O Eidamu třicítce bych si rád poslech. Naše paní učitelka předmětu Potraviny a biotechnologie a odbornice na mlékárenství na potravinářské škole k ní neměla moc vřelý vztah a vždy nám říkala, že si máme raději kupovat čtyřicítku. Prý se kupováním třicítky jenom ošizujeme, vždyť tuk je přenašeč chuti. Nedej bože, když si někdo na svačinu přinesl nějakou light dvacítku 😄
Ano, to mela pravdu. K jidlu za syrova (bez tepelne upravy) je syr (mimo syrecku) vzdy lepsi, cim vice ma tuku. Ale ten nizkotucny Eidam byl a je lepsi na tu ceskou klasiku "smazak". Eidam s vice procenty se rychle roztece pri smazeni. To s tim tim tukem a chuti plati ale i treba o samotne vychozi surovine = mleku. To akorat dnes existuji dementni nostalgici, kteri...az do hrobu...budou tvrdit, ze dnesni mleko je redeno vodou a ze neni tak dobre jako to z dob realneho socialismu. Tito postizeni lide zapomeli, ze kupuji zasadne mleko v nabidkach (a hned po celych paletkach) v discountech a jeste k tomu to nizkotucne trvanlive (to co vydrzi pul roku ve spajzu).
@@giorgiocorleone2747 Já tedy ty nízkotučné šmejdy nekupuju, a na smažák prostě stačí to obalit 2x, tedy vlastně pětiobal, po normálním trojobalu znovu do vajíčka a do strouhanky
@@badaxebadaxe2248 Nizkotucny syr...a ani jine mlecne produkty nejsou zadne smejdy. Jsou to vyrobky, ktere pod vlivem reklamy (stihla linie = delsi a aktivni zivot) vyzaduje trh = zakaznik. Naopak, ono neni tak velke umeni udelat dle starych receptu plnotucne vyrobky. Umeni je, snizit tuky a pritom aspon castecne uchovat tu chut toho specifickeho druhu vyrobku. Tzn., ze i kdyz Eidam 30 nebude chutnat stejne dobre (i kdyz jsou lide, kteri maji k tucnym vyrobkum odpor = nechut) jako Eidam 40 nebo dokonce 45, tak musi chutnat po Eidamu a ne po Goude. I uvarit nealkoholicke pivo tak aby chutnalo a pripominalo pivo je vetsi umeni, nez uvarit normalni pivo. Nevim jestli pivo pijete a jestli obcas vyzkousite nealko. Ale ja jsem za ty leta zpozoroval, ze nealko chutna cim dal tim lepe...vice a vice se zacina podobat normalnimu pivu. I kdyz je nastale alkohol, cukr...prave s tuky...nositely chute.
Paní učitelka měla pravdu. Eidam 30% vznikl za socialismu jako náhrada za sýr holandského typu s názvem Edam, který má minimálně 40, ne-li více procent tuku. Náhrada to byla z důvodu nedostatku mléčného tuku a mléka obecně, které se muselo používat i na jiné účely. Takže se z celkem slušného sýru Edam, stal Eidam, který je prakticky bez chuti a zápachu. Ano, správně, Eidam 40% je mnohdy levnější, protože o něj není na trhu takový zájem, právě z důvodu socialistického zvyku. Zajímavostí je, že Eidamy 20, 30 a 40 stojí dnes výrobně prakticky shodně a cenový rozdíl vytváří nejvíce prodejci.
Jo ten eidam by mě zajímal. Fascinuje mě jakou oblibu si tento sýr mdlé chuti u nás získal a drží si ji i když nabídka supermarketů je dnes tak pestrá.
Osobně mi z těch plesnivých sýrů nejvíc chutná Stilton, který je hodně odlišný od ostatních 🙂Kam se na něj Francouzi hrabou :-) ale je fakt že když si koupíte francouzský nebo třeba rakouský plísňový sýr, je mnohem lepší než Niva, je mnohem méně hrudkovitý a chuťově jemnější, nemá takový ten nahořklý ocas jako Niva. Gorgozola mne nějak neoslovila 😞
Na video o Eidamu jsem poměrně zvědavý. Vím že se na něj všude nadává, ale přitom když v Makru kupujeme cihly Eidamu a Goudy, tak mi mezi nimi zase takový rozdíl nepřijde...
Vznikla-li Niva - nikoliv Lada - za trvání Československa, jedná se o výrobek československý a patří do výkladní skříně obou národů. Osobně jsem poněkud iritován přivlastňováním si všeho, co za Československa vyrobeno a vystavěno bylo jako typicky českého. O výrazivu Česko příkladně v roce 1961 se ani nezmiňuji. Považuji to za arciidiocii. Jsem dítě ČSFR, proto hájím rodnou zemi. Československu čest a sláva!
Vzhledem k tomu, že se vyráběla v Č. Krumlově a zrála tam v místních chodbách vyrubaných ve skále, může si jen hlupák myslet, že má něco se Slovenskem. Oštiepok taky nemá nic společného s ČR.
@@badaxebadaxe2248 syr Niva nemá jasný povod. Vyrába sa a je obľúbená ako u vás, tak aj u nás. A nakoniec je to vlastne jedno. Je to náš československý výrobok.
Jste ještě mladej... Dítě Federace. 😉 Teď nechci, aby to znělo předpojatě, ale mám jeden příklad - Českosovenský vlčák. Pracovní plemeno vzniklé zkřížením feny vlka a psa Německého ovčáka. Tento experiment prováděl český kynolog ing. Karel Hartl. Vše probíhalo v okrese Strakonice. Výsledné plemeno dostalo jméno Československý Vlčák. Byl to výsledek práce Československa, takž je to v pořádku. Plemeno bylo uznáno a zapsáno v červnu 1989 s definovaným standardem. Při rozdělování federace bylo vše co se týče chovu předáno slovenské straně a ona je garantem chovu. Nicméně byly zde smlouvy, které mimo jiné stanovovaly, že případné změny ve standardu budou konzultovány s Českou stranou. A co se nestalo? V roce 1999 slovensko porušilo tuto úmluvu a svévolně tyto standardy změnilo. Takže nejen my češi si občas přisvojujeme věci vzniklé za dob Československa, ale i slováci se chovají stejně. Nemáme si co vyčítat.
@@erikpetrisko Přesně tak. Je to dobré, chutná a je jedno, kde se vyrábí. Třeba Kofola! Vznikla za socialismu, vyráběla se v Krnově. No a dnes je fabrika na Kofolu i v Rajecké Lesné v okrese Žilina. A mě je jedno, kde je vyrobená. Jak česká, tak slovenská chutná stejně. Naše Československé dědictví. 👍
Nejen v Českém Krumlově! Niva se vyráběla i na Blanensku a dozrávala v jeskyni Michálka u Sloupa. Moje mamka, když jezdila služebně okolo, tak občas přivezla celé kolo Nivy. To byly hody! Ale nic netrvá věčně a v roce 2006 to tam úředník z Bruselu nucemě zavřel.
Tak ako kofola, aj niva bola, je, a bude česko-slovenská :) aj tak ju vo svete nikto vôbec nepozná iba my....... seskoslovensko ploste jenom a neposelte se 😂😂
Žiadny československý syr nebol nikdy svetová trieda. Jedine, že určitý druh sa inde v tej forme ako v Československu nevyrábal, čo ale neznamená vôbec nič svetového...
