Тёмный

Tomáš Moravec: Zakázané ovoce - použití CRISPR ve šlechtění rostlin (Pátečníci Stream, 10. 11. 2020) 

Pátečníci Sisyfos
Подписаться 15 тыс.
Просмотров 4,4 тыс.
50% 1

Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenozi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.
Tomáš Moravec vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po krátkodobých studijních pobytech ve Francii, USA a Německu pobýval v letech 2002 až 2006 v laboratoři dr. R. Beachyho v Donald Danforth Planth Science Center v St. Louis v Missouri v USA. Od roku 2006 působí jako vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze. Zabývá se detekcí a klasifikací rostlinných virů, šlechtěním rostlin rezistentních k virovým chorobám, využitím rostlinných virů k produkci farmaceuticky významných látek v rostlinách a využitím semen k produkci farmaceutických proteinů. Jedním z posledních projektů, na němž spolupracuje, je zkoumání rostlin jako bioreaktorů na pěstování molekul pro medicínské využití.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: www.startovac.cz/patron/vasi-...
Sledovat Pátečníky můžete zde:
/ patecnici.cy. .
www.patecnici.net/
Klub skeptiků sledujte zde:
/ cesky.klub.s. .
www.sisyfos.cz/
Navazující online a prezenční aktivity najdou zájemci na webu www.technecium.org, kterému tímto velmi děkujeme za spolupráci.

Наука

Опубликовано:

 

9 ноя 2020

Поделиться:

Ссылка:

Скачать:

Готовим ссылку...

Добавить в:

