Martin Vaculík vyrazil do soukromého muzea Reincars v Trutnově, kde načerpal informace o legendárních škodovkách, které nás často doprovázely během dětství a dospívání. 🌐 www.auto.cz/ / auto.cz / auto.cz
Na druhou stranu, jsem ročník 1991 a zažil jsem moc dobře dobu kdy tyto auta byly na každém rohu, mě přijde, že nějak rychle stárnem. Když tato auta v takovém stavu jsou rarity a za těžké love. Chtělo by to zpomalit :-)
Dobré spomienky na mladosť,výmena spojkovej lamely a prítlačného taniera na parkovisku pred bytovkou .a tie plynové lanká,to ako za trest,ale všetko opravitelne na ceste..držím palce chlapi 👍
Zcela upřímně… nebaví mě škodovky, ale tohle video mě bavilo, tak nějak když k tomu je ten příběh a pan Vaculík to dokáže fakt skvěle podat, tak je mi nakonec opravdu jedno, jestli se někdo v záběru otočí ke kameře zády a video mě stěně baví 😅
100ka bola moje prvé auto, kúpil som ju za 3000 korún od týpka, čo nemal prachy na darčeky pre deti na Vianoce. Revalo to jak blázen, ale zase to bolo jednoduché auto, ktoré nevyžadovalo žiadnu veľkú opateru. Hlavne to bol perfektný pocit slobody na nej jazdiť vo veku čerstvých osemnásť, keď sa väčšina ľudí tlačila v preplnených autobusoch :)
Děda měl 105s (snad si to S pamatuji správně). Rodiče měli 120 LS (říkali jsme tomu "Láďa Super" ). Obě auta z mého dětského pohledu byly hrozný. Ale jak říká pan Vaculík, tak dnes po čtyřicítce na to rád vzpomínám a kdykoliv je někde vidím, tak se rád podívám ;-).
Měl jsem 1000MB po tátovi, 100L, po vojně (Fiat 125p 1500, Simca 1301s), 120L užovka 2x, 136GL, Fávo 136L. Fiat Panda 1,0fire. A pak uz jen made in Japan. Tu 136GL jsem si upravil, měla nabrzdenych 95koni. Snížený podvozek, příčný výfuk a vykuchany interier.
Bylo by fajn, kdyby se pan Vaculík vyjádřil ke třeba (nikdy nerealizované) Škodě 720. Ano, porovnávání jablka, hrušky a fiktivní švestky, ale inženýři měli snahu. Další v řadě (ne)realizovaných variant, by byl třeba Forman, ale ne jentak ledajaký, ale typ 790.16. Kde je tomu konec... Viděl jsem ho jednou v životě v muzeu MB a několik nazpět prý odfujazdil do Říše a slehla se zem. To může být jen přáním, ale snad nápad nikoho nezabije.
člověk se na těch škodovkách ledacos naučil...protože musel :) Na druhou stranu jsem rád, že si můžu koupit auto, ve kterém se nemusím hrabat vůbec. Nostalgie je pěkná, ale při dnešním životním tempu na pravidelné rozborky a zborky škodováckého zázraku moc času není...
Tak trochu nostalgie, i když kromě autoškoly na Škoda 100, mne škodovky v minulosti naštěstí minuly. O současnosti to bohužel říct nemohu - obě staré, jedna sice vyhovuje nenáročností, ale nemá to kufr ( klasická Fabia I), druhá má slušný kufr a je celkem pohodlná, ale zase žere jako tank (O II 1,6 FSI).
