Tak jednoduché to fakt není :) Ty sice zaplatíš, ale pak následuje ten složitý proces, kdy miner bitcoinů zachytí tvoji platbu a ověřuje ji (hash SHA) -> tím dostane ještě zaplaceno on. Bylo by parádní, kdyby do toho Rota zasvětil i veřejnost
Ten kapacitní displej je celkem chybně vysvětlený. Nejsou tam žádné nezávislé osy X a Y, je tam jen jedna kovová mřížka na stejném nenulovém potenciálu a taky to není založené na náboji v prstu. Princip je následovný, pod místem doteku dojde k nahromadění náboje, vlivem snahy elektronů vyrovnat potenciál mezi nabitou kovovou mřížkou a prstem, který se v danou chvíli chová jako zem. K vyrovnání potenciálu (uzavření el. okruhu), ale brání nevodivé sklo, Z tohoto důvodu vznikne mezi prstem a kovovou mřížkou pod sklem displeje kapacitní vazba (kondenzátor). Následná detekce polohy spočívá v nerovnoměrném rozložení náboje v mřížce vlivem prstu, což se dá napěťově změřit na okrajích dané mřížky.
Rostislav Pokorný asi sem to víc pochopila z videa ale jsem eště kid jenom napsat tenhle komet a lidem který tě chápou do vysvětlit musí dat velikou trpělivost a práci.😀
Jak jinak by měly být? Dokážeš si to představit jinak? Podle mě se prostě spojí. Představ si několik magnetů vedle sebe. Mezi nima to pole asi bude různé, ale na okraji už se spojí.
Knightlon výborná odpoveď a príklad, najmä preto, lebo molekuly vody majú čiastočný náboj na "krajoch" molekuly. Vďaka tomu vedia molekuly vody navzájom na seba pôsobiť ako také magnety, (priťahujú sa) a spôsobuje to vďaka čomu je voda tak úžasná, vďaka tomu dokáže rozpúšťať látky (ktoré "majú náboj" - mysli tým ionic compounds a etc.), má pomerne vysoký bod varu k pomeru jej hmotnosti, má silné povrchové napätie atď. Takže späť k vlnám, je dosť pravdepodobné, že to je najmä vďaka tomu náboju. (Samozrejme toto neberte ako fakt, ale ako dedukciu a hypotézu - zaujímavý námet na experiment. Taktiež tam môžu hrať rolu mnohé iné veci a toto samotné pritom nemusí za to byť zodpovedné)
Povrch kapaliny se chová jako pružná blána, takže když na hladinu hodíš předmět, vytvoří se v momentu dopadu "zaoblený ďolík". Zároveň se vlny šíří rovnoměrně do všech směrů a interferují (působí na sebe, "sčítají se"), takže postupně dochází k dalšímu zaoblení až do tvaru kruhu. Zkus hodit velmi dlouhé prkno na hladinu, uvidíš, že nejdříve budou vlny víceméně rovnoběžné s delší stranou.
Vy vobec rozmyslate pred tym ako kladiete otazky? Pytas sa na otazku, ktora je znama tym, ze nema znamu odpoved. Martin si to teda vytiahne z prdele asi.
Pěkně vysvětleno, jenom je smutný, že se dneska do telefonů cpou všelijaký kraviny 2K, 4K, 8K a já nevím kolik K displeje, ale aby někdo udělal supercitlivý displej jako měly starší Nokie, která se dá ovládat ve voděodolném pouzdře(přes folii) a v moto rukavicích to ne.
