Díky, konečně vím, co znamená Wp. Ostatní nemám problém. Měl jsem známého, který opravoval podomácku televizory a stále si pletl A s V. Beztak uměl změřit i proud v zásuvce ! Já z jeho slov vždycky šedivěl, ale byl vytrvalejší, než já. Tímpádem i šikovnější.
@@amperak koukal jsem na to poprvé a taky jsem si to vsiml, nevedel jsem jestli je to omyl anebo mi neco uniklo. už vím že chyba . Jinak bomba , tohle jsem hledal z pohledu elektrikare co se výkonú týče a typú meniču. Dekuju
@@amperak Jasně. Já jako příklad používám 2000W na rychlovarnou konvici. Žárovky v domácnostech jsou 40-60W na jednu (nejčastěji) - ale postupně je vytlačují LEDky s cca 8-10W. Mimochodem ta 500W - to má ještě závit E27 nebo už nějaký větší?
@@MichalACerny má závit E40. s E27 jsou myslím max. 300W. No on je problém s tím, že na konvici dostanu odpověd "pět minut mne nezabije" :D Duležuité je předat poselství :)
Díky za osvětu, kterou děláš. Jen bych vypíchnul to podstatné: Datasheet panelu a měniče je základ. Důležité je srovnat si max a min hodnoty měniče a panelů. Vzhledem k tomu, že teplotní koeficient Voc pro STC je udáván při 25°C a při životnosti FVE nastane dříve nebo později situace -15°C a slunce, tzn. při koeficientu -0,27%/°C bude napětí na každém panelu o 11% vyšší než udávané Voc při STC. Reálný, několikrát do roka nastávající příklad: 0°C, měnič Umppt max. 450V, Umax 500V, s 12ks panelů s Vmpp 34V (vypadá v pohodě 408V), napětí na prázdno 41,13V, ale přijde chvíle, kdy měnič startuje nebo restartuje->zátěž 0, teplota je 0°C a nastane situace 12xVocx1.068(25x0,27%)=12x41,13x1,068=527V. A pak je to o ochranách/kvalitě měniče.... To samé platí pro teplotní koeficient z Isc, který je naštěstí 5xmenší než pro Voc, ale zas delta může být 60°C(25° STC vs provoz 85°C)...
S tím ostrovním provozem to je asi složitější, spousta měničů ho neumožňuje a ten můj jen s dalším bazmekem za skoro 50 000. Protože jsem v elektrice lama, zjistil jsem to, až když jsem v povolení od ČEZu četl, že systém nesmí umožňovat ostrovní provoz.
Ahoj, zdravím ze Slovenska... Čo by si mi poradil ako prenosný systém na autocamping - goal zero, jackery, (plus batéria) alebo radšej svojpomocne niečo vyrobiť ??? Prípadne niečo iné pri výpadku elektrickej energie zbalenej na cesty :)
Existuje, resp. jak se označuje, 3 fázový měnič, který je schopen celý jeho maximální výkon dodat pouze do jedné fáze? Škodí panelu provoz "naprázdno", tj. když se z něj neodebírá proud? Jak je panel citlivý na přetížení větším proudem?
nijak, takový měnič se nevyrábí, nebo mi není znám. A taky z principu funkce to je blbost. to by byl pak měnič s třínásobným výkonem. Panelům to neškodí a proudově přetížit taky nejdou. teda pokud seriově řadíš panely stejného typu
@@amperak Děkuji, znám bohužel situace, kdy v baráku táhne většinu zátěže jedna fáze (zásuvky) a na další jsou třeba jen světla. Je to bohužel relikt minulosti, kdy rozdělení zásuvkový vs. světelný obvod možná dávalo větší smysl. Nyní se změnou spotřeby to však způsobuje silnou asymetrii zatížení fází. Jak si tedy poradit v těchto případech? Buď silně předimeznovaný, tím pádem drahý, 3f měnič nebo vše nakonec sloučit do jedné fáze? Tím však přijdu o možnost ze soláru provozovat spotřebiče, které počítají se 3f (př. sporák, motory, do budoucna elektromobil).