Мой плейлист
Посмотреть позже
Комментарии : 24   
@michalvitik7706
@michalvitik7706 3 года назад
Dobrý den, ve videu mě zaujala část o deaktivaci 46 genů pšenice za účelem vytvoření bezlepkové pšenice. Nemůže nastat následně problém, že když rostlině zabráníme v sobě vytvářet určitou látku, tak si rostlina začne vytvářet jinou látku, která je chemicky podobná například nějaký derivát lepku, který by následně mohl být pro lidi s alergií na lepek naopak ještě nebezpečnější než klasický lepek? Děkuji
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
Velmi dobra otazka. Zalezi na tom jak se k tomu pristoupi. Kdyz se udela deaktivace dobre, exprese daneho proteinu se zcela zastavi. Kdyz se to udela nedokonale, je exprese proteinu bud snizena (vetsinaRNAi technik) nebo se produkuje jeho zkracena verze, ktera by teoreticky alergii vyvolat mohla, respektive mohla by byt nebezpecna pro stavajici alergiky. Takze z tohoto zdroje je to celkem snadno ohlidatelne. Co je vetsi problem, ze slozeni semen je dano souhrou vice procesu, vcetne trasportu zivin smerem k semeni. Kdyz ten hlavni zasobni protein odstranite, semeno bude stale chtit tvorit velka mnozstvi proteinu (u obilnin je to tusim okolo 10% hmotnosti) , pujdou zakonite nahoru koncentrace tech ostatnich, mezi kterymi mohou byt i nejake dnes treba nezname nebo nedulezite alergeny. Dalsi moznosti, coz uz je vyssi divci, je par genu pro gliadin tam ponechat, ale mirne je ppozmenit, aby nebyly alergenni a aby se nechaly stepit travicimi enzymy. Neco z toho se da odhadnout dopredu, neco se ale musi nejdriv udelat a pak otestovat.
@jindrich2485
@jindrich2485 Год назад
Absolutně nemám nic proti GMO jje a může být skvělí sluha, ale to co dokáže předvádět Monsanto, kdy vydírá farmáře a soudí se s nimi potom co jim svými produkty zamořili pole to je fakt hnus velebností. Půda je fosilní zdroj, je absurdní, že místo aby se pole hnojili organickým materiálem aby půda byla živá od bakterií po žížaly, stříká se nadmerne pesticidy ztračí schopnost zadržovat vodu , tudíž i drahocenné živiny, včetně např. Takového fosforu jehož je mimochodem opět hlavním producentem nenáviděni hodné Rusko. Proč? Jen a pouze pro nenazranost. Vláda nechává na pospas překupníkům nejenom nás spotřebitele, ale i zemědělce. Měl jsem známého zenedelce který tomu rozuměl, věděl jak použít odpočinkovou plodinu, kdy a čím postříkat... a popisoval jak je překupníci ždímají. Nám se vyplatí pro zeleninu jezdit do Německa?! Nám by nepomohlo ani kdyby klasy rodili čtyřnásobně dvakrát do roka, stejně nás vláda nechá napospas kupovat chleba za dvě stovky ale jio, možná až na to nebudeme mít peníze bude obchodníkům ještě dalších sto nebo do 400 doplácet. Nedostatek je plánovaný, zadlužování je plánované, záměrné. Ze zeleného údělu budeme všichni zelený z účtu bídy a hladu, který pro nás plánují. V české sodě byla parodie na reklamu na vložky, ve které slečna nakonec povídá "Je to jasné, nebo se tu mám i vykakat?" Bohužel jsou vzhledem k svinstvum které jime lidské extramenty pro běžné pěstování jídla ne příliš vhodné. Asi nám ale nic jiného nezbude. I vlastní hovno budeme ještě rádi recyklovat.
@honzamuzatko87
@honzamuzatko87 3 года назад
Dobrý den, chci se Vás zeptat, jestli transgenní plodiny mají šanci uspět na trhu pro konzumaci, nebo jestli jejich použití bude striktně omezeno na technické účely. Děkuji
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
No ja osobne doufam, ze jako potraviny uspeji. Vicemene staci jedna, pak uz to nikdo resit nebude. Ale nebude to v Evrope. V Bagladesi uz je vetsina lilku co pestuji transgennich. A to je lilek podstatnou slozkou jidelnicku, asi jako u nas brambory. Kukurice v nekolika africkych statech je take z velke casti tansgenni. Papaja v jihovychodni Asii taky, i kdyz to maji oficialne zakazano. Ale ti farmari si seminka predavaji mezi sebou a uz jim to nikdo nesebere. Konecne transgennich je i nekolik plodin, ktere ziskaly transgen v prubehu domestikace, ale ty se asi nepocitaji.
@janslavik5284