Dobrý je, že kapacitní displeje berou cokoli organickýho. Tudíž když si například vezmeš mrkev a budeš s ní jezdit po displeji, bude to fungovat a vytvoříš si tím levný stylus :)
Téma: Jak funguje CT RTG jsi již vysvětloval tudíž se to o moc zjednoduší. Jsem student Radiologie ve zdravotnictví a neustále se setkávám s lidmi co netuší jak Computed tomography vůbec funguje. Pomohlo by to velkému množství lidí pochopit proč by měli daleko raději žádat Magnetickou rezonanci.Samozřejmě nechci vyvolávat davovou radiofobii. Jen by to podle mě bylo velmi přínosné téma
7 лет назад
Super video! Rád jsem si zase poslechl něco zajímavého :D
Nevím jak jiné telefony, ale Lumie uměly snímat dotyk i přes rukavice (hodně silné lyžařské ne), možná to dělala tím, že zvýšila citlivost. Když se tahle funkce nevypnula, tak nejen že to víc žralo baterku, ale taky stačilo mít prst nad displayem a dotyk byl snímán
A jak to je s tou funkcí zařízení, která dokáže snímat dotyk i přes rukavice? jde tam pouze o zesílení "senzorového" pole nebo je v tom něco jiného? byl bych moc rád, kdyby si mi odepsal. Moc mě to totiž zajímá. děkuji :)
7 лет назад
u kapacitních displejů lze použít i rukavice a to při kombinaci kapacity vzájemné a vlastní (to už měla i Sony Xperia Sola) mnozí výrobci to již využívají, pricip je jednoduchý > kapacita vzájemná vyhodnocuje jen ty body na X a Y, ale kapacita vlastní vyhodnocuje jako u rezistivních displejů defakto přímku X a Y takže je to detekovatelná i málá změna nad displejem (ale zase neumí multitouch) Většina výrobců co vím tak to má potom jako režim v rukavicích (a z mé vlastní zkušenosti u Xperia Z1 Compact to fungovali i v pracovních rukavicích)
A právě proto kapacitní displej nefunguje v blízkosti nějakého přístroje, který pracuje s vysokým napětím, nebo elektrostatikou (v podstatě je to skoro totéž.) Např. Teslův transformátor
Jestli kapacitní displaye fungují podle elektromagnetického pole prstu, jak to tedy funguje, když používám speciální stylus(tužka) na display?? připomínám že v místě držení je gumový, takže podobný přenos jako u speciálních rukavic není možný. Díky za odpověď..od kohokoliv
Teď akorát nevím, jestli už jadernou fúzi ve videu o slunci nerozebíral, ale přímo o Tokamaku by to nebylo špatné. Přece jen je to naše energetická budoucnost, doufejme.
Můžu otázku, jak to že u mého mobilu funguje takzvaný režim rukavice a při něm můžu mít jakékoliv rukavice, a snímá prsty už možná i milimetr před displejem? To jakoby zvýší napětí pro sbírání toho mého napětí to prstu? Snad chápeš jak to myslím :O
Zdravím tě, mám na tebe prosbu, učím se na strojvedoucího a nějak mi pořád dělá problém elektrika jako taková. Myslíš, že by jsi mohl vysvětlit jak funguje stykač, relé, dynamo, alternátor, trakční motor, popřípadě elektrodynamicka brzda? Popřípadě díky za pomoc. :-)
S tímhle má problém můj děda - dostal chytrý dotykový telefon, ale často mu nereaguje na dotyk, takže pak nemůže například zvednout telefon. Co s tím a čím to je?
jak to že si najednou nemůžu vzpomenout na nějaké běžné slovo ať se snažím sebevíc , ale za pár minut kdy už na to nemyslím tak si na to slovo z ničeho nic vzpomenu.
Tohle se nazývá ,,Presque Vu" a je to způsobeno tím, že mozek při výběru slov postupuje tak, že bere skupiny slov a dopídí se vyřazovací metodou k určitému slovu. Tzn. Nemůžeš si vzpomenout na název nějakého předmětu a tvůj mozek postupně vyřadí podobná slova a "blokuje" je, ovšem "chybně" je mezi nimi i to slovo, na které si chceš vzpomenout. Ve chvíli, kdy změníš téma ty slova už nejsou "blokovány" a proto si ho vybavíš.
Jak fungují neuronové sítě? Proč je mozek "lepší než počítač" i přesto, že se jeví horší? (Nepamatujeme si vše, nejsme kalkulačky...) Proč je pro simulaci neuronové sítě tak velký početní výkon?
Mařík CZ Počítač například detekuje rychleji nějaký předmět třeba židli, člověk když se na předmět podívá ví, že je to židle, ale počítač si neuvědomí význam a smysl toho předmětu.
Mozek je lepší než uměle vytvořená neuronová síť, protože je složitější a skládá se pravděpodobně z několika různě propojených sítí. Počítač má lepší početní výkon a je vždy lepší na tu jednu věc asi ze stejného důvodu, proč jsou Asiati vždycky dobří v jedné specifické věci: Nemají život. (Samozřejmě to platí jen pro nějaké Asiaty, nejsem jinak rasista, jen jsem chtěl udělal porovnaní, sorry)
rezistivní by bylo podle mě jednodušší tak, že odpor drátku je závyslí na jeho délce, takže když to někde propojím, tak zmenším jeho odpor a dá se spočítat o kolik, při dvou dotykách už nic nezískáte , protože drát už je zkratovaný na tom dotyku blíže. Doufám, že jsem to vysvětlit dobře, protože takhle jsem to pochopil já :D
Ahoj. Keď idem autom po ceste, po diaľnici, a cestu križujú káble,drôty vysokého napätia, tak sú tam také balónky, (lopty, míče) a asi to súvisí nejako s autami? Vedel by si to objasniť? Vďaka Palo
Ale vždy je to len nad cestou, ak by to bolo pre lietadlá, tak by to bolo aj inde, nie? Nad poľom, lúkou, atď... Nie je to náhodou kvôli autám a nejakým výbojom a statickej elektrine?
