Slováci ovela lepšie dokážu čítat,alebo aj hovorit česky-vid.napr.slovenský herci v českých filmoch.Ja napr.uplne bežne čítam česky.Naopak to neplatí.Je to naozaj sranda,ked sa čech pokuša niečo prečítat slovensky,alebo niečo povedat.My ovela lepšie ovládame češtinu,ako česi slovenčinu.
Pro mě, Moravana, jsou české přízvuky (hlavně ten pražský) naprostá bolest. Trhá mi to uši. Bohužel bydlím v Čechách a studuji v Praze. Alespoň už mám vybudovanou nějakou tu imunitu😅
Vpravdě, mám ještě kontakty z doby, kdy jsem dělal rukama v prostředí, kde se objevují hodně brigádníci, tzn hodně mladých lidí, studentů. A často mi známí, či slováci, se kterými se o těch věcech náhodou bavím, říkají, že hodně mladých nerozumí skoro nic. Osobně myslím, že hodně za to může i lenost a obecně klesající schopnost mládeže komunikovat. Kolikrát jsem už musel mládežníka vyškolit, aby mě neoslovoval v prvnim pádu, jak hotentot. Baví mě mluvit obecnou, ale na hotentotštinu tu máme Babiše a jeho věrné, řekl bych. Nicméně faktem je, že i lecjakej mládežník mi řekl, že slovákum nerozuměl ani prd. Což bych pochopil, jestli ovšem mluvil s Východňárem. Taky jsem s jednim za svýho mládí kalil asi 3 dny, a i přes snahu jsme si rozuměli asi jako s Polákama. Dost, ale hodně slov bylo matoucích, hodně bylo fakt cizích a hodně divné tvarosloví a nezvyklá větná skladba. Často jsem si tak slova, kterým bych zvlášť snad i rozuměl, pospojoval v hlavě do nového slova s úplně jiným významem, takže nedorozumění při každé druhé větě bylo naprosto standardní. A nutno říct, že jak jsem mluvil obecnou češtinou prošpikovanou severočeskými germanismy (můj rodný jazyk), bylo to dost vzájemné.
Ahoj! Pôvodne som Rus, ktorý sa naučil po česky pred dvema rokmi a slovenčina pre ma je úplne zrozumiteľná. V slovenčine je prímes východoslovanských jazykov, kvôli čomu moja materčina mi veľmi pomáha v porozumeniu. Takže keď niekto hovorí po slovensky, mne to veľký problém nerobí. Navyše práve teraz som sa začal viac zaoberať týmto jazykom, pretože žijem na Morave a tu je rozšírený tzv. moravský dialekt, čo podľa môjho názoru je prosto smes češtiny a slovenčiny s väčším počtom germanismov. Po moravsky tiež samozrejme viem) Považujem Slovákov za veľmi blízky k Čechom národ, a preto si myslím, že musím vedieť po slovensky. Ešte nikdy som nevidel, aby medzi slovanskými národmi bolo tak silné priateľstvo, ako medzi českým a slovenským a v tomto priateľstve by som sa zúčastňovať, aj keď vôbec nie som ani Čech ani Slovák. P. S.: jen som chcel pridať, že pred rokom sme so školou boli na exkurzii vo skleníke, kde sprievodca bol Slovák a hovoril teda po slovensky, hoci sme boli neprestajne v Česku. No takže po priehliadke skoro všetci moji spolužiaci sa sťažovali, že skoro nič nepochopili a učiteli medzi sebou hovorili, že pre porozumenie ním tá reč bola tiež veľmi obťažná. Iba ja i jeden môj grécky kamarát, krotý sa rovnako ako ja zaobíra lingvistikou, pochopilim čo onen Slovák vlastne povedal. Táto situácia ma priviedla k záveru, že moderní Česi, ktorí sú daleko od témy jazykovedy, ústně porozumieť slovenčine nemôžu alebo môžu, ale relatívne ťažko. V písomníctve je to úplne ináč samozrejme. Ústna reč je vždy menej pochopiteľná, pretože tam je viac fonetického hluku, keď na papiere ten hluk je odstránený. Ja by som tiež radšej čítal, než počúval slovenčinu, pokiaľ budeme hovoriť hľadiska komfortu.
Ahoj! Původem jsem Rus, který se naučil česky před dvěma roky a slovenština pro mě je úplně srozumitelná. Ve slovenštině je příměs východoslovanských jazyků, kvůli čemuž má mateřština mi velice pomáhá v porozumění. Takže když někdo mluví slovensky, mně to velký problém nedělá. Navíc právě teď jsem se začal více zabývat tímto jazykem, protože žiju na Moravě a tady je rozšiřen tzv. moravský dialekt, což dle mého mínění je prostě směs češtiny a slovenštiny s větším počtem germanismů. Moravsky taky samozřejmě umím) Považuju Slováky za velmi blízký k Čechům národ, a proto si myslím, že musím umět slovensky. Ještě nikdy jsem neviděl, aby mezi slovanskými národy bylo tak silné přátelství, jak mezi českým a slovenským a v tomto přátelství bych se chtěl účastnit, i když vůbec nejsem ani Čech ani Slovák. P. S.: jenom jsem chtěl přidát, že před rokem jsme se školou byli na exkurzi ve skleníku, kde průvodce byl Slovák a mluvil tedy slovensky, ačkoli jsme byli pořád v Česku. No takže po prohlídce skoro všichni moje spolužáci se stěžovali, že skoro nic pochopili a učitele mezi sebou říkali, že pro porozumění jím ta řeč byla také velmi obtížná. Pouze já a jeden můj řecký kamarád, který se stejně jako já zabývá lingvistikou, pochopili, co onen Slovák vlastně říkal. Tato situace mě přivedla k závěru, že moderní Češi, kteří jsou daleko od tématu jazykovědy, ústně porozumět slovenštině nemohou nebo mohou, ale relativně těžce. V písemnictví je to úplně jinak samozřejmě. Ústní řeč je vždy méně pochopitelná, protože tam je víc fonetického hluku, když na papíru ten hluk je odstraněn. Já bych také ráději četl, než poslouchal slovenštinu, pokud budeme mluvit z hlediska komfortu.