@janslavik5284 3 года назад
Jestli jsem správně pochopil, většina odpůrců modifikovaných rostlin se bojí případných zdravotních následků spojených s geneticky upravenými plodinami nebo přímo odmítají konzumovat jakékoliv „nepřírodní“ potraviny. Nedávalo by tedy smysl využívat geneticky modifikované rostliny alespoň jako krmivo pro hospodářská zvířata? Jaký je vůbec náhled na maso zvířat krmených tímto způsobem? Předem děkuji za odpověď.
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
Dobry vecer. Ja si myslim, ze to neni ani tak obava ze zdravotnich nasledku, spis je to nechut konzumovat neco, na cem je nalepka "neprirozeneho, umeleho". Juknete nekdy v TV na reklamu na nejaky potravinarsky vyrobek. Nikdy nebude vyzdvihovat nejnovejsi technologie, pomoci kterych byl vyroben, nejvyssi dosazeny stupen cistory nebo tak neco. Vzdy bude reklama tvrdit, ze je to vyrobeno technolgii nasich dedecku a prababicek. Lidi nechteji nektere veci v jidle menit. A ano, vetsina tech plodin, ktere jsou znaceny GMO (kukurice, soja, bavlna) se pouziva bud pro technicke ucely, nebo jako krmivo pro dobytek. Alespon v EU. Eurobankovky jsou vyrobeny z BT bavlny a nikomu to nevadi. V USA jsou navic tyto plodiny pouzivany jako suroviy pro potravinarsky prumysl - olej, skrob, cukr, atd. Vesele je, ze 1. tyto suroviny jsou natolik zprocesovane a precistene, ze je ve finalnim vyrobku technicky temer nemozne urcit, zda byl vyroben z GMO nebo neGMO kukurice, soji atd. 2. I v eu je i pres prisnou legislativu pomerne hodne potravin, ktere obsahuji ingredience z GMO organismu, ale nikoliv z tech oznacenych GMO rostlin. Jde o vitaminy a enzymy(napriklad syridlo)) , ktere se bezne pouzivaji. A protoze se vyrabeji v EU, zakonodarce vymyslel hezky konstrukt kdy se rozlisuje "made from" (mysleno zla US kukurice), ktere se musi povolovat a znacit na vyrobku, takze je pak prakticky neprodejny, od "made with" coz je treba hodne syridlo vyrobene hodnymi evropskymi GM mikroorganismy a ktere se znacit nemusi, prestoze (mozna spis protoze) je ve vetsine syru.
@lenkacervena8093
@lenkacervena8093 2 года назад
A bude ten chleba z bezlepkový pšenice stejně tak předraženej, jako jsou bezlepkový výrobky dnes?
@virariueb7182
@virariueb7182 Год назад
To je otazka. V prvnich nekolika mesicich i letech zrejme ano. Ale v o kamziku, az bude bezlepková pšenice dostupná běžným farmařům, neměla by se cena bezlepkového chleba výrazně lišit od běžného chleba. Postup výroby bude vícemenéně stejný, není důvod pro zásadní zdražení.
@janedlman6806
@janedlman6806 3 года назад
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli by bylo možné nějak využít systém crispr-cas9 v boji s virovou nákazou v lidském těle, jako to probíhá u těch bakterií. Zabývá se tím někdo? Děkuji
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
Velmi dobra otazka. Neni to trivialni problem. Virova DNA je volna a dostupna pro stepeni jenom uvnitr bunek. A tam zase nejakym jednoduchym a bezpecnym zpusobem nedostanete Cas9 nukleazu. Takze pokud se o neco podobneo pokusite, musite pocitat, ze budete mit na konci alespon castecne trangenniho cloveka. Aby se to vyplatilo, musi to stat za to. Treba v pripade HIV se do budoucna uvazuje o kombinaci anti.retrovirove terapie, ktera zazene virus do letentni nereplikujici se faze, ale protoze je to retrovirus, je virova DNA integrovana v genomu hostitele a ceka na prvni prileitost, aby se opet zacala replikovat. Tady by mela nastoupit genova terapie, kdy nejakym jinym virovym vektorem dostanente do tech spravnych bunek Cas9 a ta virus HIV dokaze deaktivovat. vice treba zde www.drugabuse.gov/news-events/nida-notes/2020/02/antiretroviral-therapy-combined-crispr-gene-editing-can-eliminate-hiv-infection-in-mice
@HanisQua
@HanisQua 3 года назад
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli není zavedení této metody do zemědělství příliš nákladné? Jestli by změna legislativy vůbec byla k něčemu, když by ji zemědělci nakonec ani nemohli plně využít?
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
