Záznam besedy Ekologických dnů Olomouc (14-16. 4.2023). www.slunakov.cz
Doba antropocénu je doba otřesů dosavadních (zdánlivých) jistot, a v důsledku i doba úzkosti, která mnohé ze všech těch změn jímá. Co prožíváme, je dost možná kocovina: fascinace mocí vědotechniky vyústila v opojnou sebejistotu člověka jako pána tvorstva a víru, že svět i budoucnost dokáže mít pod kontrolou - a teď nastupuje vystřízlivění. Lze snad doufat, že až se přežene nejhorší bolehlav, přijde realističtější zhodnocení naší lidské situace a možností. Jedna z kompetencí, které se budou jako výbava pro "nejbližší příští" opravdu hodit a které nám také mohou pomoci divokou současnost lépe snášet, je schopnost žít s nejistotou - což jsme se v naší tradici poněkud odnaučili či zapomněli. Pojďme se tedy zkusit společně rozvzpomínat. Průvodcem nám bude Hérakleitos z Efesu: o povaze změn, se kterými je třeba v tomto světě počítat, přemýšlel už v šestém století před začátkem letopočtu. A jak se pokusím předvést, jeho úvahy se můžou velmi hodit i v současných časech zelených a dalších transformací.
Eliška Fulínová po studiu učitelství na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni (Mgr.) vystudovala filosofii na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK (Mgr.), doktorát získala na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK (Ph.D.) a Université Paris I, Panthéon-Sorbonne (Dr.). Jejím oborem je současná fenomenologická filosofie, soustředí se zejména na problematiku prostoru a prostorovostí jako ontologickým určením živých i neživých jsoucen.
Kromě toho ji zajímá antická filosofie, dlouhodobě se zabývá řeckým archaickým myšlením a v současné době též Aristotelovými biologickými spisy, jimž se věnuje v rámci mezioborového badatelského projektu na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF.
V současnosti působí v Centru pro teoretická studia a je redaktorkou filosofického časopisu Reflexe.
25 апр 2023
