Síť tratí o rozchodu 1000 mm, v některých úsecích vedeny pouličním prostorem. Vzájemně se obklopující kantony s několika exklávami. A paralely života a smrti naplňující pověru o časově blízkosti úmrtí jedné a narození jiné osoby téhož pohlaví v rámci jedné rodiny. Ale popořadě:
Již ve 2. polovině 19. století byly na území švýcarských kantonů Appenzell Innerrhoden ("AI", sídelní město: Appenzell) a Appenzell Ausserrhoden ("AR", sídelní město: Herisau) vybudována síť lokálních tratí o rozchodu 1000 mm. Trať Gossau - Appenzell byla od počátku provozovována společností "Appenzeller Bahn" (v roce 1947 do ní fúzovala společnost "Elektrische Bahn Appenzell-Wasserauen" (jejíž předmět činnosti je "vyčtitelný" z názvu firmy), zato tratě (v některých úsecích ozubnicové) St. Gallen - Gais - Appenzell a Gais - Altstätten byly v provozu společnosti Elektrischen Bahn St. Gallen-Gais-Appenzell (SGA). Fúze těchto firem nastala v roce 1988 do jedné pod názvem "Appenzeller Bahnen".
V roce 2006 byly do této společností fúzí začleněny další společnosti, provozující infrastrukturu i vlaky na tratích St. Gallen - Trogen (spol. Trogenerbahn), Rorschach - Heiden (spol. Rorschach-Heiden-Bergbahn) a Rheineck - Walzenhausen (spol. Bergbahn Rheineck-Walzenhausen). A v roce 2021 přišla další fúze - převzetí společnosti "Frauenfeld-Wil-Bahn", provozující dopravu na 1000mm trati (jak název napovídá) Wil - Frauenfeld (téměř celá na území kantonu Thurgau).
Celá síť doznala v průběhu let zajímavého vývoje. Postupné odstraňování ozubnicových úseků na trati St. Gallen - Appenzell bylo úspěšně završeno v roce 2018 (vybudováním nového tunelu na okraji St. Gallenu = náhrada původního, strmého úseku), díky čemuž mohly být pořízeny nové jednotky tramvajového typu, jedoucí (díky dalším stavebním úpravám) "skrz" St. Gallen až do Trogenu. Původní trogenské jednotky (pořízené v roce 2009) byly poté prodány do Neuchatelu - na tamní (jedinou "pozůstalou" po původní tramvajové síti) meziměstskou trať do Boudry (čímž mohlo dojít k odstavení tamních původních, vysokopodlažních tramvají). V roce 2021 následovalo zprovoznění další přeložky v St. Gallenu vč. vybudování nové výhybny.
V roce 2018 byly pořízeny nové jednotky i pro trať Gossau - Appenzell - Wasserauen. Tyto jednotky však jsou více "vlakové" (mj. v nich je WC), na rozdíl od těch nasazovaných na trase Appenzell - St. Gallen - Trogen (které jedou i ulicemi St. Gallenu - zde rovněž pozůstatek dávné tramvajové sítě, později nahrazené trolejbusy).
Z jádrové sítě "AB" zůstala zčásti ozubnicovou trať z Gaisu dolů do údolí Rýna - do Altstättenu; z novodobě převzatých tratí jsou v převážné/téměř celé délce ozubnicové tratě do Walzenahusenu (netypický rozchod 1200 mm) a Heidenu (standardní rozchod 1435 mm).
Na většině uvedených tratí je základní 30min. takt, v některých úsecích ve špičce posíleném na 15minutový. Jediné tratě "AB" s "pouhým" 60min. taktem jsou Rorschach - Heiden a Gais - Altstätten.
Zmiňovaný stav s obnovou vozového parku není konečný - viz plány na nové vozidlo "bez strojvedoucího" na zubačce do Walzenhausenu, případně i do Altstättenu či plány na 15min. takt na celé trati Wil - Frauenfeld.
Do sestřihu byly použity záběry z let 2018 - 23. Žel první moje návštěva (nejen) těchto míst až v roce 2018 - (nejen zde) příliš pozdě pro návštěvu + zdokumentování původní vozby.
Jádrovou část sítě "AB" jsem projel v neděli 15. 8. 2021 - zahraniční cesta prodloužená o den oproti původnímu plánu. A ani jsem příliš nemyslel na to, že můj otec (ke kterému jsem už neměl ani chuť se přibližovat vzhledem k tomu, jak odporně se choval k mojí - mezitím zemřelé - mámě + mj. poté, co mě počátkem roku 2018 fyzicky napadl) už o 3 týdny dříve "zmizel". Vzpomněl jsem si na to až krátce před návratem do domovského města - další den, 16. 8., okolo 20. h.
To jsem netušil, že můj otec byl v nemocnici, že je už asi 4 hodiny mrtvý a že už 2 hodiny po jeho úmrtí volala Nemocnice Třebíč jeho dceři z prvního manželství (která přitom už dávno - po osvojení druhým manželem její mámy - není jeho "právní dcerou", tzn. bylo nesmyslné obtěžovat osobu, která mj. ani není zákonným dědicem!), pro kterou byl požadavek o zajištění pohřbení de-facto cizího člověka (který se v její dospělosti, proti její vůli, vnucoval do její přízně) oprávněně nepřijatelný (poté mi říkala, že o dost smutnější byla z toho, když se v témže hovoru od Nemocnice Třebíč dozvěděla, že manželka dotyčného - moje máma - zemřela o rok dříve.).
A absolutně bych netušil, co toho 23. 8. (když jsem se po týdnu dozvěděl o otcově úmrtí) najdu - můj otec (pražský rodák; kdysi spolužák mj. zpěváka Ivana Hlase) se 10 dní před smrtí poprvé stal pokrevním dědečkem. Což se ale už nestihl dozvědět (ještě že tak - jinak by svého vnuka chtěl vídat; na rozdíl od své "nepokrevní" vnučky, narozené v roce 2013, která jej ale nezajímala vlivem toho, že jeden z jeho potomků se rodičem tohoto děvčete nestal pokrevním způsobem, ale díky adopci).
Náhoda, nebo "vyšší moc"? :-)
14 авг 2023