Možná blbě položená otázka ale jaký je maximální počet panelů na jeden string ? A je lepší když dejme tomu je 17 panelů rozdělit je na dva stringy ? Řešíme ted takovou situaci že po montáži FVE čezem dochází k restartům systému čez tvrdí že kolega má chybu ve svém vedení protože má nesouměrně rozvedené fáze a po delší době kdy to střídač upravuje se prostě vypne ... je to vůbec možné ?
@@amperak Dík za skutečně rychlou odpověď. Mám řadu dalších otázek + potřebuji pomoci co je generátor ? Mám něco minielektrárnu ale musím změnit nastavení - inventor - baterie takže možná pořídit jinou - alespoň poradit s výběrem .
je to Wp ne Wk. a je to Uoc z duuvodu aby jsi při nezatíženejch panelech nepoškodil měnič. vím moc dobře o čem točím. pokud tam je fakt chyba, napiš mi přesný čas.
Ještě prosím jedna opožděná otázka. Říkáš, že hybridní fotovoltaika v případě black-outu přechází u spotřebičů zapojených jako (critical load) do ostrovního asynchroního režimu. Otázky: Ale v případě, že výkon panelů je větší než spotřeba a baterie je plně nabitá, tak ale dojde k přetoku do sítě, která je ve stavu black-out ? Pokud by byl hybridní měnič (20 kW) připojen paralelně k funkční síti a celý barák byl připojen přes jeho výstup Critical load a výkon panelů by byl větší než spotřeba a baterie by byla plně nabitá, tak dojde k přetoku do sítě ?
když je baterie nabitá a je výpadek, tak se energie z panelů nevyužívá. to je nevýhoda ostrovní FVE. tam ta energie prostě nebude využita a dost to snižuje návratnost. samozřejmě u hybridu, když má kam dodávat do sítě (je v provozu) tak se energie využije a prodá
@@amperak Děkuji. To znamená, že 3F hybridní měnič se dá použít v ostrovním systému když výstup z měniče bude pouze na critical load a měnič nebude připojen k síti. Tak proč dávají raději 3 jednofázové měniče Victron u ostrovních systémů než jeden hybridní 3F ?
@@vladimirmahr5692 nevím co to je za měnič, některé "critical load" mají jednofázovou. pokud je to běžný AC out výstup třífázový, tak to je jen jinej název. Victron je 1F hybridní střídač. tři se dávají, prtože nevyrábí třífázové a tak se propojí tři jednofázové do jednoho celku. ty střídače to musí umět (paralerní a třífázový chod) victron se používá, protože je nízkonapětový oproti solaxu, který je mnohem lepší, ale neumožnuje 48V baterii. ta je vhodná, když si chce člověk s FVE hrát, mít tam něco na 48V, nebo třeba nějakej větrník, nebo přidat panely a baterky svépomocí. Nemusí se použít jen victron, je i mnoho jiných výrobců 48V systémů, ale victron je hybridní a lze ho realizovat i na dotace. to z konkurenčních střídačů na 48V lze jen s infinisolarem. ostatní mají VN baterii, do které nelze zapojovat další výmysly a už vubec ne nějaké bastly.
Není ten rozdíl mezi synchronním a asynchronním měničem spíš ve frekvenci než ve fázi? U ostrovního systému je frekvence nastavená měničem (přesně 50Hz), kdežto u systému připojeného na distribuční soustavu musí reflektovat aktuální frekvenci sítě, která přesně 50Hz být nemusí.
v síti je přesně 50Hz vždy. muže se to odlišit, ale pak se to musí zase vrátit. existuje totiž něco jako síťový čas, který se už několik desítek let měří a dle toho se koruiguje frekvence sítě. U měničů synchroní typ kopíruje sinusovku sítě až na napětí
@@amperak To není pravda. Frekvence sítě pořád mírně kolísá, protože se tím vyrovnává výroba a spotřeba. Myslím si, proto je nutné, aby měnič TVE připojené na sít byl přesně synchronní s momentálním kmitočtem sítě a pochopitelně i ve fázi. U ostrovniho systému je to jedno, tam může měnič držet stálou frekvenci a nebýt s ničím synchronizovaný.
