rozdíly v napětí a proto je nutné brutálně balancovat.) 3/ 16S * 3,5V = 56V se nastaví na MPPT. => Přidá se levný balancer 10A za 20 Euro. A BMS za 20 euro, která ochrání podbití a přebití. + Všichni děláte stejnou chybu při instalaci balanceru! Balancer by měl mít všechny vodiče stejně dlouhé, aby nevznikala chyba měření, tedy aby nebylo balancováno na rozdílné napětí!!! (Zkus udělat laboratorní měření!)
K bodu 1. Nejde o nabitie (proces nabijania), ale o napatie na clanku. Teda cas pri vyssom napati (=stave nabitia) znizuje zivotnost (a podobne aj smerom dole, cas pri velmi nizkom napati znizuje zivotnost).
Keď sa to raz týždenne nabije na 3,6V napätie, tak to nijako neskráti tú životnosť, lebo výrobca uvádza napríklad 3500 cyklov pri >80% kapacity pri napätí 3,65V. Ale zároveň výrobca udáva že by sa to malo používať pri (Recommend SOC Window SOC：10%~90%) npr: www.dcmax.com.tw/LF105%283.2V105Ah%29.pdf Takže z toho nám vyplýva že určite to nenabíjať na maximálne napätie každý deň. A čo sa týka dĺžky vodičov, tak pri takomto slabom pasívnom balancery si Bms najprv vyhodnotí napätie a až potom sa to balancuje na krátky čas a po chvíli sa to odpojí a vyhodnocuje sa znovu napätie, ale pri aktívnom balancéry to samozrejme treba riešiť.
@@to220 je to jako s kondenzátory. Prostě používat je na maximální napětí není dobrý nápad! Tím to ukončím. Jedno nabití na maximum sebere 2 až 3 cykly na 80% (90%). Možná, že jen 1,1 či 1,5 cyklů... Svítí nabíjí se, příjde mrak, vybíjí se, odejde mrak nabíjí se. 3x denně a 900 cyklů za rok jak nic...
To sa nedá takto spočítať. Keď robíš jednu krabicu, tak to vychádza veľmi draho, lebo niekto to musí navrhnúť. A navrhnúť takú krabicu stojí viac ako potom samotná výroba. Ale keď robíte veľkosériovú výrobu, cena za návrh je rozdelená do mnohých položiek a tým pádom je takmer zanedbateľná.
Počet akumulátorů, které lze takto položit na sebe při montáži na výšku, bude určitým způsobem omezen. Tíha zbývajících tlačí na ten co je úplně dole a řekněme, že ten tlak (potažmo síla) má asi nějaký limit, při jehož dosažení se ten akumulátor dole rozprdne a následně to asi nebude úplně hezké (ikdyž záleží na úhlu pohledu). To je podobná věc jako maximální délka lana zavěšeného na jednom konci, při dosažení určité délky se přerve vlastní vahou atd. Když se to dá vodorovně, tak tam tento problém nenastává, protože každý akumulátor leží spodkem na dně té bedny, na které tlačí jen vlastní vahou, takže řekněme, že v zemském gravitačním poli bez vertikálního zrychlení by takhle přežít měl, zvětšování jejich množství ten tlak nezvětšuje…narozdíl od montáže na výšku. Teoreticky vzato by to měli psát v datasheetu, prakticky to tam ale nejspíš najít nepůjde, no a prodejce se k tomu vyjádří stylem „tak by se to raději montovat nemělo“. Myslím si, že limitem budou nějaké jednotky kg na plochu toho akumulátoru, ale myslet značí prd vědět. Osobně bych dala do chodby ke stropu dvě Ička a prostě tu bednu na ně vodorovně položila. Tam to zavazet nebude. Je to sice takové řešení typu „já už na to nemám nervy“, navíc kdyby z toho vyletěli čerti, tak budou člověku skákat za krk když pod tím zkusí projít, ale to ono kdyby to začalo běsnit na zdi, tak to lepší nebude. Na druhou stranu. Když se to v té poloze nerozprdlo doteď, proč by to najednou mělo udělat na zdi? Asi je bezpečné to pověsit.
Tak u článků je většinou uvedeno doporučené stažení cca 300Kgf, které článku prospívá, tedy klidně je můžeme naskládat v místnosti až do stropu a stejně tento údaj nepřesáhneme.
