EP101 teorie fikčních světů 

jo vypadá to tak

Tohle má všecko pod palcem Dan, já neumím ani stříhat. Ale u některých delších videí by asi nebylo na škodu dávat audio i na spotify nebo itunes. Budeme o tom uvažovat :)

Jo nespolehlivý vypravěč je problém. Před lety na to téma byla konference, které se zúčastnil sám Doležel, a na konci prohlásil, že podle něj koncept nespolehlivého vypravěče vůbec nepotřebujeme. Jinak na téma nespolehlivého vyprávění v teorii možných světů napsala několik studií Lucie Faulerová, některé by měly být dostupné online. Ale nakonec se vždycky zasekneme na problému, že často nejde určit, jestli je nespolehlivý vypravěč, nebo prostě autor udělal chybu :)

To je děsně komplexní problém. V první řadě se dají fikční světy hodnotit a klasifikovat podle spousty dalších charakteristik, které jsem ve videu nezmínil, protože znějí moc cize (tzv. aletická, deontická, axiologická a epistemická omezení). Takže pak fikční světy můžeme hodnotit i na základě toho, co je v nich možné, nemožné, povinné, co je zakázené či povolené, co (ne)má hodnotu atd. Každopádně i když děláme "jako by" se jednalo o jiný svět, nezapomínáme na to, že ho zkrátka vytvořil nějaký člověk, má znakovou povahu a hodnotíme jeho estetické kvality. Někdy jsou chyby běžnou součástí toho světa, pro svět nemá hodnotu, aby v něm všechno dávalo logický smysl, jindy slouží jako parodie (třeba v postmoderní literatuře). Pokud jsou ale logické chyby ve fikčním světě, který logické chyby nepřipouští, tak to zkrátka hodnotíme tak, že to autor zmastil. Však pro brakovou literaturu jsou typické chyby v příběhu, neuvěřitelné zvraty (deus ex machina) atp. Pokud si o tom chceš přečíst víc, je online dostupná studie M.L. Ryanové "Cheap Plot Tricks, Plot Holes, and Narrative Design". Tam všechny možné druhy autorských přešlapů probírá podrobně.

Na tohle tema je nejlepsi studie Fikcni svety lyriky od Cervenky, vyslo to i knizne, ale ma to jen cca 70 stran.

No to je zas problém s žánry obecně. On Doležel V Heterokosmikách přímo uvádí Tolkiena jako zakladatele žánru fantasy, ale mluví spíš o tom, čemu se dnes myslím říká "young adult", tedy taková ta konzumní literatura, které nejde o nějakou rekonstrukci národních mytologií prostřednictvím narativu, ale prostě o to, naházet dohromady nějaká kouzelná stvoření, dát lidem vtipně znějící jména, párkrát obrátit čas, nalézt speciální zbraň/kouzlo/místo a porazit chlapáka s divně znějícím jménem, který má nějakou speciální zbraň/kouzlo/místo. A pak napsat sedmnáct pokračování, kde se jen variují jména, kouzla zbraně a místa. Jinak z dobrých fantasy na které jsem si nevzpomněl určitě Silmarilion nebo Zaklínač. Pokud je teda můžeme označit jako fantasy, protože vědmák taky hodně vychází ze slovanské mytologie, a navíc používá Sapkowsky některé postmoderní postupy, které by nejspíš podle Doležela posunuly tu knihu na úroveň "hodnotné literatury".

@@davidjirsa8582 Tak to mám radost (jestli je to tak). Když jsem tenhle Doleželův názor slyšel (Heterocosmicu II jsem ještě nečetl), tak mě taky překvapil a naštval a napadl mě právě Zaklínač, který určitě hodnotnou literaturou je. Sám jsem ho vždycky považoval za částečně postmoderní dílo, takže pokud by ho Doležel díky/kvůli tomu vyřadil z žánru, tak bych s tím velký problém neměl. :)