Z toho, že mladí Česi slovenčine vôbec nerozumejú (do tej miery, že to aj mňa prekvapuje), vyplýva, že ide o dva rôzne jazyky. To, že lingvisti a podobne, rozumejú, je irelevantné, v veci porozumenie sú rozhodujúcimi normálni ľudia, nie lingvisti. Dodám, že ak sa dobre naučíte po španielsky (ako laik), tak budete automaticky skoro všetko rozumieť z portugalčiny - napriek tomu som paradoxne ešte nikdy nepočul, aby niekto považoval tieto dva jazyky za jeden.
@@jrjrjrjrjrjrjr dokonca ak niekto ovláda španielčinu, tak sa vie dorozumieť aj s talianom, alebo rumunom, tak ako slovanské jayzky, majú podobný základ, tak aj španielske jazyky sú rôznorodé, ale majú podobný základ. To že mladí Česi nerozumejú Slovenčine je že nechcú rozumieť a nie že by nerozumeli.
Ještě bych dodal, že dialekt ve slezské části republiky (Moravskoslezský kraj) je mnohem blíže spisovné češtině než například obecná čeština. Oproti obecné češtině jsou slova většinou buďto spisovná nebo se pro některé výrazy používají nespisovná synonyma (protože -> bo). I tady se však používají výrazy jako mlíko, jabko, ale obvykle ne v psané formě. Hlavní rozdíl, který může cizincům zatopit, je přízvuk (word stress) a zkracování dlouhých samohlásek. Ve standardní češtině se důraz klade na první slabiku, zatímco ve Slezsku je obvykle na slabice poslední a u některých lidí s opravdu silným důrazem. Hezký příklad tohoto dialektu, včetně "nespisovných synonym", o kterých jsem mluvil výše, je dabing trpaslíků v sérii Zaklínač od Netflixu (Moravskoslezský kraj je historicky krajem s rozsáhlou těžbou uhlí, takže tato parabola s trpaslíky je ze strany dabérů velice hezký detail).
Vy Češi to máte v pohode, my Slováci to máme horšie. My ešte máme úplne zbytočné písmeno ä, ktoré každý číta ako normálne e, preto nevieme kedy ho napísať. A obzvlášť na západe nikdy nevieme, kedy napísať mäkké ľ, pretože ho tiež nevyslovujeme.
Подскажите, кто знает перевод учебных заведений с русского на чешский. Например, как правильно переводятся: техникум, училище, лицей... Начиная от садика и до магистратуры. Спасибо
Nečítaj ich, oni sú naozaj zbytočné a ani niektorí Slováci ich nečítajú. Napríklad ä nečíta reálne nikto, ak by to niekto čítal ako v nemčine, bol by akurát na smiech, jednoducho čítame e, je to to isté ako rozdiel i y. Čo sa týka ľ, záleží od dialektu, na západe Slovenska ho čítame tvrdo, rovnako ako bežné l, stred a východ ho číta mäkko, ale rozdiel je malý a tvrdá výslovnosť znie úplne prirodzene, akurát budú vedieť, že si zo západu. Ja osobne napríklad mäkké ľ ako Trnavák ani neviem vysloviť. No a potom je tu ô, čo je vlastne uo dokopy, to by sa tak malo čítať, v niektorých nárečiach sa tiež vynecháva, ale keď čítate namiesto toho ó, tak zniete ako buran.
Could you make a video about czech exclusive sound "ř"? As polish I can't really understand the diffrence between "ž" vs "ř" (or even "rž" because very often in internet this is how this sound is explained).
Skloňování těchto slov v češtině vypadá podobně jednoduše jako v polštině, ale jen v množném čísle a jen když jde o slova středního rodu v obou jazycích, jako například: "centrum, muzeum a akvarium", protože v polštině "album" bohužel je rodu mužského 😄 A v takovéch případech už není důležité, že v jednotném čísle skloňování "centrum, muzeum i akwarium" v polštině (v každém pádu s -um na konci) je jednodušší než v češtině 😄
Zbývá jedno volné místo v online kurzu B1, začínáme 16. 1. v 18 hodin, malá skupina. Chcete kurz? Napište mi na vit.benesovsky@gmail.com nebo na Instagramu @czech_with_a_praguer 👋