Prave naopak. Pro spoustu veci je to naopak vyrazne levnejsi. Usetrite nekolik let , nebo desitek let a kvanta prostoru, analyzovani stovek nebo spis tisicu ruznych jedincu. Samozrejme pokud vas vyvoj stoji milion a deragulace 50 milionu, pak to smysl nedava.
@danielpokorny2236
@danielpokorny2236 3 года назад
Dobrý den, velice se mi líbila Vaše přednáška a následná diskuse o použití geneticky modifikovaných rostlin a s tím spojená striktní omezení ze strany legislativy Evropské unie. O této problematice už jsem slyšel něco dříve a souhlasím s Vámi, že za dané situace, kdy se vzrůstající populací v Evropě je nutno pěstovat stále více plodin na stejně rozsáhlé zemědělské oblasti, tak se dlouhodobě bez úprav GMO dle mého názoru neobejdeme. Klimatické výkyvy a zásahy škůdců jsou v posledních několika sezónách poměrně časté a produkce tím velmi trpí. Domnívám se však, že v reakci na to zákonodárné orgány EU budou stále zdrženlivé, jak jste uváděl, a prozatím verzi GMO zemědělství budou považovat až za nejzazší scénář a pokud se něco výrazně nezmění, budeme za nějaký čas možná odkázáni z velké části na plodiny z dovozu. Měl bych dodatečnou otázku směřovanou k pěstování GMO rostlin takzvaně „načerno“. Bylo by možné, aby se geneticky modifikovaná semena rostlin stala předmětem „kupčení“? Tím myslím, jestli by kupříkladu větší evropské zemědělské společnosti nemohly odkupovat „bokem“ GMO semena od mimoevropských šlechtitelů, zvyšovat svoji produkci nebo pěstovat atraktivnější plodiny a tím zvýhodnit svoji pozici na trhu. Provádí státní zemědělské orgány, řekněme jednotlivých států Evropy, testy tohoto typu na přítomnost genetické úpravy po sklizni? Děkuji za případnou odpověď.
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
No ona Evropska populace az tak moc neroste, ale dost vyrazne se nam zmensuje zemedelska puda. Mesta rostou, stavi se dalnice,, haly, parkoviste. Vsechno na nejlepsi pude. Celkova vymera obhospodarovane pudy je v CR zhruba o 1/3 mensi nez byla pred valkou. K tomu jsou na obrovskych plochach jen trvale travni porosty (mame jednu z nejvetsich relativnic ploch v eko-rezimu z cele EU) . Ano temi dovozy to skonci.. Jde o to, zda budeme dovazet krmivo nebo hovezi. Co se tyka pestovani transgennich rostlin (tady si dovolim upresneni pojmu, ja ten pojem GMO pouzivam nerad, protoze je nepresny, zavadejici a kazdy si pod tim predstavi neco jineho) nacerno, to v EU asi nejde. V Madarsku se palila a zaoravala kukurce na poli, protoze obsahovala malou primes GMO odrudy (byla omylem v osivu, pritom to byla odruda, ktera se jedina smi v EU pestovat). V e Francii zaoravali 18.000 hektaru repky, protoze mohla obsahovat nepatrnou primes GM odrudy, ktera povolena neni! www.reuters.com/article/us-france-rapeseed-gmo-idUSKCN1RH218 . Takze ty plodiny se hlidaji a pokuty pro zemedelce , ktery by to udelal zamerne , jsou likvidacni. Stejne tak pro osivarskou firmu, ktera je automaticky vinikem, protoze je to zla korporace. Paradoxne se v EU desitky let bez povsimnuti pestovaly GM rostliny a nikdo o tom nevedel, a nikdo je netestoval. Petunie. Velmi zajimava story - www.sciencemag.org/news/2017/05/how-transgenic-petunia-carnage-2017-began V okamziku, kdy se zjistilo, ze jsou GM, musely se vsechny znicit. Oni ti ruzni zeleni se ohaneji tim ze oni nechteji GMO plodiny zakazovat, oni jen chteji regulovat co se na polich pestuje. To zni rozumne. Co uz nereknou, ze regulace v jejich podani to znamena 10 let pripravoat experimetnalni dukazy o neexistenci rizika(!!!sic) , coz je docela drahe protoze A) nemozne B) je to velmi obtizne, protoze GMO plodinu tu v podstate venku nikde nevypestujete. Dalsich 10 let si pinkate s urady o povoleni dalsi a dalsi formulare. A pak kdyz jsou vsechny instituce spokojene, doporuci vasi zadost k prijeti rade ministru, kde musi ministri clenskych statu kvaliikovanou vetsinou rozhodnout , zda vasi zadosti vyhovi. A tam rakousko a dalsich par expertu rekne jasne Ne, protoze nas zadne dukazy nezajimaji. Konkretne u okrasnych