Kvasar je vzdálený objekt, vyznačující se výrazným rudým posuvem (to znamená, že se od nás velmi rychle vzdaluje a my jej díky Dopplerovu jevu vidíme na delších vlnových délkách) a zároveň je zdrojem rádiových vln. Nacházíme je pouze v obrovské vzdálenosti od od naší galaxie (až miliardy světelných let), zřejmě se jedná o struktury z brzkých fází vesmíru, pravděpodobně o masivní černé díry starých galaxií. U kvazaru pak rozeznáváve tzv. jety, jedná se pravděpodobně o výtrysky hmoty, dlouhé až několik milionů světelných let, u některých také pozorujeme tvary připomínající akreční disk. Kvazary také často podléhají rychlým změnám ve vlastnostech záření po celém pozorovaném povrchu, což napovídá že se jedná o menší tělesa (změna se šíří maximálně rychlostí světla). James Webb nám snad brzo poskytne kvalitnější data.
Když se podíváš na kopřivu zblízka tak uvidíš, že stonek i listy kopřivy jsou celé pokryty trichomy, což jsou vlastně takové chloupky. Menší a jemnější z těchto chlupů jsou krycí trichomy, které jsou neškodné. Těch je většina. Když se ale podíváš pozorněji, uvidíš i delší a tvrdší trichomy, kterým se říká žahavé. Na konci těchto trichomů je takový malý váček, který v sobě má tekutinu, která obsahuje směs tří chemikálií - histaminu, acetylcholinu a serotoninu. Místo pod váčkem je velmi křehké, takže když o kopřivu zavadíš, váček se velmi snadno ulomí, ostrá špička trichomu poškodí tvoji kůži a tekutina z váčku se na ni vylije. Histamin podráždí kůži, acetylcholin vyvolá pocit pálení a serotonin zvýší účinek obou předchozích látek. Jako mučidlo by kopřivy ve velkém množství určitě použít šly, ale myslím, že zabít člověka by se s nimi nikomu nepodařilo.
Míšek V jiných zemích jsou kopřivy mnohem silnější než u nás. Například když do nich vběhne kůň, raději v nich zůstane nehybně stát a zemře hlady než aby si způsobil další bolest. Takže ano, kopřivy mohou v některých případech zabíjet.
za to mužou vlastnosi maeriálu, každý materiál má svou mez elasticivity, pokud tu nepřekročíš, materiál se vrátí do puvodního stavu, jakmile překonáš mez elasticivity, materiál s ti už nevrátí ale zustane defromovaný z toho vyplívá, že na pružiny se používá materiál s vysokou mezí elasticivity (pokud te to zajíá víc nastuduj najdi si "Youngův modul pružnosti" a "hookuv zákon")
Zivame hlavne vtedy, ked sme unaveni - telo potrebuje viac kyslika, tak nas podnecuje k tomu, aby sme si zivli (hlboky nadych, kde vdychnes viac kyslika ako pri normalnom nadychu)
Jak okysličení tak přehřáti jsou prý méně pravděpodobnější hypotézy pro původ zívání, než že jde o v mozku pozůstatek z primitivního typu komunikace (například psy takto stále komunikují), kde my to sice již aktivně nepoužíváme, ale mozek to čas od času stále dělá.
Trochu Te opravím. Není to display, ale senzor. Používá se několik technologii, třeba PCAP, haptic a resistive. Resistive touch, chceš li ITO jsou i multidotykové, tj. Více než 1prst. Obrovská výhoda na EMI, špatná na citlivost.
Frekvence nijak nefunguje, to je jen veličina, která říká, kolikrát se periodický děj opakuje za sekundu. Když například udělám při chůzi 2 kroky za sekundu, tak mé kroky mají frekvenci 2 Hz. Nic jiného ta veličina neříká. Ten dotaz asi směřuje spíš na to, jak je možné přenášet informace typu připojení k internetu pomocí elektromagnetického záření.