@@milanprchal8300 pokud je synchroní fázově, tak má identickou frekvenci. frekvence sítě kolísá, ale je vždy 50Hz v nějakém časovém horizontu. Ostrovní FVE musí být synchroní pro případ výpadku proudu nebo přetížení, pokud se využívá funkce přepnutí na síť (bypass)
@@amperak To není nijak v rozporu s tím, co píšu. A u ostrovního systému bych řekl, že synchonní být nemusí, stačí, když drží "svých" 50Hz, protože, jestli jsem to pochopil správně, při přetížení dojde k odpojení FVE od zátěže a odběr jede komplet na síť.
7:00 mppt nemusí dosahovat maximálního proudu panelů, panely můžou být navrženy na mnohem vyšší proud kvůli zimním ziskům. A => V létě může být bojler ohříván napřímo z panelů a nemusí být vůbec užit mppt, proto nemusí mít takový výkon! (Připojení DC topné spirály považuji za mnohem elegantnější řešení, protože nedochází k zatěžování mppt a měniče (to znamená jejich delší životnost). + Samozřejmě, že když se prodává do sítě a to i Wpeak, tak je lepší užít mppt odpovídající špičce. + Já osobně jsem zastánce toho, aby lidi užívali motorový DC AC měnič. 😉
Jenže to jsou případy pro konkrétní měnič například. ne obečně. Pokud něco dělám, musím vědět proč to tqak dělám a jaký to má vliv. Zrovna připojení spirály na panely nevydrží každý měnič, u některých to muže zpusobit i zničení měniče.
@@amperak ja stale premyslam nad tym, ze na dlhodobe spolahlive prezitie bude treba kombinovat viacere moznosti. Len to treba vymysliet, aby to slapalo. Topit sa da i energetickou drevinou ako vrba ci Paulownia. Kogeneracne jednotky na zimu. V lete dodavat prud do siete a ukladat peniaze na plyn a v zime vyrabat v kogeneracke. Plyn vyrabat z bioplynu. Do akej miery pobezi ta tepelna elektraren s tou parabolou.
Ahoj, ale když někomu není srozumitelný základní zákon U I R tak mu tyto veličiny stejně asi budou naprd, toď můj názor. Jinak zase "obyčejné" video Made In Amperák= 👍
@@amperak hochu nemyslím to špatně ale tvůj mozek jede na úplně jiné úrovní co se týče veškerého elektra člověk který nepozná proud od napětí atd... marná snaha jim cokoliv vysvětlovat postav hotový produkt a prostě ho lidem prodej většina těch co se ptají to stejně nikdy nesloží sami 😀 to bys musel vážně dat odkazy na konkrétní součástky a s těmi součástkami pak natočit návody krok po kroku jako že ve stylu panel here kablik here zapojit here = výsledek budeš svítit here a nabiješ si mobil here asi tak těm lidem co se ptají jak to udělat je stejně úplně fuk nějaký výkon je bude zajímat jen co přesně koupit kde za kolik jak to spojím do hromady a co tím reálně utáhnu tečka pochop jsou to LAMY a navíc většina si bude myslet že si koupi 4 panely a pod mrakem v zimě na to zapnou husu v troubě ideálně napřímo a nebo budou řezat na cirkuli půl dne dub aby měli teplo ale nepálili el ze sítě atd .... no a návíc to přece říkali v televizi jak to krásně funguje a podobně.....😀
trochu mimo témy. Správne vravíte, že je treba sa vyjadrovať presne. Ale k tomu asi patrí aj správne skloňovanie elektrotechnických jednotiek. Neviem či hovoríte nejakým českým nárečím, ale stále mám pocit že nesprávne skloňujete. Človek s VŠ elektrotechnickým vzdelaním by mal asi také veci vedieť.