petunii vsechny slechtitelske a zahradnicke firmy dohromady nevydelaji na tech petuniich dost penez, aby vubec uvazivaly o tom, ze ty kytky zlegalizuji. To je jednodusi je odepsat a zakopat. Kdo by chtel seminka se daji obcas sehnat na ebayi. Jo a pak si stejny politik s klidnou tvari postezuje, ze ty GMO vyvijeji jen velke firmy a ze delaji jen osiva pro industrialni zemedelstvi. Je to jsem se nejak nechal unest. Situace ale bude diametralne odlisna v pripade genove editovanych rostlin. Dokazu si predstavit, ze se zazracnym zpusobem zlepsi schopnosti konvencnich slechitelu v dosahovani slechtitelskych cilu. Aspon tech, co budou mit pobocku mimo Evropu.
@danielpokorny2236
@danielpokorny2236 3 года назад
@@virariueb7182 Dobrý večer, děkuji Vám za odpovědi a odkazy na zajímavé články ohledně transgenních rostlin. Zejména okruh pěstování petunií pro mě byl celkem novinkou, protože bych genetické úpravy u těchto okrasných rostlin do takové míry nečekal, aby došlo v této souvislosti až ke definitivnímu rozhodnutí o jejich zničení. Je to jistým způsobem zajímavé, že toto rozhodnutí padlo, i když bylo po otestování jasné, kolik nejspíš generací tímto stylem již během několika let bylo vypěstováno. Ale určitě stejně není možné dohledat všechny prodané a distribuované do světa a jak uvádí v článku, nějaká forma trasování nemá smysl. V pohledu šlechtitelství rostlin to bude asi do budoucna ještě zajímavé, jak píšete o dostupnějších cílech šlechtitelů mimo Evropu, jsem na to osobně zvědavý.
@vojtechobst4958
@vojtechobst4958 3 года назад
Dobrý den Chtěl by jsme se zeptat zdali by byla do budoucna možnost uvést na trh do EU plodinu, která byla schválena v Kanadě (vyhověla všem regulacím), kde by se i nadále pěstovala jen by se dovážela na trh do Evropy. Nebo je i toto z hlediska regulací v EU nemožné? A jestli by to byla snazší cesta nežli ze zemí které tyto plodiny neregulijí?
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
Transgenni plodiny se do EU dovazet mohou, ale trva to tak 10 let vyridit papiry a zaroven to stoji dost penez. Registr autorizovanych plodin pro dovoz je zde webgate.ec.europa.eu/dyna/gm_register/index_en.cfm V podstate se dovazi 3/4 krmiv pro hospodarska zvirata. Takze nemozne to neni, ale je to tak opbtizne, ze krome 2-3 nejvetsich svetovych firem a par plodin pestovanych na milionech hektaru, to nedava smysl. U tech genove editovanych to asi bude trochu jinak, protoze az se budou mimo EU bezne pestovat, jejich dovoz v plodinach nebo hotovych vyrobcich nepujde kontrolovat.
@olgaschejbalova7485
@olgaschejbalova7485 3 года назад
Dobrý den, mohu se Vás zeptat, zda si myslíte, že v případě, že by Evropský parlament a Evropská komise udělili metodě CRISPR výjimku z právních předpisů GMO, že by evropská veřejnost tyto geneticky upravené plodiny a potraviny přijala, když se obávají zdravotních následků spojených s těmito rostlinami? Je opravdu důvod mít z těchto rostlin obavy o své zdraví? Existuje legislativa o bezpečnosti potravin uváděných na trh a jistě existují i další zákony a předpisy s tímto spjaté. Pokud jsem to pochopila správně, tak kdyby upravené rostliny nepodléhaly legislativě GMO, musely by být regulovány jinou legislativou.
@virariueb7182
@virariueb7182 3 года назад
Myslim si, ze pokud by byla cilena mutageneze postavena na uroven necilene mutageneze, verejost by je take prestala rozlisovat. Velka cast plodin , ktere se tu pestuji je produktem necilene mutageneze , takze jsou 1) legalne GMO, 2) nemusi se jako GMO znacit 3) nikoho to nezajima 4) nikoho dokonce ani nezajima, ze nekteri marketingovi vykukove (nikoho nejmenuji) dokonce dokazi takove plodiny nebo z nich vyrobene potraviny prodavat s nalepkou GMO-free, OhneGentechnik , Non-GMO nebo tak nejak.
@filipvodicka5459
@filipvodicka5459 3 года назад
Lidé se bojí, že kdyby snědli GMO pšenici s genem z kuřete, tak že jim začne růst peří. Přitom geny kuřete veselé konzumují třeba v KFC. 😎
Далее
FIAT Coupe
7:46
Просмотров 217
Купил этот ваш VR.
37:21
Просмотров 294 тыс.