moj starký mal škoda 110ls kupoval ju novú a bol jediný majiteľ, predne svetla mala 4 ako erka, to auto šlo 140 kedykoľvek, bola celý čas garážovaná, umývaná ručne, top stav, potom skončila u syna na vinohrade mala vtedy najazdených 58000 original km, vraj sa niekto pustil do renovácie
My měli 120 GLS, výroba leden 1980. Černý interiér, výbava GLS a příplatkový cyklovač stíračů a rolovací bezpečnostní pásy. Na svoji dobu to bylo vcelku dobře vybavené auto (ve východním bloku). Co měl strejda z západu Forda 1.6. ´81 Taunuse, výbava v něm byla slabší (bez otáčkoměru, cyklovače atd..), nicméně Ford byl jízdně trochu jinde :))
V roce 1982 jsem si koupil 120 GLS s černou střechou, jakoby koženkovou, ale byl to nástřik, čtyři světla, prepregový nárazníky, něco jako bakelit, stačilo s nimi do něčeho ťuknout a už praskaly a byly těžký jak kráva. Stála 68.800,- Kčs, což byla na tehdejší dobu raketa, asi jako dnes Superb v plný palbě. O malinko měla větší výkon, ale stejně to moc nejelo, navíc se rády zapejkaly kroužky snad na 4.válci, ztratil kompresi a pak to jelo ještě hůř, to mě taky potkalo, tak šla do světa. ALE měla skvělý cyklovač stěračů, kde šlo nastavit jakýkoliv interval přestávky mávnutí stěračů až do několika minut a cyklovač si interval pamatoval i po vypnutí motoru. Takový cyklovač už jsem dodnes na svých autech nezaznamenal. Jo, rezlo tam tzv. torpédo, spodní rohy pod čelním sklem, podobně jako posléze u Filcky páté dveře. Taky měla olejový chladič, ale ten neustále tekl, dal jsem ho pryč. Zpejkala se taky struna od plynu, byla tažená kousek nad výfukem a v ostrém rádiusu, struna se pak pohybovala přískoky a zbytečně spouštěla akcelerační pumpičku, spotřeba pak vylítla i o 3/4 l, nahradil jsem poslední půl metr lankem z kola a kolečkem z Merkura🙂 (návod byl v SM), pak už plyn chodil jemně. Jsou to nostalgické vzpomínky, ale znova už bych to zažít nechtěl, furt se hrabat v autě.
105 S sme mali ako posledné z kategórie "historických" vozidiel, aj keď to malo od akejkoľvek efinície historického vozidla hodne ďaleko. Tie pútka na dverách boli čistá kópia Porsche RS.
Bohužel, táty už se nezeptám a i když jsem kolem Škodovek jeden čas blbnul hodně tohle je věc kterou nevysvětlím... Když jsem byl opravdu dítě sotva rozum brající, měli jsme prapodivný exot. Co jsem si jistý a co je i vidět na dobových fotkách (kdyžtak dodám) je to červená stovka se čtyřokým čelem, které to mělo určitě už z fabriky. Zajímavé je, že pokud si pamatuju, uvnitř to byla obyčejná stovka, tedy nebyla "polička" na palubní desce, ale co je zajímavější, určitě to mělo stahovací zadní okna, opravdu stahovací, né výklopné trojúhelníky. Co se motoru týče, byla to určitě standardní hudrta. Tedy, jestli si pamatuju dobře, tak můj otec dokázal ze Škodovky někdy v roce 1977-78 dostat na přání postavené auto, které bylo v základu holá Š100 a navíc mělo jen čtyřoké čelo a stahovací zadní okna. A pak se v tom vyznejte 🙂
Mohla to být obyčejná Škoda 100 určená na vývoz, která z nějakého důvodu zůstala v tuzemsku, proto to čelo a zadní stahovačky. Kdyby jste měl výrobní čísla, mohl by to říci archiv škodovky 😉
Táta měl přesně takovou 105M a teta machrovala se čtyřokou 120GLS... ale neměla otáčkoměr a my jo! 😅 Jinak jsem z Trutnova a musím přiznat, že jsem netušil že tu něco takového je! Ostuda!
120gls měla otáčkoměr z výroby vždy, 105l nikdy. Otáčkoměr byl od výbavy LS. Ale lidi to různě měnili, doplňovali. Stejně tak tu v podkrkonoší měl na obyčejné škodovce nápis gls každý třetí díky výrobě ve Vrchlabí. To byla fakt sranda, protože na spojleru bylo gls a většina měla naopak na čele původní štítek s označením.
mali sme cervenu 105L z Tuzexu, okrem toho, ze uz ta farba bola ina, ako bezna cervena, tak aj interier a vybava boli uplne iny level oproti tej "ciste dno" verzii.