Montessori praxe: Dítě se prosazuje silou - hranice, volba a nepomáhání 

Ahoj Katrini, děkuji za dotaz. Chování dcery značí potřebu podpory, pochopení a trpělivosti. Možná i omluvy, jak byla výchovávaná... Syn naopak potřebuje víc hranic. ÚKOL MÁMY NENÍ HRÁT SI S DÍTĚTEM. Úkol mámy je vnímat sebe a své potřeby, aby PAK mela kapacitu na to vnímat své dítě. Pokud chce syn interakci, můžete u toho stále pracovat to, co se doma běžně dělá. Pokud ho baví zkoumat emoce, nepomůže mu, když si s ním budete hrát. Nenasytite ho tím. Vnímám to na hovor v tel. Konzultaci, abychom to rozebraly a návrhy řešení. Pokud chcete konzultaci, napište mi mail. Moc díky i.

Jak je staré dítě?

2 roky a 4 měsíce.

A ještě 10m sourozenečka, zatím nevztekající :)

No tak mě napadá sourozenecká rivalita, protože to 10m se asi začíná pohybovat - takže začíná překračovat hranice staršímu - nejenže bere maminku, ale ještě leze do všeho a boří... Pak mě napadá, zda máte prostor se staršímu plně věnovat - kdy a jak často to děláte. Dále mě napadá, jak má starší připravené prostředí k práci, kterou už nutně potřebuje. Kde je táta? Jak se zapojuje? Jak často si můžete odpočinout, abyste vztek zvládala dobře a nesnažila se o něj postarat jen s cílem dítě umlčet? . . . Co napadá Vás?

Nejčastěji se to děje když si třeba chce ještě na návštěvě hrát, ale mi už musíme odejít, chce třeba jídlo, které doma nemám. Prostě chce něco, vůči čemu se já vymezím, že to není možné nebo to nechci a řeknu jí proč. Nejčastěji se starší plně věnuji, když malá spí, na kroužcích - 3 týdně, když se věnuje manžel mladší. Nabízím např, že se mnou vaří, chodí do pračky, loupeme zeleninu, zkouší krájet. Rivalita myslím zatím ne tolik, když si chce dělat něco a vadí jí, že jí do toho mrňa leze, může si činnost vzít kam mrŃa nedosáhne nebo se zeptátm a beru mrňu pryč. Malá si tak s námi plyne, pozoruje, to spíš jsem na pochybách zda se dost věnuji jí, ale vypadá spokojeně. Momentálně bádám, jaké činnosti nabízet, protože mi přijde, že děláme pořád to samé - čteme, zpíváme a hrajeme na rytm. nástroje, kreslíme, lepíme - to je u nás top. Poslední bod je dost určující, když jsem unavená nebo spěchám, tak mi vztek zvládat nejde. Ale obecně, jen být přítomná a počkat až to přejde jsou pro mě muka. Když se Bětka vztekne, tak většinou nechce nic, ani dotek, nevnímá. Myslím, že potřebuji pracovat se sebou - učit se jak to zvládat - víte o něčem?

Kolik zbylo??? :-)

Jo bylo to vic, asi tak 15 min. :-)