mathematicator.com/ Kurz na přípravu na přijímačky z matiky: mathematicator.com/kurz/statn... Videokurz na přijímačky z češtiny: learntube.cz/videokurz/prijim...
Chlape já Vás zbožňuju. A nejen to, já kvůli vám možná udělám i přijímačky! Díky, vysvětlujete to lépe než kdejaký učitel matematiky. Myslím, že můžu říct za všechny, že si těchto videí moc vážíme.
slovní příklady budoucnosti v čr, kolik lidí povraždili a umučili a upálili ukrajinci ( občany kteří nemluvili ukrajinsky )v oděse 2.5 2014 (film dokumenty usa, bbc) , když ukrjainci povražděných žen bylo mnohem méně, než mužů ,
Ahoj, diky moc za berličku "než, a potom", matematiku miluju a tvoje videa také. Uz jsem pomohla 4 dětem ze sousedství projít zakladku... Beru vše logicky, a tohle mě vubec nenapadlo😎🤣🤣🤣 ještě jednou dik
Vždyť to není divný. Když se vynásobí "o jakou část méně" s "o jakou část více" tak to dá vždy jedna. Třeba osmina a devítina 1,125 * 0,888 (8 periodicky) = 1
Jinak když tohle někdo dokáže správně pochopit, dá se to hezky používat podle aktuální potřeby: když mám něčeho 80 a jiného 120, tak je poměrně zásadní, jestli řeknu že 80 je o třetinu míň než 120 nebo že 120 je o polovinu víc než 80. Třeba v cenových nabídkách každý víc slyší na vyšší procenta - takže raději koupí něco co není o polovinu dražší než něco, co je levnější jen o třetinu 😁
Marku, můžete ověřit matematickou správnost tohoto tvrzení - dle postupu z videa: "Rozhodující podíl tvoří motorová nafta (75%), ten je třikrát vyšší oproti automobilovému benzinu."
Marku, zajímalo by mě, jestli si nikterak nekonkurujete s Tomášem Chabadou, protože vy jste asi dva největší učitelé matematiky na celém YT kanále s téměř stejným počtem odběratelů. Děkuji za odpověď.
Pane Valášku, není tohle vlastně nešťastně zadaná úloha, která místo znalosti matematiky a schopnosti její aplikace na nějaké více či méně reálné úlohy testuje znalost úzu zadávání úloh na druhém stupni ZŠ? V české větě: „O kolik procent je X menší či větší než Y,“ totiž opravdu není základ jednoznačně definovaný. Pokud úloha nepřipouští jiné řešení, měla by být formulovaná tak, aby případnou debatu nad výsledkem nemusel opravující utnout: „Je mi líto, my to takto opravujeme už stovky let…“
Ale základ je jednoznačně definovaný. A je to právě to za slovem "než.." Ale souhlasím, že je to úloha spíš z češtiny (která jako každý jazyk, na rozdíl od matematiky, má pravidla spíš vágní). Musím totiž vědět, že to "než.." je v češtině zkrácení "než kolik je Y", "než kolik bylo v březnu", "než kolik vydělal Jarda". Pak je jasné, že základ je Y, březen, Jarda (a není nutné o tom mluvit půl hodiny, jako borec na videu).
Souhlasím s Vámi v tom, že základ NENÍ jednoznačně definovaný, avšak nemohu bezvýhradně souhlasit s tím, že případnou debatu nad výsledky lze utnouti Vámi zmíněným konstatováním, neb zmiňovaný úzus je poněkud mladšího data (cca 30 let), tudíž nelze argumentovat řádově stovkami let. Ikdyž. Ve školství je možné leccos, neboť správnost závěrů pana učitele je magicky tautologická - učitel má buď pravdu, nebo má pravdu. A neradno ji rozporovat. Již můj praděd byl navýsost pobouřen „správným výsledkem“ takzvaně matematické úlohy se zadáním „Zajíci běželi jeden za druhým. Kolik zajíců běželo?“, kde učitelská autorita hájila výsledek „dva“, zatímco můj praděd zastávaje práv dítka svého rodičovskou autoritou trval na počtu tří. Disputace obou autorit se před zraky školních dítek z širého okolí záhy zvrhla v cosi zvláště zuřivého, kdy můj praděd zběsile kreslil na tabuli inkrementálně číslované zajíce zatímco si ubohý učitel vyrval poslední zbytky vlasů a oba u toho řvali tak strašlivě, že to bylo jejich stavu jistě nedůstojné. Však výsledek takové disputace byl předem daný, moje bába měla ze šťastných školních let peklo co jen zesměšněnému učiteli ukazovátko stačilo. A toto se prosím událo ještě za císaře pána. Víte, on se ten svět zase tak moc nemění. A mně nezbývá než osudu děkovat za to, že mi nedopřál dítek. Cítím, že nejsem dostatečně flegmatická na to, aby mohla pokojně prožít šťastná školní léta…
@@NikiBretschneider Děkuji za reakci. Uvádíte obdobný příklad. Z mého pohledu je v obou příkladech chybně formulované zadání. Věta: „Zajíci běželi jeden za druhým,“ totiž o počtu zajíců vypovídá pouze to, že se bude jednat o přirozené číslo větší než 1 (možná 2, záleží na interpretaci). Ta věta je totiž ekvivalentem vyjádření: „Zajíci běželi v řadě,“ či „Běželi za sebou“, případně že skákali rytmicky. Na střední jsem měl tu úžasnou výhodu, že jsem na matematiku měl učitelku, která uměla nejen skvěle matematiku, ale měla dobře zvládnutou i schopnost žáky učit, což je vítězná kombince. Tu situaci úplně vidím: „reklamuji“ opravu výsledku, kde jsem - možná úmyslně - použil jinou interpretaci zadání, učitelka nesouhlasí a argumentuje tím, že ona to takto opravuje už tisíc let. Jenomže tahle učitelka v některých z dalších hodin matematiky řekne, že jí to vrtalo hlavou a hledala to i v nějaké literatuře… a že oceňuje, že ji po tisíci letech někdo upozornil na to, že to zadání není jednoznačné; a že je to skvělá připomínka a že bych měl tu matematiku víc rozvíjet a hlásit se na všechny ty olympiády a tak všechno. Proto vždycky, když přijde řeč na učitele, nezapomenu se zmínit, že střední jsem měl tu úžasnou výhodu, že jsem na matematiku měl učitelku, která uměla nejen skvěle matematiku, ale měla dobře zvládnutou i schopnost žáky učit, což je vítězná kombince.
@@jaroslavsevcik3421 Promiňte, ale toto s výrokovou logikou patrně nijak nesouvisí. Ale abych upřesnil, na co narážím, podle mě ten, kdo na zadání: „Jaký je další člen posloupnosti 1, 1, 1, …,“ odpoví: „Může tam být secesní vila s výhledem na pomalu schnoucí smrk s hejnem ptáčků“ nepodal chybnější odpověď než ten, kdo je přesvědčený, že odpovědí je pouze jednička.
9:17 Bohužel opět blábolení a podbízení se davům svojí šílenou češtinou. Nedá se to poslouchat, hlavně prosím neklonovat. Pro mě opravdu otřesný zážitek 😢
Čeština trochu jo,... ale především jde o pochopení *slovního* zadání. Když to slovní řešení někdo nepochopí, tak to pak je schopný zvorat i na ministerstvu ;-)
